VODSTVO - Jezera - řeky - rybníky České republiky
VODSTVO ČESKÉ REPUBLIKY
Řeky v Česku:
Odborníci mluví o území ČR jako o "střeše Evropy". Napříč Českou republikou se totiž táhne tzv. hlavní evropské rozvodí, jež odděluje úmoří severních a jižních moří, která z Evropy činí obrovský poloostrov. Najdeme na něm dokonce horský masiv Králického Sněžníku (1423 m), z jehož svahů voda stéká do tří různých moří. Setkávají se tu úmoří Severního, Baltského a Černého moře.
- nejbližší moře - Baltské moře
Zajímavé také je, že území tří historických zemí České republiky - Čech, Moravy a Slezska - se přibližně shodují s nejdůležitějšími povodími. Čechy zahrnuje povodí Labe, Moravu povodí Moravy a Slezsko povodí Odry.
Celostátní dlouhodobý roční průměr srážek, které jsou hlavním zdrojem vody, je 693 mm. Řekami odtéká asi 1/3 z tohoto množství. Území je odvodňováno do 3 okrajových moří Atlantského oceánu:
- Labe (370 km) odvodňuje 63,3 % území do Severního moře, k povodí Labe náleží většina území Čech, hlavním přítokem Labe je Vltava
- 27,3 % území je odvodňováno Dunajem (neprotéká územím Česka) do Černého moře, řeka Morava (246 km) s hlavním přítokem Dyjí (306 km) odvádí vodu do Dunaje z většiny území Moravy, k povodí Dunaje rovněž náleží příhraniční oblasti v Šumavské hornatině na jihozápadě Čech
- k povodí Odry (135 km), která odtéká do Baltského moře, náleží 9,3 % území, a to zejména ve Slezsku a na severní Moravě, dále pak menší území na severu a severovýchodě Čech (Liberecko, Broumovsko)
Vodní toky:
České řeky jsou napájeny především dešťovými srážkami a na jaře táním sněhu. Nejvyšší průtok je dosahován především v jarních měsících (březen, duben), nejnižší od srpna do zimních měsíců. Vysoké vodní stavy mohou nastat i během prudkých a dlouhotrvajících dešťů v létě. K záplavám často tedy dochází během jarního tání a v létě (např. červenec 1997, srpen 2002).
- nejdelší řeka - Vltava (433 km), nejdelší říční úsek na území Česka je Vltava–Labe (541 km)
- nejvodnatější řeka (největší průměrný průtok) - Labe (312,5 m3/s, Hřensko)
- největší celkový spád - Malé Labe–Labe (1317 m)
- největší plocha povodí - 51 394 km2 (Labe, na území Česka)
Povodí Labe:
Řeka Labe pramení v nejvyšším českém pohoří, Krkonoších, a během své další pouti přibere téměř všechny toky Čech. Z těchto přítoků je nejdůležitější Vltava, která odvodňuje celou jižní polovinu Čech. Protéká i hlavním městem Prahou a je považována za českou národní řeku. Po soutoku s Vltavou míří Labe k severozápadu, kde mu v cestě stojí vulkanický masiv pohoří České středohoří. Labe ho protíná sevřeným údolím nazývaným Porta Bohemica - Česká brána. Podobně i poslední kilometry na území České republiky protéká Labe v úzkém údolí mezi pískovcovými skalami tzv. Česko-Saského Švýcarska. Další stovky kilometrů pak proudí Německem až ke svému ústí do Severního moře.
Povodí Moravy:
Nejdůležitější řekou Moravy je Morava - jméno historické země i řeky je stejné. Řeka Morava pramení na Králickém Sněžníku, v místě styku tří úmoří. Odtud míří k jihu nížinami moravských úvalů a teprve v nejjižnějším cípu Moravy se spojuje s Dyjí, která pramení v Rakousku a odvodňuje jihozápadní část Moravy. Po rakousko-slovenské hranici pak řeka Morava míří do Dunaje, který po dlouhé pouti jihovýchodní Evropou odevzdá svou vodu Černému moři.
Povodí Odry:
Odra je páteří Slezska. Pramení v nevysoké vrchovině Oderské vrchy, především v Ostravské pánvi ji však posilují vodní toky stékající z pohraničních pohoří Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Lysá hora, nejdeštivější místo České republiky, spadá rovněž do tohoto povodí. Odra pak podobně jako Labe míří za hranicemi České republiky k severozápadu, kde se u polského přístavu Szczecin vlévá do Baltského moře.
Vodopády:
Nejvyšší vodopády se nacházejí v Krkonoších na hraně hlubokých ledovcových údolí. Na ostatním území se nacházejí nižší vodopády v místech, kde odolnější vrstva hornin vytváří hranu.
- nejvyšší vodopád - Pančavský vodopád (148 m, Krkonoše)
Podrobnější informace naleznete na: www.vodopady.info
Vodní plochy:
Přirozených vodních ploch je v Česku relativně málo. Většinu vodních ploch tvoří umělé vodní nádrže, vytvořené člověkem. K důvodům pro jejich časté budování vedl i nedostatek přirozených jezer.
Z hlediska hospodaření s vodou mají velký význam vodní nádrže. Nejdůležitější jsou v současnosti přehrady, budované převážně v sevřených údolích řek. V ČR jich najdeme na 150, nejznámější jsou přitom Lipno, Orlík nebo Vranov.
Údolní nádrže byly budovány hlavně v průběhu 20. století. Přehrazením vodních toků vznikla v zaplavených údolích velká umělá jezera, která se využívají pro vodohospodářské účely (ochrana před povodněmi, úprava průtoku v řekách apod.), zásobování obyvatelstva, průmyslu a zemědělství vodou, výrobu elektrické energie nebo rekreační účely. Nejvíce vodních nádrží se nachází na Vltavě (tzv. Vltavská kaskáda). K její stavbě bylo využito sevřené údolí Vltavy od Šumavy na jižní hranici Čech po Prahu.
- největší vodní plocha - Lipno I (4870 ha, Vltava)
- největší objem zadržované vody - Orlík (374,5 mil. m³, Vltava)
- nejdelší vzdutí - Orlík (68 km, Vltava)
- nejhlubší vodní nádrž - Dalešice (84 m, Jihlava)
- nejvyšší hráz - Dalešice (100 m, Jihlava)
- nejdelší hráz - Nechranice (3280 m, Ohře)
- největší vodárenská nádrž - Švihov (1670 ha, Želivka)
Seznam českých přehrad naleznete na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_p%C5%99ehrad
Jezera:
Přirozených jezer je v Česku málo a mají poměrně malou rozlohu. Nejčastěji jsou původu ledovcového, krasového nebo rašeliništní. Odlezelské jezero vzniklo v důsledku sesuvu půdy po velkých deštích v roce 1872.
- největší jezero - Černé jezero (18,4 ha, Šumava)
- nejhlubší jezero - jezírko v Hranické propasti (220 m je zatím největší změřená hloubka, maximální hloubka dosud není známa)
- nejvýše položené jezero - Laka (1096 m n. m., Šumava)
Česká jezera lze doslova spočítat na prstech obou rukou. Jednu ruku přitom budeme potřebovat na jihočeské pohoří Šumava. Na české straně těchto hor vytvořil horský ledovec pět karových jezer. Největší z nich se jmenuje Černé jezero. Mimo Šumavu pak najdeme jen několik menších jezer. Nejsou sice významná rozlohou, za pozornost ale stojí svým původem. Na severní Moravě u obce Rejvíz to jsou dvě rašeliništní jezírka, v západních Čechách Odlezelské (Mladotické) jezero, vzniklé zahrazením údolí při sesuvu v roce 1872. V tak geologicky starém území, jakým je Český masiv, šlo o nevšední událost. Snad ještě pozoruhodnější je příběh Kamencového jezera u města Chomutov v severních Čechách. Již ve středověku zde existovalo malé jezero, poblíž kterého byla několik staletí těžena zdejší hornina zvaná kamenec, až se voda rozšířila do vytěženého prostoru. Dnešní jezero je tak několikanásobně rozlehlejší než to původní. Jeho věhlas však spočívá v něčem zcela jiném. Kvůli chemickému složení zdejší vody v něm totiž nemůže žít žádný živočich. Naopak lidé si koupání v něm pochvalují, takže je oblíbeným cílem návštěvníků. Ostatně, aby ne, když na světě lze údajně najít jen jedno jemu podobné, a to v Kalifornii.
Podrobnější informace naleznete na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_jezer
Rybníky:
Mnohem více (asi 21 tisíc) je v České republice rybníků, jež tvoří neodmyslitelnou součást české krajiny.
Tradice budování umělých vodních nádrží sahá v českých zemích až do středověku, kdy zde vznikaly celé skupiny rybníků, z nichž jen asi čtvrtina se dochovala dodnes. Bezesporu velkolepým dílem tohoto druhu je soustava rybníků v jihočeské Třeboňské pánvi, vybudovaná převážně v 16. století na zdejším panství mocného rodu Rožmberků. Velké plochy jižních Čech se tehdy změnily z bažinatého území na kouzelný kraj, kde se střídají vodní plochy s neméně kouzelnou přírodou. Právě odtud nejčastěji pochází vánoční kapr, tradiční hlavní jídlo večeře na Štědrý večer.
Rybníky byly budovány od 12. století zejména za účelem chovu ryb, později i jako zdroj vody pro pohon mlýnů a hamrů. Největší soustava rybníků se nachází v Třeboňské pánvi a je napájena Lužnicí a jejími přítoky.
- rybník s největší plochou - Rožmberk (489 ha)
- rybník s největším objemem - Staňkovský rybník (6,6 mil. m³)
Podrobnější informace naleznete na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_rybn%C3%ADk%C5%AF
Podzemní vody:
Převážná část podzemních vod je tzv. vadózní, tj. dostává se pod povrch vsakováním srážkových vod. Jen velmi malé množství má původ v hlubinách zemského nitra (juvenilní voda). Z tohoto důvodu je podzemní voda silně ohrožena znečištěním životního prostředí na povrchu, přičemž následky znečištění se mohou vzhledem k pomalému koloběhu podzemní vody projevit s odstupem mnoha let a mohou ohrozit zásoby pitné vody i pro příští generace.
Nejbohatší zdroje podzemní vody se nacházejí v propustných usazeninách České tabule, Chebské, Českobudějovické a Třeboňské pánve a také v údolích velkých řek (např. Morava). V Česku je zřízeno 18 chráněných oblastí přirozené akumulace vod o celkové výměře 18 000 km2. Okolo vodních zdrojů jsou zřízena 3 ochranná pásma, přičemž v prvních dvou pásmech platí zákaz hnojení a užívání chemických látek v zemědělství.
- nejvydatnější pramen prosté podzemní vody - Mělnická Vrutice (140 l/s)
Minerální prameny:
Pokud mluvíme o vodstvu, nesmíme zapomenout na minerální prameny a s nimi spojené lázně. Minerálních pramenů je v českých zemích tak velké množství, že norma pro označení pramene za pramen minerální je v ČR přísnější než v jiných státech Evropy. Najdeme zde prameny s různými minerálními příměsemi, kyselky obsahující oxid uhličitý, horké i radioaktivní prameny. Především západočeské lázně již po několik staletí vítají hosty z celé Evropy i z jiných kontinentů.
Prameny minerálních vod se hojně vyskytují v oblastech tektonických zlomů a v místech dohasínající sopečné činnosti z období třetihor. Nejvýznamnější oblasti výskytu minerálních vod, spojené s lázeňstvím, se nacházejí v severozápadních Čechách (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice, Bílina), ve středních Čechách (Poděbrady, Sadská), v Jeseníkách (Karlova Studánka, Velké Losiny), ale i v dalších oblastech (Teplice nad Bečvou, Luhačovice).
- nejteplejší a nejvydatnější minerální pramen - Vřídlo (73 °C, 1800 l/min, Karlovy Vary)
- nejvíce radioaktivní minerální prameny - Jáchymov
Všechny vodní plochy v České republice jsou ovšem ve srovnání s největšími světovými rezervoáry pitné vody nepatrné.
