Do unikátního pralesa Mionší za vlky, medvědy a staletými stromy

Medvědi, vlci, rysové, vzácný slimák modranka karpatská a řada dalších chráněných živočichů i rostlin. To vše skrývá Národní přírodní rezervace Mionší, jeden z největších pralesů u nás. Tento poklad naleznete na samém východním kraji republiky, mezi obcemi Dolní a Horní Lomná u hranic se Slovenskem.

Tajemně znějící název pralesa Mionší vznikl vlastně náhodou. Obcí Dolní Lomná teče potok Menší. V místím nářečí se to řekne Mjenši a z toho vzniklo Mionší.

Vlastně i celý prales vznikl náhodou, a to jen díky lovecké vášni arcivévody Bedřicha, bratrance císaře Františka Josefa I. Ten totiž v roce 1895 získal těšínské panství, a protože byl vášnivým lovcem, zakázal na kopci Mionší těžit dřevo. Šlo mu o jediné - aby měla zvířata klid se pářit a on měl co lovit.

Jen v roce 1896 prý v revírech panství ulovil on a jeho rodina stovky jelenů, 2 580 srnců, 199 divočáků, 26 822 zajíců, 2 853 bažantů, 21 204 koroptví, 178 holubů a ještě mnoho jiné zvěře.

A právě zásluhou arcivévodovy lovecké vášně dnes můžeme vidět nádherný jedlo-bukový les ve své nejryzejší podobě. Lidská ruka tu na nic nesáhla už přes sto let, mnohé stromy jsou staré zhruba 400 let. Kmeny stromů jsou obrostlé mechem, přes kapradiny a trávy není vidět lesní půdu. Jaký rozdíl oproti hospodářskému lesu, se kterým Mionší sousedí. V něm jsou kmeny stromů holé a pod stromy téměř nic neroste.

Národní přírodní rezervace Mionší byla vyhlášena v roce 1954. Svou rozlohou 169,70 hektaru patří mezi největší pralesy v ČR.

Naučná stezka Mionší začíná kousek od zastávky autobusu v Dolní Lomné Matyščina Louka, kde je parkoviště. Má 10 zastavení s naučnými tabulemi, je dlouhá asi 7 km. Převýšení je přes 300 metrů a zčásti stezka vede úzkými lesními chodníčky, není vhodná pro kočárky nebo vozíky.

Přístupná je od 1. června do 15. září, pak ochranáři z CHKO Beskydy cedule demontují a odvezou.
Do samotné přírodní rezervace se nesmí. Z prostého důvodu - lidé ji ničili. V roce 1988 proto byla zrušena naučná stezka, která vedla prostředkem pralesa, a do Mionší se dlouhá léta vůbec nesmělo.

Změnilo se to až po více než 15 letech. Správa rezervace vytyčila novou naučnou stezku, která vede zčásti podél pralesa. Vzácné stromy tak můžete obdivovat aspoň z cesty.

Ačkoli se dovnitř - hrozí za to také vysoké pokuty - nesmí, nesmírně zajímavá je i procházka naučnou stezkou. V Mionší žije 73 druhů ptáků, například datlík tříprstý, čáp černý nebo puštík bělavý.

"To je vzácná sova, která se sem rozšířila ze Slovenska. Je to jediná sova, která létá i ve dne," vysvětluje František Šulgan z CHKO Beskydy. Puštík má světlou barvu a je větší než jiné sovy, skoro jako výr. Na začátku srpna jsme ho v Mionší slyšeli kolem poledního.

Na dvou místech jsme doslova narazili na modranku karpatskou. To je modrý slimák. A nikde jinde než v Karpatech nežije. Na skále podél cesty se na sklonku dne vyhřívala zmije a objevit se dá i mlok skvrnitý.

Ve znaku naučné stezky je tetřev. Arcivévoda Bedřich tu tetřevy lovil velice rád. I kvůli nim si nechal postavit loveckou chatu uprostřed lesa a za jedno ráno prý ulovil i sedm tetřevů. To už je ale dávno pryč, tetřev hlušec dnes patří ke kriticky ohroženým druhům a je chráněný. V celých Beskydech se jejich počet odhaduje na pouhých 10 kusů.

"Zato v této oblasti ale návštěvníci mohou klidně narazit i na medvěda, trvale tady žije rys a objevují se i vlci," informuje František Šulgan z CHKO Beskydy. A ukazuje odlitky stop všech tří šelem. Beskydy jsou jediná oblast, kde se tyto tři šelmy vyskytují společně. Medvěd sem zavítá prý každý rok.

Pár odlitků jeho stop ochranáři udělali přímo na části naučné stezky.

Pokud se s ním setkáte, je na místě opatrnost. "Velké šelmy ale na člověka nečekají a vůbec ho nemají za potravu. Zkrátka je to mnohdy jenom náhoda, že ho potkají, protože to zvíře je plaché a už zdaleka reaguje na přítomnost člověka," vysvětluje zkušený ochranář.

Nedávno se prý v Beskydech stalo, že houbař odkryl smrčinu a tam byl medvěd. "Utíkali oba, houbař na jednu stranu a medvěd na opačnou," vypráví František Šulgan.

I bez osobního setkání s medvědem je ale procházka Naučnou stezkou Mionší výjimečným zážitkem. Jsou to přírodně nejcennější plochy v naší zemi, je to nejucelenější pralesní lokalita u nás. Některé jedle se tu tyčí do výšky i 50 metrů a pamatují Marii Terezii nebo bitvu na Bílé hoře.

Jak se tam dostat

Autem: po silnici číslo 11 do Jablunkova, v Jablunkově odbočit na Horní a Dolní Lomnou (silnice III. třídy číslo 01151). Odstavné parkoviště u zastávky autobusu Matyščina Louka.
Vlakem: nejbližší zastávka je v Bocanovicích mezi Jablukovem a Mosty u Jablunkova
Autobusem: z autobusového nádraží v Jablunkově linkou do Dolní Lomné, na zastávku Matyščina Louka

Tip

V Horní Lomné mají krásný kostel se zajímavou historií. Postavili ho na místě "zázračného" kříže. Když k němu v roce 1836 vykonali procesí lidé z Jablunkova, skončila ve městě cholera. Pod kostelem je malebná studánka, která je prý také zázračná, proto prý nikdy nevysychá a ani nezamrzá. Voda z ní chutná dobře.

Arcivévoda Bedřich

Býval to jeden z nejbohatších lidí v Rakousku-Uhersku. Vlastnil velké průmyslové podniky a kromě Těšínska měl rozsáhlý majetek také v Uhrách a na Haliči (dnešní Polsko). Arcivévoda byl nejen dobrý ekonom, ale také vášnivý lovec. Pokud právě pobýval v Těšíně, bylo Mionší častým svědkem jeho loveckých výprav.
Na Těšínsku měl ale velmi špatnou pověst. Nejen že bohatl z bídy obyvatel, ale zavíral české školy a tím potlačoval český jazyk. Petr Bezruč jej ve svých básních nazval "Markýzem Gerem" podle dávného utlačovatele Slovanů a hrůzovládce Gera.

http://cestovani.idnes.cz autor: Petra Škraňková