Buditelská love story

Výhledy na České středohoří sem jezdil malovat Emil Filla. Svatopluk Čech nebo Konstantin Biebl se jimi nechávali inspirovat. Hazmburk, Milešovka i Raná jsou vidět jako na dlani. Právě v lesích Perucka nedaleko Loun lovil bájný kníže Oldřich, když potkal Boženu.

Kronikář Kosmas líčí, jak roku 1002 knížeti Oldřichovi pro neplodnost choti stále chyběl dědic. Až z Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl ženu, jak pere roucha u studánky. Kníže, poslav pro ni, pojal ji v manželství; staré však nerozvázal, protože toho času nebylo hříchem unésti manželku bližního.
Ačkoliv se legendou o Oldřichovi a Boženě obec Peruc proslavila, Kosmas o místě osudového setkání knížete a selské dívky nepíše ani slovo. To se objevuje až v kronice Václava Hájka z Libočan, v níž je k roku 1007 zaznamenáno, že český kníže Oldřich „dne jednoho, když se s lovu navracoval a jel skrze ves jménem Opučna, uhlédal, ana stojí u studnice dívka velmi krásné postavy. I řekl jest svým služebníkům: Vidíteli tuto krásnú pannu? Jest div nemalý, že tato véska velmi chaterná mohla takové krásné stvoření uroditi.“
Pak už má děj rychlý spád. Božena řekne: „Jest mé jméno Božena,“ a kníže odpoví: „Bude má žena,“ a z Opučné je od té doby podle dívky perucí Peruc. Že si Václav Hájek z Libočan nedělal s historickými fakty těžkou hlavu, je známo. Upřesněme tedy alespoň, že Přemyslovec Oldřich vládl až v letech 1012 až 1033.

Oldřich a Božena v dílech českých

Romantickým obrozencům v 18. a 19. století se ovšem Hájkova verze zalíbila a perucká legenda o tom, jak český kníže pojal za choť českou selku, se stala námětem mnoha vlasteneckých děl. A to i přes to, že perucká „love story“ není až tak originální. Podobný příběh známe o anglickém králi Vilému Dobyvateli, jehož otec, normanský král Robert, se u potoka zamiloval do peroucí dcery „obyčejného“ kožešníka.
Námět zasazený do českých poměrů zaujal nicméně loutkáře Matěje Kopeckého i dramatika Václava Klimenta Klicperu. Operu Františka Škroupa na motivy Oldřicha a Boženy z roku 1828 „otextoval“ Josef Krasoslav Chmelenský a Josef Jungmann v romanci z roku 1806 sugestivně volá: ,,Víš ty, kde selskou děvčici vzal kníže za ženu? Proč Peruc ves a studnici tam zovou Boženu?“
Zmiňme ještě Adolfa Heyduka, Jaroslava Vrchlického či Jaroslava Seiferta. Dramatik František Hrubín svoji hru dopsal krátce před sovětskou invazí a v roce 1968 získala na aktuálnosti. A malíři? K námětu se vraceli Antonín Machek i Josef Mánes a proslavil ho František Ženíšek.

Strom hrdina

Legendou peručtí vlastenci na konci 19. století žili. U studánky i u mohutného Oldřichova dubu v údolí pořádali národní slavnosti. Majitelé panství Thunové ozdobili studánku gotizující stříškou, která kryje vodní hladinu dodnes. Do současnosti přežil i Oldřichův dub, který má v letokruzích vepsáno tisíc let a obvod kmene v patě stromu 970 cm. Za svou výdrž dostal v roce 2005 od Nadace partnerství titul Strom hrdina.
České vlastence nezaujala Peruc pouze pro českou věc dobře využitelnou legendou. Na místní faře působil v 19. století legendární český buditel František Daneš, u něhož se scházeli významní muži českého kulturního a společenského života. Jezdil sem Karel Havlíček Borovský, František Palacký, František Ladislav Rieger, Karel Sabina nebo Ladislav Čelakovský. Mezi pravidelné návštěvníky patřil také spisovatel a básník Svatopluk Čech. O kousek níž, na náměstí Svatopluka Čecha, se v domku číslo popisné 40 totiž narodil jeho dědeček a Svatopluk sem jezdil na prázdniny.

Kubista na vyhlídce

V Peruci na náměstí Emila Filly září opravený soukromý zámek, v jehož jižním křídle otec českého kubismu na sklonku svého života pobýval. „Až do poloviny října je v sedmi sálech jižního křídla zámku otevřena Pamětní síň Emila Filly, který Peruc miloval. Jsou zde k vidění obrazy ze 40. let i malířova poválečná tvorba,“ říká Alice Štefančíková, ředitelka Galerie Benedikta Rejta v Lounech, pod jejíž správu výstavní síň spadá. Filla se chodil inspirovat do blízkého lesa na vyhlídku, pojmenovanou po slavném básníkovi Svatopluku Čechovi. V těchto místech, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří, vznikaly kromě obrazů Emila Filly i Čechovy verše. V zahradě zámku stojí sýpka z 18. století. Postavili ji jedni z majitelů – Ledeburové. Dnes je zde muzeum venkova a staré valchy, kroje nebo valníky odkazují do dob dávno minulých. Muzeum vzniklo z darů, ale sešlo se jich tolik, že dnes už nic dalšího instituce nebere.

Léčba kostelem

„Právě tudy vedou obě pozitivní zóny,“ ukazuje uprostřed nedostavěného chrámu Václav Švajcr, starosta Panenského Týnce a místopředseda Mikroregionu Perucko. Stojíme uprostřed nikdy nedokončeného kostela, jehož autorství lze připisovat huti v okolí Petra Parléře, stavitele pražské svatovítské katedrály.
Tehdy, kolem roku 1280, založil rod Žerotínů klášter, který střídavě sloužil až do doby Josefa II. Nejspíš v něm pobývala i kanonizovaná královna Anežka Česká. Zůstaly z něj na kopci v třešňovce v sousedním Žerotíně jen dvě zdi mezi valy. Na dostavbu chrámu chyběly finance. Zvonice přibyla až v 18. století. Jeho rozměry ale stále udivují. Ve zdech zůstaly otvory pro trámy i zbytky dávného lešení.
Tajemnou zříceninu kostela spatříte ve filmu Kytice. Natáčení Jakubiskova Post Coitum sem zase přivedlo slavného herce Franka Nera. Konají se zde profesionální divadelní vystoupení, kdy se hraje v nasvícených zříceninách. „Za poslední dva roky tady bylo na 160 svateb,“ říká starosta městyse. „Tradičně je hezké počasí, krápalo snad třikrát,“ dodává.
Prostředí kostela je příjemné k vnímavým lidem a umělcům. Posezení v těchto zdech údajně pomáhá proti maniodepresím a sebevražedným sklonům, léčí z následků po úrazech hlavy nebo po mozkové obrně či mrtvici.

Bieblův Slavětín

„Je přede mnou má rodná vesnička./ Hrst baráčků se k sobě vine, tulí/ se starým kostelem, jenž stojí v půli/ jak dobrý pastýř,“ píše o Slavětíně nejslavnější rodák, básník Konstantin Biebl. Chybělo málo, aby tady žil i Karel Havlíček Borovský. Navzdory těžké nemoci chtěl „do důchodu“ odejít sem za svým spolužákem a farářem Františkem Mudrem. Smrt byla ale rychlejší.
Přestavěnému domku na náměstí šest století hádat nebudete. Jen básníkova busta připomíná jeho slávu. V rybníčku zvaném Louže se červenají kapři. „Lovit se nesmí,“ dodává paní Hausenblasová, která nás provází do Galerie i Pamětní síně K. Biebla v jednom. Jeho tatínek tady měl v přízemí zubařskou ordinaci. Když na frontě v Haliči spáchal sebevraždu, převzala ji jeho žena, která přežila i svého syna. Konstantin o Slavětíně mluvil v rozhlase i ve svých básních, sem se vracel, když na frontě na Balkáně onemocněl tuberkulózou. Ze střechy rád pozoroval oblaka nad Středohořím.
Mistra připomíná psací stroj. Vystavené pohlednice navozují nostalgii společenského života městyse mezi válkami, kdy se chodilo korzem k Ohři k výletnímu hostinci Na mlýnku na kávu, kde hrávala i hudba. Teď v síni Radka Vízková vystavuje Poezii na stěnách, konají se tu kulturní večery a v kostele hudební vystoupení.
Když budete ve Slavětíně, zajděte se podívat do původně románského kostela sv. Jakuba Většího. Jeho stěny měl v roce 1871 přebílit zdejší zedník Josef Arnošt a objevil při tom vzácné fresky. Tehdejší restaurátor malíř Petr Maixner však nebyl nejpovolanější. Nedodržel barvy, upravil latinské nápisy. Na opravu fresek za oltářem už „naštěstí“ nebyly tehdy peníze. Podle odborníků fresky vytvořili mniši z kláštera Porta Apostolorum v Postoloprtech kolem roku 1379, kam farnost patřila. Překvapuje bohatstvím oděvů postav, unikátní jsou i erby na klenbě kostela.

Kam na jídlo
Restaurace U Zámku,
Peruc 19, tel.: 415 697 485
Hotel Skot,
U koupaliště 151, Peruc, tel.: 415 652 529
Hostinec Radnice,
Slavětín 50, tel.: 602 931 781

Kde se ubytovat
Rodinná farma Agropenzion Hájenka,
Slavětín 1, tel.: 415 677 224, 606 308 043
Hotel Barokní špitál,
Žižkova 274, Louny, tel.: 415 670 725
Kemp Peruc:
chatky, pokoje, vlastní stany, tel.: 415 697 175, svobodova@peruc.cz
Hotel Skot***,
U Koupaliště 151, Peruc, tel.: 415 652 529

Kde se dozvědět víc
Výstavní síň E. Filly,
Peruc, tel.: 415 652 634
Muzeem Konstantina Biebla a Galerií Slavětín
provede pan K. Hausenblas, tel.: 415 677 120

IN.iHNed.cz autor: Richard Grégr