Hrady/zámky pro fanoušky vojenství
Rabí
„Bratře Žižko, krejž holého!“ To prý zvolal na slavného husitského hejtmana Přibík Kocovský, velitel posádky hradu Rabí, když jemu svěřené sídlo oblehlo početné vojsko kališníků. Tak to alespoň stálo zapsáno (i plasticky zobrazeno) na reliéfní desce umístěné nad hradní bránou, tak to také převyprávěl Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Přibík nezůstal jen u varování – vzápětí vystřelil z kuše, ale minul. Přesto měl ze svého pohledu štěstí. Střela zasáhla hrušeň, pod níž Žižka stál, a odštípnutá tříska trefila jediné hejtmanovo zdravé oko tak, že zcela oslepl. Smutná zpráva husity vyburcovala a hrad vzápětí prudkým útokem dobyli.
Kdyby se husitské voje (nebo jiný nepřítel) pokoušely o Rabí o sto let později, byl by jejich úkol mnohem těžší. Hrad na výrazném návrší poblíž Horažďovic, jehož jádro je už románské z 12. nebo 13. století, prošel totiž na přelomu 15. a 16. století velkolepou pozdně gotickou přestavbou, na níž se podílel i známý architekt Benedikt Ried. Stavebníkem byl Půta Švihovský z Rýzmberka, po jehož smrti v roce 1504 pokračovali v činnosti jeho synové. Rabí se tak proměnilo na nejrozsáhlejší gotický hrad v Čechách. Dodnes tu můžeme obdivovat mohutné, formálně dokonalé dělostřelecké opevnění s baštami, umožňující aktivní obranu.
Hlavním motorem rozsáhlé stavební činnosti Rýzmberků byla totiž hlavně snaha vybudovat dokonalou pevnost, schopnou odolat jakémukoli obležení nepřátel.
Byl to ale závod s mnohem zdatnějším soupeřem, bez šance na vítězství, navíc i nad finanční možnosti i té nejbohatší šlechty. Vývoj válečné dobývací techniky pokračoval takovým tempem, že mu ani sebepevnější hradby nedokázaly odolat.
Především těžké palné zbraně už dosáhly takové úrovně a efektivnosti, že veškerá obrana proti nim byla beznadějná. Rabí je typickou ukázkou této marné snahy.
Otevírací doba: duben a říjen 10 – 16 (so, ne), květen a září 9 – 16 (denně mimo po), červen až srpen 9 – 17 (denně mimo po)
Vstupné: plné 45 Kč, zlevněné 30 Kč (jeden okruh)
www.rabi.cz
Doporučujeme
Český Šternberk
Dobytí hradu vojsky Jiřího z Poděbrad roku 1467 vedlo Šternberky k vybudování ojedinělého předsunutého opevnění na úpatí vrchu Vražda v podobě válcové věže s ostrým břitem a hladomornou, obtočené podkovovitou hradbou a příkopem.
Hukvaldy
Hrad nabízí unikátní ukázku vývoje opevnění od vrcholné gotiky po baroko, jehož budování ovlivnilo téměř trvalé nebezpečí tureckého vpádu. Za dobu své existence nebyl hrad nikdy vojensky dobyt.
Nový Hrad (U Adamova)
V romantickém hradě uprostřed lesů Moravského krasu můžeme obdivovat netradiční expozici válečnictví v 15. stol., mučírnu a zbrojnici s funkčními replikami.
Opočno
Za uměleckými sbírkami mimořádné hodnoty nezaostává ani unikátní sbírka asijských zbraní v Loveckém sále, loveckých zbraní a tesáků a výzbroje evropských válečníků v Rytířském sále.
Orlík nad Vltavou
Na stěnách tzv. Puškové chodby v rodovém sídle Schwarzenberků je umístěno na tři sta kusů loveckých zbraní.
Potštejn
Největší východočeský hrad byl během své existence obklopen celkem třemi podkovovitými prstenci hradeb; vnější, vybudovaný Pernštejny počátkem 16. stol., navíc doplňuje unikátní předsunuté opevnění první brány.
Pernštejn
Nejkrásnější moravský hrad je považován za jednu z nejlépe dochovaných goticko-renesančních pevností v Evropě. Pozoruhodný je rozvinutý systém hradeb s předsunutou věží.
Švihov
Další ukázka vynikajícího pozdně gotického opevnění, budovaného pány z Rýzmberka, tentokrát v rámci vodního hradu na Klatovsku.
Žleby
Mezi bohatými sbírkovými soubory vyniká zbrojnice; soubor zbraní z 15. až 19. století je druhý největší v republice.
