Český Krumlov

Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století.
Státní hrad a zámek Český Krumlov, celkový pohled od řeky Vltavy
Vysoké hodnocení místa z řad domácích i zahraničních odborníků vedlo postupně k získání statutu nejvyšší památkové ochrany. V roce 1963 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Správa zámku Český Krumlov jako pracoviště Památkového ústavu České Budějovice zajišťuje provoz objektu se zaměřením na prohlídky zámku, údržbu, stavební a restaurátorské práce a je i spoluorganizátorem kulturně společenských aktivit na zámku Český Krumlov.

POLOHA

Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov je situován na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a na severní straně potok Polečnice. Hrad a zámek se hrdě tyčí nad drobnou renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města. Město s velebně působícím kostelem svatého Víta spolu s komplexem hradu a zámku tvoří jedinečnou dominantu celého okolí. Jako drahocenná perla je město Český Krumlov uloženo v kotlině obehnané masívem Blanského lesa na severu a zvlněným terénem šumavského předhůří na jihu a západě.

ROZLOHA

Areál zámku je jedním z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. Zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Z půdorysné dispozice zámku Český Krumlov je patrná jeho rozloha a rozmístění jednotlivých nádvoří a objektů.

PŮVOD NÁZVU

Název hradu Krumlov pocházel z latinského castrum Crumnau či staroněmeckého Crumbenowe. Charakterizuje přírodní konfiguraci terénu - krumben ouwe, tedy místo na křivé louce nebo na nivě. Nejstarší zmínku o krumlovském hradu zřejmě učinil rakouský rytíř minnesänger Ulrich z Lichtensteina ve své básni "Der Frauendienst", která se datuje do doby mezi léty 1240-1242.
První písemná forma názvu Chrumbenowe se nachází na listině rakouského a štýrského vévody Otakara z roku 1253. Tehdy už byl Krumlov sídlem Vítka z Krumlova, člena významného šlechtického rodu Vítkovců. Přízvisko "Český" bylo ve spojení s Krumlovem užíváno od poloviny 15. století.

Historie zámku Český Krumlov

Skalnaté návrší, které vybíhá vysoko nad koryto řeky Vltavy, bylo osídleno dávno před vznikem nestarších částí dnešního hradu a zámku. Prvotní osídlení zámeckého návrší pochází z doby bronzové.
Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znakem pětilisté růže. Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602. S jejich jménem a třemi staletími vlády je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky, zaujímající nejvyšší úřady v Království českém.

Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský. Císař Ferdinand II. Habsburský pak věnoval královský majetek knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku, představiteli rakouského knížecího rodu. Až ve třetí generaci tohoto rodu, zásluhou osobnosti Jana Kristiána I. z Eggenberku, lze sledovat od šedesátých let 17. století intenzivnější hospodářský, stavební a umělecký ruch a zámek Český Krumlov se vymanil z provinční zaostalosti, hospodářské a umělecké stagnace po období třicetileté války. Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo.

Eggenberkové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla nová rodová dynastie - knížecí rod Schwarzenberků. Již ve druhé generaci tohoto rodu se projevila tvůrčí osobnost knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku. Obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění se zasloužil o velkorysou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Již koncem 18. století a pak zejména v 19. století se projevila vleklá umělecká i ekonomická stagnace a po polovině 19. století zámek Český Krumlov ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větvě Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván.

V roce 1947 byl schwarzenberský majetek včetně Českého Krumlova převeden do českého zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od roku 1950 stal majetkem Československého státu.

Správa zámku Český Krumlov
Sídlo: IV. zámecké nádvoří
Adresa:
Státní hrad a zámek Český Krumlov
Zámek 59
381 01 Český Krumlov
Česká republika
Telefon: +420 380 704 711
Fax: +420 380 704 710
E-mail: castle@ckrumlov.cz