Vysočina

Vysočina (dříve Jihlavský kraj) je jedním ze 14 krajů České republiky. Jako jeden z dvou krajů nemá ústavním zákonem v názvu slovo “kraj”. Území Vysočiny se skládá z okresů Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Jihlava a Žďár nad Sázavou. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2, celkový počet obyvatel je 509 475.

Kraj jako samosprávní celek České republiky vznikl v roce 2000. Na území kraje se vyskytuje množství památek, z nichž tři jsou zařazeny mezi kulturní dědictví UNESCO (klášterní kostel na Zelené hoře, Židovská čtvrť v Třebíči a centrum v Telči).

Název kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě.

Metropolí kraje je Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které patřilo ve středověku k nejbohatším městům českého království, a to především díky těžbě stříbra. Rozkládá se po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou.

Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1. Ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněž výzkum a vývoj.

Výhodou Vysočiny je zachované čisté životní prostředí. Lze říci, že náš kraj je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi – pražskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů.

Tradičně významné postavení má v kraji Vysočina zemědělství. Zdejší přírodní podmínky jsou sice podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je však přesto území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu).

Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní i mezinárodní charakter. V Jihlavě se pravidelně koná setkání a soutěž smíšených komorních sborů – Mezinárodní festival sborového umění, mezinárodní folklórní festival s názvem Jihlavské folklórní léto či Mezinárodní festival dokumentárního filmu. Kulturní akce se ovšem nesoustřeďují pouze do velkých měst. Činorodým organizátorem je město Telč, které pořádá festival Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklórních souborů. Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou hostí Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.

Kraj Vysočina nabízí dobré příležitosti pro letní i zimní pobytovou turistiku i možnost návštěvy řady cenných historických a kulturních památek. Nejlepší sněhové podmínky na Vysočině najdou milovníci zimních sportů ve Žďárských vrších, které umožňují lyžování v nadmořské výšce až 700–800 m. V této oblasti se také nachází podstatná část kapacity hromadných ubytovacích zařízení. Vysokých poloh přes 700 m nadmořské výšky dosahují i Jihlavské vrchy a Svratecká hornatina. Z řady vodních ploch v kraji můžeme uvést Velké Dářko (největší rybník na Vysočině), v nadmořské výšce 720 m leží Sykovec (nejvýše položený rybník s písčitým dnem v kraji) či vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě, jejíž 100 m vysoká sypaná hráz je nejvyšší svého druhu v České republice.

Na území kraje se nacházejí tři památky zapsané do seznamu UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, dále přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, velký Špičák a četné přírodní rezervace. Budoucnost cestovního ruchu na Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu podporuje hustá síť turisticky značených cest (asi 2 900 km), rozvoj cyklotras i postupně vznikající agrofarmy s ubytováním.