Hrad Choustník je opředený tajemstvím a pověstmi o ukrytém pokladu
Asi dvacet kilometrů od jihočeského města Tábor leží poměrně nenápadná vesnice Choustník, jejíž dominantou je 669 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází na pověsti bohatá zřícenina hradu.
Hrad Choustník možná získal jméno podle pověsti o umělých vousech...
Otevírací doba:
duben, květen, září, říjen - soboty, neděle, svátky 9-17 hod
červenec, srpen - denně 9-17 hod
Vstupné: dospělí 20 Kč, děti 5 Kč
Podle legendy mocnému jihočeskému vladykovi utekla dcera za svou láskou - urozeným, ale chudým pážetem. Otec své dítě nejdříve proklínal, potom bědoval, až se ji vydal v přestrojení za starého muže hledat. Již se vzdával naděje, když se vyčerpaný dostal ke tvrzi a požádal o vodu.
S překvapením zjistil, že dívka, která se ho ochotně ujala, je jeho dcera, v té době již šťastně provdaná za majitele tvrze, mladé páže. Otec se usmířil s dcerou i jejím mužem a šťastný, že své dítě našel, strhl si z tváře nalepené umělé vousy. A tak přišla tvrz ke svému jménu: Voustník se postupem času přeměnil na Choustník. Méně romantická verze zní, že hrad (původně Chustník) přišel k názvu od kopce křovím (chustem) porostlým.
Po žebříku k erbu
Hrad byl založen okolo roku 1260, kdy toto území věnoval pánům z Poděbrad (později zvaným z Choustníka) král Přemysl Otakar II. výměnou za Poděbrady. Ve znaku měli páni z Choustníka žebřík na modrém poli. Traduje se, že pocházel od jejich předka Jindřicha, kterému ho daroval první český král Vladislav I. Dobývali spolu Milán a Jindřich údajně jako první (právě díky žebříku) přelezl zeď.
Prvním jménem spojovaným s hradem je Beneš z Choustníka. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové, kteří ho zpočátku spravovali společně, avšak později (zřejmě kvůli ekonomickým neshodám) přistoupili k řešení v Čechách ojedinělému - hrad si mezi sebou rozdělili a rozšířili každý po svém. Vznikl tak jediný „dvouhrad“ u nás, šlo vlastně o dva paláce se společnými obrannými hradbami.
Roku 1322 Choustník koupil Petr I. z Rožmberka, který tak rozšířil své rozsáhlé panství na severovýchod. Rožmberkové zde sice nesídlili, hrad spravoval jejich purkrabí, avšak na přestavby a úpravy se nezapomnělo. Zvláštní pozornost jim věnoval hlavně Oldřich z Rožmberka, který se věnoval hlavně opevnění. Za husitských válek zde věznil kněží vyznávající kališnickou víru.
Přes balvany do muzea
V roce 1597 prodal poslední Rožmberk Petr Vok hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi Jiřímu Homutovi z Harasova. Ten však nechal hrad zchátrat a už od roku 1614 byl veden v záznamech jako pustý.
Poté následovalo období střídání majitelů, které trvalo až do roku 1932, kdy tehdejší majitelé postoupili hrad Klubu čsl. turistů. V současné době je v majetku obce Choustník, což je v naší zemi poměrně neobvyklé.
Okolo hradu panuje atmosféra plná tajemství. Vypráví se, že sklepení jsou plná pokladů, že kachna, kterou vpustili do místní studny, vyplavala na rybníce Jordán u Tábora. Další „povídačka“ tvrdí, že balvany, které se válejí na úpatí kopce, na němž hrad stojí, valil Žižka na své protivníky.
Když byly na zámku dole v obci nalezeny vysoké okované boty, byly okamžitě přejmenovány na Žižkovy a přemístěny do Soběslavského muzea. Ačkoliv historikové dokázali, že Žižka na Choustníku nikdy nebyl, je to příjemný cíl výletu a jistě si zaslouží naši pozornost.
Krajina mládí ušlechtilé hraběnky
V choustnickém zámku, který se nachází ve vesnici dole pod hradem, prožila své dětství hraběnka Eleonora Kounicová.
Božena Němcová jí věnovala svou Babičku a hraběnka, veliká vlastenka a žena soucítící s chudými, ji i její rodinu finančně podporovala v období jejich největšího strádání.
Za první „nástin“ Babičky spisovatelce poslala 50 zlatých s tím, že za každou novou stránku knihy dostane 20 zlatých jako honorář.
Královna české literatury o štědré a milosrdné šlechtičně napsala: „To je dáma, která umí dávat, aniž by tím člověka ponížila.“
http://www.novinky.cz autor: Eva Merhautová
