Jak je to s délkou světa, se dozvíte u řezníka v Moravské Třebové

Najdete tu první stopy renesance v Česku, ale i středověkou mučírnu nebo mumii egyptské princezny Hereret. V Moravské Třebové, jedenáctitisícovém městečku na rozhraní Čech a Moravy, na vás dýchne historie na každém kroku.

Zatímco Českou Třebovou zná většina turistů jako důležitý železniční uzel, její menší příbuzná zůstává stále trochu stranou zájmu. Za rok dorazí do Moravské Třebové sotva deset tisíc turistů, většina z nich samozřejmě v létě. Pokud se sem vypravíte v zimě, neprohlédnete si sice interiér zdejšího zámku (otevírá se v dubnu), zato si ale užijete výhrady, že budete městské památky prozkoumávat zcela sami.

"Už jste se byl podívat v obchodech?" ptá se Miloslav Kužílek, expert na historii města, když stojíme na Masarykově náměstí s morovým sloupem a renesančně přestavěnou radnicí.

Vzápětí vchází do oděvů na rohu náměstí a ukazuje, proč se Třebové říká "město skrytých krás". Nad stojany s dámskými šaty se totiž rozevírají gotické klenby a boční stěny zdobí z kamene vytesaná znamení: kromě orlice nebo andílka s přesýpacími hodinami je tu i legrační šašek s rolničkami.

Nakupování v prostředí takzvaných mázhausů má něco do sebe: než si dámy zkusí několikery šaty, stihnou si pánové prohlédnout všechna znamení.

Jen o pár metrů dál v budově pojišťovny uvidí návštěvník nejkrásnější renesanční portál ve městě z roku 1541, stojí hned vedle přepážky, kde si lidé domlouvají pojistky. V řeznictví zase kromě vepřového a kuřecího najde pozorný turista i desku s vyrytým proroctvím o délce světa. Ten má být zničen po šesti tisících letech: prvních dva tisíce let vládne bezpráví, poté zákon a nakonec spasitel.

Na Křížový vrch

Chcete-li si město vychutnat z výšky, nabízejí se hned dvě možnosti. První je 27 metrů vysoká rozhledna Pastýřka, z níž je za dobrého počasí vidět až na Jeseníky a masiv Králického Sněžníku. Pastýřka se tyčí na vrchu Pastvisko, vzdáleném asi 2,5 kilometru od města.

Skromnější, ale přesto hezký výhled se naskýtá i z Křížového vrchu, kam je to z centra podstatně blíže. Na vrchol vede Křížová cesta, při níž budete míjet nejdříve takzvané Schodiště mrtvých, poté čtyři barokní kapličky a městský hřbitov. Výstup končí u barokního sousoší Kalvárie, k němuž dojdete z náměstí asi za půl hodinky. Celou Křížovou cestu čeká v příštím roce oprava, na niž město získalo grant z Bruselu. Po barokních a renesančních památkách vás provede nová turistická stezka.

Romeo a Julie

Na své si tu přijdou nejen znalci církevní architektury, ale i starých temných příběhů. Právě na zdejším hřbitově leží ostatky Anny Gromesové, jejíž osud hýbal svého času dějinami Moravské Třebové.

Anna, dcera revírníka z nedalekého Karlína, se v roce 1818 na slavnosti císařských střelců seznámila s o sedm let starším Josefem Herknerem, synem třebovského obchodníka. Jejich následná nešťastná láska připomíná příběh Romea a Julie. I v tomto případě byli rodiče proti a mladí milenci se museli scházet tajně a posílat si dopisy plné poezie a smutku. Po pěti letech soužení a beznaděje se dohodli na ukončení vztahu a rodičům Anny už nic nebránilo, aby ji provdali za Františka Gromese, rychtáře z Linhartic.

Brzy po svatbě však Anna začala chřadnout a po necelém roce zemřela na tuberkulózu. Pohřbena byla na třebovském hřbitově, za několik dnů se ale městem rozšířila zpráva, že tělo Anny bylo vykopáno z hrobu a přeneseno do Herknerovy zahrady. Samotný Josef Herkner se sice po rozchodu s Annou oženil, štěstí mu to ale nepřineslo a život ukončil výstřelem z pistole.

Až v roce 1934 narazili dělníci při práci v bývalé Herknerově zahradě na kostru mladé ženy. "Pravdivost legendy se ukázala, odborníci potvrdili, že jde o tělo staré zhruba sto let," uzavírá pan Kužílek smutný příběh.

Krvavá prohlídka

Cestou zpátky se zastavte v zámku, jehož nádvoří zůstává přístupné po celý rok. Místní sem chodí do knihovny nebo na výstavy v prvním patře, a tak není zámek opuštěný ani v týdnech, kdy vám pod nohama křupe sníh. Právě tady prý začala renesance a brána pánů z Boskovic, kteří zámek vlastnili, je prý jejím prvním architektonickým projevem v Čechách a na Moravě.

Pokud sem dorazíte až během sezony, nenechte si ujít zdejší mučírnu. Průvodkyně vám sice přizná, že v těchto místech nikdy mučírna nebyla, přesto jsou ale přehlídka trýznicích nástrojů a popis, jak mučení probíhalo, svým způsobem fascinující a děsivé. Dozvíte se třeba i to, kolik za jednotlivé úkony dostával kat: za uříznutí jednoho ucha osm grošů, za useknutí jedné ruky nebo nohy 12 grošů.

Medovina zahřeje

Po historií nabité procházce si návštěvník města rád odpočine a zvláště v zimě přivítá něco dobrého na zahřátí. Hned na několika místech v Moravské Třebové můžete dostat Hřebečskou medovinu. Osm druhů čistě přírodního nápoje vyrábí paní Ivana Bakrlíková z nedalekého Třebařova.

"Jde o produkt z místních zdrojů. Med je z okolí Třebařova a Moravské Třebové, děláme si i vlastní tresti z bylinek," říká podnikatelka, kterou přivedl k výrobě medoviny její otec, jenž se zabývá včelařstvím. Například na přípravu Staročeské medoviny se používá směs ze sedmnácti různých bylin.

Hřebečská medovina se servíruje chlazená i teplá, mají ji třeba v podnicích U Štiky nebo U Johana. Potěšitelné je, že místní restaurace jdou s dobou a většina těch lepších podniků je nekuřáckých. Jemné vůně bylinek si tedy užije i váš nos.

Jak se tam dostat

Moravská Třebová leží skoro 200 km od Prahy. Jeďte po dálnici D11, poté směrem na Vysoké Mýto.

Kam se ještě podívat

Hřebečské důlní stezky

Vloni byl dokončen projekt, který vás provede 80 km hřebečských lesů. Spatříte tu stopy zaniklého hornictví, maketu štoly z roku 1861 nebo si kraj prohlédnete z vyhlídkové věže Strážný vrch.

Kde se ubytovat

Penzion V Podzámčí

Hezký rodinný penzion kousek od centra. Bydlet můžete ve čtyřech dvoulůžkových pokojích nebo v dražším relaxačním pokoji s vířivkou a saunou. Cena za standardní pokoj pro dva je 1000 Kč.

Kam na jídlo

Restaurace U Kalvárie

Moderní a příjemný nekuřácký podnik, kde se ceny poledních jídel pohybují od 60 do 75 Kč. Za rozumné peníze se tu ale najíte i večer. Čepují gambrinus, svijany a bernard. Mají tu i squashové kurty. www.ukalvarie.cz

http://cestovani.ihned.cz autor: Milan Rokos