Červený hrádek - Ráj na úpatí Krušných hor

Když přijíždíte po silnici od Chomutova do sousedního města Jirkova, není na toto dvacetitisícové město hezký pohled. Pod pěknými krušnohorskými lesy, které nedávno vstaly z mrtvých po otravě kyselými dešti, se tyčí další les - les panelových domů.

Nenechte se ale odradit prvním nepříznivým dojmem. V Jirkově jsem vyrostla, a tak dobře vím, že v těsné blízkosti města najdete krásný zámek Červený hrádek, obklopený rozlehlou oborou - přímo luxusním místem pro nedělní výlet. Když na Hrádek přicházíte od Jirkova, jako byste vstupovali do země krále Miroslava. Račte dál!

Jak živé

Úsměv na tváři průvodkyně Libuše Hřívové nebude ten poslední, který v příštích chvílích spatříte. V prostorách zámku na vás čekají desítky smějících se, plačících a šklebících se tváří. Právě jste totiž navštívili výstavu tzv. šklebíků, realistických panenek, které věrně napodobují emoce opravdových dětí.

"No ale tamhleta panenka je úžasná, vždyť je od živého miminka úplně k nerozeznání," říká překvapeně jedna z návštěvnic. Průvodkyně panenku zvedá, nechává ji dámě pochovat a vysvětluje: "Tahle panenka je kopií konkrétního živého novorozeněte, váží stejně jako dítě, je pláčem rudá, má věrohodně zaťaté pěstičky a hlavička se jí při zvedání musí podpírat." Výstava šklebíků i dalších panenek je částečně prodejní a při platbě za některé kusy byste museli sáhnout hodně hluboko do kapsy. Mají tu i panenky za 10 tisíc korun.

Kohoutí kokrhání

Kromě aktuálních i stálých výstav zámek samozřejmě nabízí i standardní historicky zaměřenou prohlídku, během níž se dozvíte základní fakta z historie panství. Na místě dnešního barokního zámku stával gotický hrad, který během husitských válek tvrdě doplatil na katolickou víru svého majitele Václava z Moravěvsi a Kopist. Hrad neměl takové štěstí jako přilehlé městečko Jurkow (dnešní Jirkov), kterému se řádění husitských bojovníků vyhnulo, a byl do základů vypálen.

Když už jsme u Jirkova - traduje se, že husité měli nedaleko za městem své ležení a chystali se k boji s Jirkovskými. Ráno v den útoku ovšem padla na celý kraj hustá mlha, v níž bojovníci ztratili v neznámém terénu orientaci. Z jedné strany zaslechli kohoutí zakokrhání a usoudili, že tím směrem leží město, které chtějí dobýt.

Pro Jirkovské to byl šťastný den, neboť kohout kokrhal ze směru na nedaleký Most, který se stal obětí husitského vpádu místo Jirkova. Bohužel na blízký hrad se takové štěstí jako na Jirkov neusmálo. Po válkách bylo panství znovu vystavěno a natřeno na červeno, právě ve 20. letech 15. století stavba vchází do historie jako Červený hrádek.

Obnovené panství podléhá zkáze ještě jednou, během třicetileté války. Následně nechal Jan Adam Hrzán z Harasova vybudovat čtyřkřídlou budovu v barokním stylu, která si své rysy zachovala dodnes.

Uhlohraběnka Gabriela

Radostným obdobím pro zámek i jeho okolí byla léta panování hraběnky Gabriely Buquoyové. Hraběnka byla dámou pokroku. Jako jedna z prvních vytušila ohromný potenciál, který se pro zdejší kraj stal požehnáním i pohromou zároveň: Buquoyová otevřela v okolí dva uhelné doly, Gabrielu u Údlic a Milosrdenství Boží u Horní Vsi. Který jiný kraj se může pochlubit, že v něm u rozvoje uhelného hornictví stála žena?

Manžel Gabriely Jiří Buquoy za svou ženou v nejmenším nezaostával. Pod svá ochranná křídla vzal místní sklářskou výrobu a sám znovuobjevil výrobu hyalitu, tzv. černého skla. Hrabě přál i múzám a do svých služeb přijal roku 1808 Jana Václava Křtitele Tomáška, významného hudebního skladatele, který za 400 zlatých, byt, stravu, otop a světlo dodával první opisy svých skladeb do zámecké knihovny.

Přeskočme nyní dvě staletí a poslechněme si, co se na Hrádku chystá v letošní sezoně. "Během jara a léta se na zámek vrátí hudební nástroje, kterým je teď sto i víc let a které byly vyrobeny ve zdejším okolí. Nejenže tu budou vystaveny a návštěvníci si je budou moct prohlédnout, ale bude se na ně navíc i hrát, a to právě Tomáškova hudba. Je to hudba, jež tu vznikla a která sem na zámek patří. Budou tu lesní rohy, loutny, flétny, dudy a další," láká Libuše Hřívová na letní slavnosti.

Nešťastné Sudety

Potom se ale vrací k červenohrádecké historii. "Náš zámek se bohužel do dějin zapsal docela nešťastně. Poslední pán na Červeném hrádku, Max Egon z rodu Hohenlohe, byl zapálený henleinovec, Henleina a jeho snahy štědře podporoval svými financemi i diplomatickými styky. Na zámek byla v roce 1938 pozvána ,nestranná' komise v čele s lordem Runcimanem, aby se tu setkala s Konrádem Henleinem a posoudila oprávněnost německých požadavků na odtržení Sudet od Československa. Když tu Runcimana přivítala manifestace henleinovců, kteří vykřikovali ,Lieber Lord, mach uns frei von Tschechoslowakei', jednání už moc dlouho netrvala. Ve čtyři odpoledne přijel a v půl šesté už zas odjížděl, a to k tomu ještě stihl povečeřet. Runciman přistoupil na všechny sudetské požadavky, a bylo vymalováno. Dalším krokem byl Mnichov, kde se jen oficiálními podpisy stvrdilo, co se upeklo tady u nás na Hrádku," uzavírá průvodkyně.

Po chvíli dodává osobní vzpomínku na nedávné vystoupení německého dětského sboru na zámku. Pozvala na něj i svoji maminku, která je odsud a pamatuje válku. Málem prý dostala infarkt, když viděla děti, jak tady na zámku zpívají německy v bílých podkolenkách a kožených kalhotách. Musela ji nakonec radši odvést. Nešťastné vzpomínky jsou tu ještě u několika pamětníků živé.

"Po válce nastal odsun Němců, kromě Maxe Egona, museli z kraje odejít i usídlení Němci. Nechali tu chalupy, hospodářství, všechen majetek. Od revoluce se občas stává, že se sem přijedou oni nebo jejich děti podívat. Já bydlím tady nedaleko a taky v domě po Němcích. Jednou u nás zazvonila stará paní, Němka, že prý tu bydlela a jestli by si dům mohla prohlídnout. Požádala nás, jestli by mohla jít na půdu. Dovolili jsme jí to, jestli tam měla něco schované... nevíme. Taky se mi občas stává, že přijedou Němci, jdou na prohlídku a pak mi řeknou, že zde sloužila třeba maminka nebo že tu jejich teta byla za kuchařku a oni k ní jako malí jezdili na zámek na prázdniny. Historie tady ještě žije," říká Libuše Hřívová.

Reklama na ráj

Po válce to se zámkem šlo z kopce. Nejprve sloužil jako invalidovna zahraničního vojska, poté jako domov řeckých dětí, internát a hornické učiliště a pak třeba jako školicí středisko Chemických závodů. Až do revoluce v roce 1989 tu byla léčebna dlouhodobě nemocných.

"Jednou mi tu nějaký pán vyprávěl, že jako kluci sem v 50. letech chodili se vzduchovkou a trefovali se vymlácenými okny do míšeňského porcelánu, co tu tehdy ještě asi zbyl," vypráví paní Hřívová.

Po revoluci připadl zámek městu, jež začalo s jeho generální rekonstrukcí. Tehdy to byla nevábně vyhlížející šedá oprýskaná budova s děravou střechou. Představa, že byste se někdy mohli podívat dovnitř, byla dost nereálná. Dnes je všechno jinak. Červený hrádek je vkusně opraven, má pěknou fasádu a jeho nová červená střecha probleskuje jak rubín zelenými krušnohorskými lesy.

Zámek se stal vyhledávaným místem svatebčanů, kteří si na zdejším kamenném barokním schodišti, ústícím do pěkného parku, můžou připadat jak šlechta. Na nádvoří zámku funguje restaurace, kde dostanete dobrou italskou kávu, ale můžete si zde objednat třeba i středověkou hostinu s obsluhou v dobových kostýmech, kejklíři, polykači ohně a tanečnicemi. Romantikům přijde vhod zámecké ubytování.

Pokud se sem vypravíte, určitě si nenechte ujít procházku zámeckou oborou, kam vás může doprovodit i pes na vodítku. Prohání se v ní daňci a mufloni, kteří jsou zde běžně k vidění. V sedmdesátých letech zde v bezprostřední blízkosti zámku napočítali na 44 druhů jehličnanů a 106 druhů listnatých stromů a křovin. Řekněte, nestojí to celé za podívání?

Jak se tam dostat
Z Prahy jeďte na Chomutov, pokračujte na Jirkov a tam Červenohrádeckou ulicí dojedete až k zámku.

Kam v okolí
Jezeří
Z oken Hrádku dohlédnete až na stavbu, jež se tyčí na okraji uhelného kráteru. Je to zámek Jezeří, který už několik desetiletí hrozí sesuvem, protože je poddolovaný. Dnes je částečně přístupný.

Kde se ubytovat
V zámeckých komnatách
Část komnat slouží jako hostinské pokoje. Chcete-li si užít celý víkend na zámku, můžete nocovat třeba ve dvoulůžkovém pokoji za 1200 Kč. Levnější ubytování nabízí např. Hotel Kavalír (tel.: 474 654 484).

Kam na jídlo
Středověká hostina
Můžete využít služeb zámecké restaurace, která na objednávku připraví i středověký kvas. Vhod přijde také jednoduché posezení na nádvoří, kde si na sluníčku vychutnáte kávu nebo zmrzlinový pohár. Nedaleko je i restaurace Koliba Rustika, kterou mají v oblibě místní.

Užitečné internetové stránky
www.zamek-cerveny-hradek.cz web zámku Červený hrádek
www.jirkov.cz oficiální stránky města Jirkova
www.zamek-jezeri.cz nedaleký zámek s nejistou existencí
www.koliba-rustika.cz restaurace v blízkosti zámku

Zámek Červený hrádek
Zahájení sezony
Provází se sice už od dubna, ale slavnostní zahájení je uchystáno až na 1. 5. Těšte se na divadlo nebo hudbu.

1
sobota
květen

"Kluci sem chodili se vzduchovkou a trefovali se okny do míšeňského porcelánu."

Kdy na zámek
Zámek má v dubnu pro veřejnost otevřeno od 10 do 16 hodin. Prohlídka začíná vždy každou celou hodinu a poslední v 15 hod. Plné vstupné 60 Kč.

autor: Markéta Havrlantová http://in.ihned.cz