Děčínské expozice nabízejí cestu po tropických rájích celé planety

Prohlídka části zoo věnované fauně našich zeměpisných šířek návštěvníkům připomíná, co všechno by bylo možné vidět při procházce ve volné přírodě, kdyby se člověk choval v minulosti ohleduplněji.

Prohlídka nově zrekonstruovaného komplexu tropických expozic v Děčíně je bleskovou cestou rovníkovým pásmem kolem celé zeměkoule.

Putování za obyvateli teplých krajin začíná pod mořskou hladinou. Tropické korálové útesy jsou přímo explozí barev a životních forem. Více než dostatečným dokladem pestrosti života na rifu je velké tropické akvárium o objemu 6 tisíc litrů. Za jeho skly bují celý miniaturní korálový útes z mělčin ostrova Réunion včetně klipek, klaunů a mnoha bezobratlých živočichů. Působivým pozváním na vzrušující plavbu je vstup v podobě podpalubí dřevěné plachetnice. Místo běžných lodních okének nabízí pohled do několika menších nádrží obydlených dravými kanici, elegantními perutýny či dobře maskovanými kraby.

Do pralesa

Jen o pár schodů výš panuje vlhké klima mangrovového lesa souostroví Fidži. Mangrovy tvoří rozhraní mezi mořem a souší. Tyto podivné stromy s dýchacími kořeny vyčnívajícími nad hladinu porůstají podivný svět, kde neustále kolísá hladina slané vody. Společnost jim dělají neméně bizarní ryby. Lezci obojživelní s vystouplýma očima vylézají pomocí svých silných ploutví nejen z vody ven, ale dokonce obratně šplhají po kmenech mangrovníků. Ve velkém otevřeném akvateráriu si dokonce mohou podobně jako ve své domovině vychutnat střídání přílivu s odlivem.

Otevřené expozice, kde návštěvníci pozorují tropické tvory bez jakýchkoli bariér, jsou ostatně chloubou všech pater Rajských ostrovů. Ústřední výběh jihoasijského podlaží s jezírkem a vodopádem oživují velké druhy agam (čeledi ještěrů) z Filipín i kontinentálních asijských pralesů. Soumrak uprostřed dne si ve své noční expozici užívají outloni malí, pomalí primáti s velkýma očima a kromě návštěvníků zároveň jediní zástupci savců v celém objektu. V loňském roce to byla nejvzácnější zvířata, která v děčínské zahradě přibyla.

Samec pochází ze španělské zoo, samička z Belgie. Chov tohoto ohroženého druhu se v Děčíně v posledních letech příliš nedařil. Zoologové proto nyní doufají, že se novému páru bude v Rajských ostrovech dařit a dočkají se i mláďat.

Zkouška odvahy v jeskyni

Tropy však nejsou jen vlhké pralesy. Ve třetím podlaží Rajských ostrovů (nebo Na karibském ostrově Haiti) najdete polopouště obydlené majestátními leguány nosorohými. Navzdory bradavčité kůži a hrozivému vzhledu jsou to mírumilovní býložravci.

Zdejší umělé jeskyni by se měli vyhnout lidé, kteří nezažívají právě nejpříjemnější pocity při kontaktu s pavouky. Jeskyně je totiž domovem velkých sklípkanů a díky teráriu s průhledným dnem mají návštěvníci tyto osminohé tvory o velikosti čajových podšálků přímo nad hlavou.

Vystoupáním do posledního patra expozice se návštěvníkům otvírá ZooKlub. Zajímavé místo vybavené netradičním nábytkem poskytuje prostor pro pořádání nejrůznější besed, přednášek a výukových programů pro dospělé i pro děti. Především těm se bude procházka Rajskými ostrovy nepochybně líbit, a to i díky nástěnným kresbám od akademické malířky a výtvarnice animovaných filmů Šárky Zikové.

Exotika Čech

Většina lidí vyráží do zoo za exotickými tvory, jako jsou žirafy či jaguáři. Jestliže se mezi jejich expozicemi skromně krčí ubikace nějakého obyvatele našich lesů či luk, většinou ji nevšímavě minou. Jelena či divoké prase zná přece každý a kvůli pohledu na bažanta není třeba utrácet za vstupné. Prohlídka další části děčínské zahrady na Pastýřské stěně však každého rychle přesvědčí o opaku.

Zatímco Rajské ostrovy najdete v centru města, na Pastýřskou stěnu musíte na vršek nad Děčínem, kde stranou od hluku motorů vyrostla názorná ukázka pestrosti české přírody.

Na přelomu tisíciletí zde otevřeli Děčínští velký areál expozice Českosaského Švýcarska. Rozkládá se na ploše jednoho a čtvrt hektaru a tvoří ho pětatřicet výběhů a voliér. Rozlehlý svahový výběh představuje vlky, které už lidská rozpínavost z českých lesů vypudila. Zbloudilé smečky vlků k nám sice občas zavítají z Bavorska či Slovenska, u nás však největší psovité šelmy Evropy už nežijí.

Na pokraji vyhynutí

Menší šelmy mají s námi lidmi větší trpělivost. Lišky či kočky divoké jsou dosud stálou součástí naší fauny a v děčínské zoo se zdárně rozmnožují. To rysové, které ukazuje jedna z děčínských expozic, se z hlediska výskytu v naší volné přírodě nacházejí někde mezi: odborníci dnes pracují na jejich zpětném vysazování do šumavských lesů. Z dřevěné vyhlídkové lávky je zase možné s nadhledem pozorovat stádo prasat divokých.

Děčínští zoologové ale nezapomněli ani na menší obyvatele naší přírody. Ve čtyřech venkovních teráriích se vyhřívají zástupci evropských plazů či obojživelníků a soustavu voliér obývají naši draví ptáci a sovy, například výr velký.

Podobné klima jako u nás panuje i v příslušné části
severoamerického kontinentu. V Děčíně si proto příznivých podmínek mohou užívat urzoni kanadští ve výběhu se stromem na šplhání, kamzíci běláci v blízkosti Českosaského Švýcarska i jedna z chloub děčínské zoo – párek medvědů grizzly Siegfried a Helga. Jejich rezidence má plochu tisíc metrů čtverečních a zdařile napodobuje životní prostředí velkých amerických šelem.

Na dosah

Moderní zoologické zahrady se snaží nabídnout návštěvníkům co nejužší kontakt s chovanými živočichy. Toto ideální spojení chovatelského a návštěvnického prostoru představují v děčínské zoo průchozí výběhy a pavilony.

Kromě Rajských ostrovů proto můžete zavítat do tropů i v samotném areálu zoo. V pavilonu ptáků porůstají skálami s vodopádem pralesní rostliny a mezi nimi poletují menší ptáci. Protože je od návštěvníků neodděluje pletivo ani sklo, mohou pralesní opeřenci létat lidem přímo nad hlavou. Jedním z nich je i papoušek kakadu žlutolící sumbský, jehož mládě se podařilo loni v Děčíně odchovat.

Ve volné přírodě v jihovýchodní Asii přitom žije už pouze sto padesát kusů. Než zoologové v děčínské zoo sestavili pár, který je schopný se rozmnožovat, však trvalo dvacet let. Mládě ale bylo odchováno uměle, protože rodičovský pár se o ně nestaral a hrozilo, že by ho buď zabil, nebo by uhynulo hlady.

Krátkou návštěvu tropů příhodně doplňují i prosklené expozice menších amerických opic kotulů a kalimiků v blízkosti pavilonu.

Cestovani.iHNed.cz autor: Michael Fokt