Amerika. Dnes klenot Českého krasu, kdysi komunistický lágr

Kulisa jako z westernu, to jsou bývalé vápencové lomy v Mořině u Karlštejna. Amerika, která je magnetem všech turistů a trampů a kde se natáčel i slavný Limonádový Joe, ale zažila i mnohem horší časy. V 50. letech minulého století vyrubaly nádhernou a obdivovanou scenérii stovky politických vězňů.

Amerika je dostupná z hlavního města i příměstskou dopravou, proto sem míří nejvíc Pražané. Poznávací značky na parkujících autech ale pocházejí ze všech koutů republiky.

Za označením Amerika nehledejme žádnou divočinu, třebaže místní scenérie posloužily jako filmový interiér například v Limonádovém Joeovi nebo Malé mořské víle. V současnosti zde Rusové natáčejí Fausta, nedaleký lom na Srbsku si zase zahrál v jediné česko-německé indiánce Zlatokopové z Arkansasu.

Kámen se tady těžil pro kladenské hutě a ocelárny už od konce 19. století, lomů jsou v oblasti desítky. Zdejší vápenec byl mimořádně kvalitní, využíval se zejména ve stavebnictví, v hutnictví jako vsázkový materiál, i v cukrovarnictví. Těžba se neustále zvyšovala a lom se prohluboval. Drolivé stěny hrozily sesuvem, který opravdu v roce 1963 nastal, ale nikomu se naštěstí nic nestalo. Báňský úřad potom pro jistotu těžbu zastavil.

A proč Amerika? Vápenec se u Karlštejna začal těžit takzvaným americkým způsobem. Ložisko se rozfáralo hlavní chodbou, z níž se kopaly odbočky. Pak se vyrazily komíny, sloužící pro sypání materiálu. Dole v chodbě se kámen ručně roztloukal a nakládal do vozů. Komíny se postupně rozšiřovaly do tvaru nálevky. Zde se kámen drtil a nakládal na složitou soustavu dopravních vozíků. Razilo se tak dlouho, až vzniklo toto unikátní dílo.

Celé podzemí je provrtáno kilometry chodeb, dá se projít z jednoho lomu do druhého, ale také zabloudit. Vstup je přísně zakázán.

Krásné místo poblíž Prahy lákalo vždycky ke zkoumání, a samozřejmě také ke koupání. Protože se tu scházely pro tehdejší režim závadové skupiny, trampové ani nudisté nebyli právě oblíbeni, aktivity v lomu měly příslušné orgány bedlivě pod dohledem a přistiženému hrozila přinejmenším pokuta 500 korun.

Zákaz koupání se zdůvodňoval nebezpečným přístupem. Opravdu se zde přihodilo mnoho smrtelných nebo těžkých úrazů. Zrovna nedávno tu záchranáři vyprošťovali mladíka, který byl zraněný uvězněn čtyři dny v chodbě.

Štolu vedoucí k jezírku nechaly tehdejší státní orgány uzavřít a na dno se dalo sestoupit drolící se stezkou v zadní části. Bylo tam natažené staré rezavé ocelové lano, ze kterého trčely drátky nemilosrdně se zapichující do rukou.

Když do lokality začali mluvit i ochranáři Chráněné krajinné oblasti Český kras, byly provedeny dva odstřely přístupových cest, aby se zabránilo vstupu nežádoucích návštěvníků.

Jezírko je hluboké kolem dvaceti metrů a občas ho využívají potápěči k výcviku. Voda rozhodně není mrtvá, a i když se na dně válejí všemožné krámy, najdeme zde i ryby a raky.

S lomem byly v minulých letech velké podnikatelské plány, naštěstí nic z komerce nevyšlo.

Legenda Hagen

Hagen byl podle původní pověsti esesák, který za 2. světové války dělal dozorce v nedalekém lomu Alkazar dělníkům, kteří tam stavěli podzemní továrnu. Hagen na konci války unikl a schovával se po štolách v Českém krasu. Lidi do nich lezoucí pak měl bít, krást jim věci a některé dokonce i zabít. Pověst doznala později změny. Její současná podoba tvrdí, že Hagen po válce v jedné ze štol zemřel. Našel ho jakýsi trestanec, který do Českého krasu unikl v 50. letech, oblékl si Hagenovu uniformu, vzal jeho zbraně a trampům od té doby škodí dodnes. Znát má všechny utajené štoly, o nichž nikdo jiný neví. Více na webu o lomech Amerika - ZDE.
Uvažovalo se dokonce o vypuštění medvědů na dno lomu, čímž by se zamezilo koupání. Ovšem počet čtyřiceti hnědých huňáčů byl mimo realitu, už vzhledem ke tomu, jak zuřivě si medvědi brání své rozsáhlé teritorium.

V plánu bylo také zřízení přírodního koupaliště na protějším Holém vrchu, s tábořištěm a přírodním amfiteátrem. Z tohoto megalomanského plánu naštěstí sešlo, zcela stačí, jak ráz české krajiny narušila bezduchá satelitní výstavba.

V současnosti je lom stále obehnaný vyspraveným ocelovým lanem, ale jsou zde zřízeny vyhlídkové plošiny a naučná stezka. Návštěvníci se tak z informačních tabulí například dozvědí, že Velká Amerika má kolem sebe osmnáct dalších lomů, částečně propojených chodbami, např. Kanada, Podkova, Modlitebna, Černý lom...

Lokalita je také důležitá z hlediska paleontologického a ve štolách hnízdí početná, stále se zvětšující kolonie netopýrů.

Hrůzným údobím byl koncem 50. let minulého století lom Mexiko, zvaný též Trestanecký nebo Deštivý lom, kde na dva tisíce politických vězňů muselo lámat kámen. Většina z nich skončila v pankrácké vězeňské nemocnici. Pro zdejší mukly, muže odsouzené k likvidaci, se pro toto peklo na zemi vžil název český Mauthausen.

Poslední červnový den roku 2001 zde byl na počest památky 1 400 vězňů, kteří zde v nelidských podmínkách v letech 1949-1953 pracovali, odhalený pomník.

Může se hodit

Jak se tam dostat

Autem po silnici mezi obcemi Mořina a Bubovice. Tip: v Bubovicích je malé letiště, provádějí vyhlídkové lety, takže můžete mít Český kras jako na dlani, let je nutné předem objednat.
Autobusem ze Zličína - linky 309 a 311, nebo vlakem do Karlštejna, projít podhradím až na odbočku k Dubu sedmi bratří a po značce od Malé Ameriky až k Velké.

Tipy na výlety v okolí

Karlštejn
Nejvýznamnější český hrad měl sloužit jako pokladnice pro české korunovační klenoty, podhradí je lemováno krámky se suvenýry, takže se nyní podobá spíše asijské tržnici.

Svatý Jan pod Skalou
Jedno z nejhezčích míst ve středních Čechách, benediktýnský klášter pod mohutnou vápencovou skálou. Kostel je propojený s jeskyní, v níž poustevničil svatý Ivan, u kostela vyvěrá pramen "Ivanka". Ze Skály je nádherný výhled na celý kaňon.

Solvayovy lomy
Skanzen těžby a dopravy vápence v Českém krasu, dostupný pěšky nebo na kole z Bubovic nebo Loděnice. Můžete se svézt na důlním vláčku, jsou tu funkční důlní zařízení.

Tetín
Osada nad Berounkou nedaleko Berouna, známá z české historie, údajné sídlo Krokovy dcery Tety, nepatrné zbytky hradu Tetína. V 10. století zde stál dřevěný knížecí dvorec, vdovské sídlo kněžny Ludmily, která tu byla v roce 921 zavražděna. Můžete si prohlédnout dva románské kostely a jeden barokní, zasvěcený sv. Ludmile.

http://cestovani.idnes.cz autor: Vratislav Konečný