Čtyřicet pět procent je pořád vodička

Policií zabavené přístroje tvoří hlavní část expozice vlčnovského Muzea lidových pálenic. Zdejší ovocné pálenky vznikají v měděných kotlích, ale i v primitivní lavorovici. V muzeu se také dozvíte, co nejlépe pomáhá proti ranní kocovině - údajně stačí luhačovická kyselka.

Slivovice provází člověka od narození až do smrti. Když se narodí, všichni si připíjejí na jeho zdraví, a když zemře, pije se na pohřební hostině, říká se na Slovácku. Ve Vlčnově, slivovicovém kraji, to platí dvojnásob. I proto zde letos v květnu vzniklo unikátní Muzeum lidových pálenic.

"Párkrát sem přijely i školní zájezdy. Děcka ani necekla, jak poslouchala," směje se průvodce Rostislav Stloukal, který si při výkladu občas pomůže i vlastními zkušenostmi - pálení slivovice se totiž v jeho rodině předává z generace na generaci.

"Z metráku švestek máte deset litrů padesátiprocentní kořalky. 45 procent je málo, to už je vodička," vysvětluje muž, který před odchodem do důchodu pracoval jako strojvedoucí. V jeho soukromém archivu se skrývají pálenky ze sedmdesátých let, po otci našel i slivovici z roku 1952. "Ta už se nedala pít, zbyla z ní jen kyselá voda." Důkazem rodinného dědictví je i jeden z vystavených exponátů - destilační přístroj vyrobený ze zavařovacího hrnce je po jeho dědečkovi.

Kromě něj najdete ve stodole památkově chráněné hospodářské usedlosti číslo 65 vše, co se výroby domácích pálenek týká - kompletní destilační přístroje, staré lahve, demižony, koštovačky, sklenice a další exponáty. Jádrem výstavy jsou samotné destilační přístroje, které mnohdy nebylo vůbec snadné sehnat. Domácí pálení se až donedávna stíhalo jako trestný čin, a proto museli drtivou většinu zařízení pracovníci Slováckého muzea (pod něj vlčnovské muzeum spadá) získat od soudů a policie několika příhraničních krajů. Zbytek vystavených předmětů poskytli místní dárci. Peníze na rekonstrukci stodoly dorazily díky spolupráci Zlínského a Trenčínského kraje z Bruselu.

Nejstarším exponátem je bedněný chladič k pálenici z obce Jalubí starý zhruba 110 let, vedle něj tu ale návštěvník objeví i přístroje zabavené třeba v roce 2004. Až letos v lednu vstoupil v platnost nový zákon, který výrobu, přechovávání a rozšiřování podomácku vyrobené pálenky klasifikuje jen jako přestupek s pokutou do 3000 Kč. Domácí pálenice ale zákony nikdy zcela nevymýtily, pálilo se dokonce i za války, kdy čekal odhalené hříšníky provaz.

Pálenice ve zdi

Pan Stloukal přidává na toto téma příběh jednoho vlčnovského páleničáře. Když mu prý zabavovali destilační zařízení, tvářil se naprosto klidně, nijak se nebránil a ještě se s policisty bavil. O den později se ho přátelé ptali, jak je to možné: "Každý sedlák má víc než jednu kosu," odpověděl s úsměvem. Vynalézavost výrobců domácích pálenek je ostatně pověstná - zaznamenán byl i případ, kdy si páleničář zabudoval přístroje do obvodových zdí domu, aby mu je nenašli.

Zatímco dříve se slivovice pálila hlavně ze švestky domácí, přechází se v posledních letech k jiným odrůdám, jež jsou odolnější vůči nemoci zvané šarka. Oblíbené jsou zejména durancie, švestky s vysokou cukernatostí. Pálí se ale prakticky cokoliv - v dokumentárním filmu v muzeu se dozvíte, že výjimkou nejsou ani dýně, borůvky, banány nebo jeřabiny.

"Nejvíc mě zaujala lavorovica," říká po prohlídce a zhlédnutí filmu paní Hofmanová z Jablonce nad Nisou. Ano, při původní domácí výrobě pálenky hrál opravdu klíčovou roli obyčejný lavor. Tím se přikryl hrnec naplněný kvasem, který se zahříval. Stoupající alkoholové páry kondenzovaly na dně lavoru s vodou a kapky drahocenné tekutiny se zachytávaly do misky stojící uvnitř hrnce na trojnožce. Z tohoto primitivního zařízení se ale dobrá pálenka získat nedá, musí se ještě stejným způsobem přepálit. "Lavorovica je tak na bílou hůl," komentuje přístroj pan Stloukal.

Je trochu škoda, že po tom všem povídání a prohlížení si pálenic nemůže člověk nějakou tu sklenku slivovice nebo hruškovice v muzeu ochutnat. Nezbývá než si prohlédnout venkovní výstavku vinět ve dvoře stavení a vydat se do malebného Vlčnova se po nějaké té pálence poohlédnout.

Jak se tam dostat

Vlčnov leží asi 290 km od Prahy a 84 km od Brna. Z Prahy jeďte po D1, poté po silnici E50. Cesta trvá přes tři hodiny.

Jak na to

Muzeum lidových pálenic

Otevřeno je v neděli od 13 do 18 hodin bez objednání, v pondělí až pátek od 9 do 17 po předchozí dohodě na telefonu 572 675 130. Vstupné je 40 Kč, děti, studenti a důchodci platí polovic.

Kde se ubytovat

Penzion Vlčnov

Pokoje několika typů nabízí penzion a pizzerie Vlčnov v Masarykově ulici. Ceny začínají na 700 Kč za dvoulůžkový pokoj. Levnější variantou je ubytovna na fotbalovém stadionu.

Kam na jídlo

Hostinec Sokolovna

Levné hotovky nabízí hostinec Sokolovna, otevřeno je od 10 do 22 hodin, v sobotu 12 - 22. Ceny se pohybují okolo 60 Kč.
Oběd můžete zapít pivem z nedalekého uherskobrodského pivovaru Janáček. V pekařství pak ochutnejte i tradiční vlčnovské vdolečky.

"Z metráku švestek máte 10 l padesátiprocentní kořalky."

R. Stloukal

průvodce muzea

Kam jít pálit

Jen v bývalém okrese Uherské Hradiště si mohou malopěstitelé nechat každoročně vypálit ovocný kvas v jedné z 32 pěstitelských pálenic.

http://in.ihned.cz autor: Milan Rokos