Arcibiskupský palác, Praha

Stojí v sousedství Pražského hradu, na severu je ohraničen Jelením příkopem a na jeho západní straně vede průchodem v levé části podél paláce svažující se ulička ke vstupu do Národní galerie v paláci Šternberském. Palác vznikl v 16. st. a do dnešního dne prodělal mnoho přestaveb.

Historie

Po roce 1538 zde na místě 8 měšťanských domů vystavěl svoji rezidenci sekretář České komory a důvěrník Ferdinanda I. Florián Gryspek z Gryspachu (též Griespek z Griesbachu). Požár Malé Strany a Hradčan v roce 1541 přerušil stavbu, k jejímu dokončení pak směl majitel využívat materiál z císařské cihelny. Roku 1561 palác koupil Ferdinand I. a věnoval ho tehdejšímu pražskému arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice.

Tím se palác stal sídlem pražského arcibiskupství. V letech 1562 - 1563 byla provedena vrcholně renesanční přestavba hradním stavitelem Hansem Tyrolem, patrně podle projektu Bonifáce Wohlmuta. Další renesanční stavební úpravy provedl Oldřich (Ulrico) Aostalli. Dodnes jsou ve dvoře zachovány zbytky sgrafit z 16. st. (Sen Jakubův, Medvěd).

Arcibiskupský palác je postaven v těsném sousedství Pražského Hradu. Na severu je palác ohraničen Jelením příkopem a západní straně paláce vede průchodem v levé části podél paláce svažující se ulička ke vstupu do Šternberského paláce. Arcibiskupský palác vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb.

Třípatrový rozlehlý palác, představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy, dnes zaujímá nepravidlenou protáhlou parcelu a tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, která jsou soustředěná kolem dvora.

Průčelí paláce: Neobyčejná je vnitřní výzdoba paláce - interiér si jako celek zachoval v podstatě pozdně barokní charakter. Vyniká množstvím dřevořezeb a rokokového štuku, překrásnými lustry i dobovým nábytkem, množstvím vzácného skla a porcelánu.

Budova sloužila jako oficiální rezidence pražských arcibiskupů od poloviny 16. st. dodnes, v letech 1919 - 1929 byla též sídlem papežské nunciatury. V letech 1949 - 1951 zde byl internován tajnou policií arcibiskup Josef Beran.

Arcibiskupská zahrada, kterou původně navrhl zahradní architekt František J. Thomayer, je od roku 2000 zrekonstruovaná, ale není přístupná veřejnosti. Částečně je vidět např. ze zahrady Na Baště.

Zdroj: Pražská informační služba.

kontakt:

Hradčanské náměstí
č.16/č.p.56
Praha 1

zdroj: www.hrady.cz