Hrady/zámky pro milovníky architektury
Kratochvíle
Renesanční klenot v bažinaté krajině mezi rybníky, architektonický sen romantického italského stavitele, který v cizích službách vzpomíná na vzdálený domov. Česká krajina a severoitalské kasino. Panský rozmar, který přinesl úchvatný výsledek. To je Kratochvíle.
V těsné blízkosti Netolic vznikl v 16. století uprostřed lovecké obory jeden z našich nejkrásnějších renesančních objektů, který je svým typem zcela ojedinělý. Roku 1583 pověřil Vilém z Rožmberka vlašského stavitele Baltazara Maggiho z Arogna, aby mu postavil po vzoru italských vil nový lovecký zámek. Zkušený rožmberský stavitel na Kratochvíli prokázal, že je schopen se ctí se zhostit úkolu, který byl architektovi cinquecenta ve střední Evropě uložen jen výjimečně: rozvrhnout a jednotně koncipovat celý pravidelný areál – stavbu začleněnou do zahrady, komponované po italském renesančním způsobu.
Maggi rozvrhl areál do velkého obdélníku s ohradní zdí prostoupenou na třech stranách izolovanými domky, v nichž bydlel zahradník, baštýř, oborník a další zaměstnanci. Vilu neumístil do středu dispozice, ale posunul ji do přední části zahrady kolmo k hlavní ose zdůrazněné vstupní věží. Přízemní vstupní trakt zakončil na západní straně zahradním domkem a na straně východní nevelkým kostelem. Do toho včlenil v souměrném obdélníku samostatně ohrazený vodní příkop.
Obtížné terénní podmínky, dané především bažinatým podkladem, si vyžádaly zpevňování základů olšovými piloty, které za nepřítomnosti vzduchu v bahně zkameněly a staly se důležitým statickým prvkem celé stavby. Náročná stavba celého areálu byla dokončena v obdivuhodně krátké době šesti let (1583 – 1589), včetně rozsáhlé malířské a štukové výzdoby, kterou byli pověřeni malíř Georg Widman a italský štukatér Antonio Melana.
Hlavně uvnitř uvidíme přepych a nádheru odpovídající reprezentaci renesančního velmože, jakým Vilém z Rožmberka byl. Mohl si zde vytvořit svět podle svých představ, odpovídající jeho zálibám, zájmům i typicky dobové rozmařilosti.
Otevírací doba: duben a říjen 9 – 16 (so, ne), květen a září 9 – 16.15 (denně mimo po), červen až srpen 9 – 17 (denně mimo po)
Vstupné: dospělí 80 Kč, děti a studenti 50 Kč (vila, kostel, zahrada)
www.zamek-kratochvile.eu
Doporučujeme
Bučovice
Arkádový zámek na Vyškovsku je jednou z nejcennějších a nejpozoruhodnějších renesančních staveb na Moravě. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla.
Český Krumlov
Podobu hradu a zámku, jednoho z největších areálů ve střední Evropě, formovaly gotika, renesance i baroko. Během šesti století tu vyrostlo na 40 budov a palácových objektů neobyčejné krásy.
Frýdlant
První veřejnosti přístupný hrad v Evropě (roku 1801) je z uměleckohistorického pohledu výjimečným komplexem. Představuje cenné spojení středověkého hradu a renesančního zámku.
Cheb
Rozsáhlý románský hrad – štaufská falc – na místě slovanského hradiště na ostrohu nad řekou Ohří patří k nejcennějším památkám naší hradní architektury.
Kačina
Nejkrásnější čistě empírový zámek v Česku najdeme uprostřed rozsáhlého přírodního parku nedaleko Kutné Hory.
Karlova Koruna
Zámek v Chlumci nad Cidlinou, který projektoval Jan Blažej Santini-Aichl a stavěl František Maxmilián Kaňka, je považovaný za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách.
Křivoklát
Královský hrad ze 13. století okouzluje mimo jiné Královským sálem, druhým největším gotickým prostorem v ČR, nebo pozdně gotickou hradní kaplí, jednou z nejkrásnějších na našich panských sídlech.
Pernštejn
Jedna z nejlépe zachovaných goticko-renesančních pevností v Evropě. Organismus, budovaný více než 700 let, nemá svou ryzostí a souborem jednotlivých fortifikačních prvků ve střední Evropě obdoby.
Pražský hrad
Architektonicky nesmírně bohatý vývojový celek, zahrnující všechny významné styly: od předrománského umění až po moderní zásahy, které si ve 20. století vyžádala úprava Hradu na prezidentské sídlo.
