Hrady/zámky pro otrlé
Moravská Třebová
Vstup do zámku v Moravské Třebové střeží brána s portálem, který dal v roce 1492 zhotovit mocný moravský feudál Ladislav Velen z Boskovic. Spolu s ostěním Vladislavského sálu na Pražském hradě a portálem tovačovského zámku je považovaný za nejstarší renesanční památku u nás. Přestože je renesance spojována s humanismem, touhou po poznání a osvícenstvím, v případě zdejšího zámku je možné projít touto branou rovnou do temného středověku.
Tedy jen v případě, že navštívíme nejnovější expozici nazvanou Středověká mučírna, která se návštěvníkům otevřela v roce 2007 v pozdně gotických sklepeních původního hradu; je nejrozsáhlejší expozicí útrpného práva u nás. A je třeba přiznat, že hrůznou atmosféru doby, v níž se doznání vynucovalo metodou kruté tortury, vyvolává vskutku dokonale. Dokreslují ji nejen figuríny kata, katových pacholků, drába i jejich obětí, patřičné zvukové a světelné efekty, ale především velké množství mučicích nástrojů, které jsou věrnými replikami středověkých (i pozdějších) originálů. Jejich autor, umělecký kovář Oldřich Bartošek z Křenovic, si předem důkladně prostudoval příslušnou literaturu i naše dochované mučírny. Především však vycházel z vyobrazení a návodů v Tereziánském zákoníku, vydaném v době panování císařovny Marie Terezie. Mimochodem, právě tato panovnice v roce 1779 jako jedna z prvních v Evropě mučení při výslechu zakázala. Mezi nástroji a donucovacími prostředky, zhotovenými Bartoškem, je mj. španělská bota, drtič kostí, katův meč, skřipec nebo stolička pro čarodějnice. Odvážnější návštěvníci si tu některé z nich mohou za odborné asistence také na vlastní kůži vyzkoušet. A protože tajemna není nikdy dost, můžeme doporučit i další zámeckou expozici nazvanou Alchymistická laboratoř Mistra Bonaciny.
Otevírací doba: duben až říjen 10 – 16 (mimo po), červenec a srpen 10 – 17 (mimo po)
Vstupné: dospělí 50 Kč, snížené 30 Kč (mučírna)
www.zamekmoravskatrebova.cz
Doporučujeme
Kost
Bývalý sklep na skladování vína je zařízen jako středověká mučírna, unikátními exponáty jsou především železná klec na čarodějnice a jediná veřejně přístupná funkční gilotina u nás, která si zahrála v americkém thrilleru Mlčení jehňátek.
Křivoklát
Z druhého nádvoří hradu vede vstup do bývalého vězení, v němž byl žalářován i první biskup Jednoty bratrské Jan Augusta. V přízemí Velké věže je hladomorna.
Lipnice nad Sázavou
K nejtajemnějším prostorám postupně opravovaného hradu patří podzemní sklepy se starou klenutou hodovní síní, vězením, mučírnou, lednicí a hlubokou, ve skále vylámanou studnou.
Loket
Hrad má i prostory, v nichž se opravdu vykonávalo útrpné právo. Ve vězeňských kobkách předvádějí pohyblivé figuríny různé způsoby mučení, vše za srdceryvného křiku, sténání a skřípání.
Pecka
V podzemí hradu se nacházejí klenuté sklepy, v nichž se návštěvníkům představuje stylizovaná středověká mučírna. K vidění jsou nejznámější mučidla.
Potštejn
Zříceninu hradu nad Divokou Orlicí proslavil hrabě Harbuval de Chamaré, který tu přes třicet let marně hledal poklad. Přitom našel, prozkoumal a zmapoval rozsáhlý labyrint podzemních chodeb, jaký u nás nemá obdoby. Část má být v budoucnu zpřístupněna.
Pražský hrad
V bohaté nabídce je i věž pozdně gotického opevnění z roku 1496, podle svého prvního a nejznámějšího vězně Dalibora z Kozojed nazvaná Daliborka. Od roku 2006 je v ní stálá expozice útrpného práva včetně replik katovských nástrojů.
Rožmberk
Kolébka mocného rodu pánů z Růže má na své prohlídkové trase také Zbrojnici, v níž se kromě výzbroje a zbraní představují i mučicí nástroje. V Rožmberské síni je portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde zjevuje – naposledy roku 1942.
Špilberk
Brněnský hrad patřil k našim nejznámějším věznicím.
Tomuto účelu sloužil už od roku 1673. V jeho zdech úpěli zločinci, ale i političtí odpůrci režimu.
