Jak se stávají z chlapců chlapi
Původ jízdy králů je dodnes nejasný. Vesnicí projíždí družina a pro svého nového mladého krále žádá poklad.
Možná jde jen o to, sehnat dost prostředků na večerní hodování, ale nejspíš má tento rituál něco společného s iniciačním obřadem mladých mužů. "Na koně usedají chlapci, slézají chlapi," tvrdí totiž lidé z Kunovic.
Život Milana Staška, letošního praporečníka, je spjat s jízdou králů už čtyři desetiletí. Začínal v roce 1970, kdy jako desetiletý vystupoval v roli krále. Tehdy se konala jízda poprvé, a zřejmě i naposledy bez povolení obce (Kunovice byly tehdy částí Uherského Hradiště), jen na jeho příkaz.
Tradice kunovické jízdy králů byla totiž ve 20. století několikrát přerušena a zase obnovena. Naposledy v roce 1996, kdy mládenci na ozdobených koních projeli ulicemi Kunovic znovu po pauze dlouhé téměř čtvrt století. Od té doby se jízda králů opakuje každé dva roky.
Děj je pokaždé stejný. Zpočátku jedou jezdci jen v doprovodu muziky bez vyvolávek, jako by se sžívali se svými kobylami. Když se přiblíží ke kostelu a faře, vyjde před chrám velebný otec, jezdcům žehná a nabádá je: "Buďte odvážní a stateční, mějte rytířské srdce a šlechetného ducha, vybírejte daně, odvádějte králi, co je královo, a Bohu, co je boží."
Jenže pro toho krále se musí nejdřív dojet. Skupina jezdců o něho totiž přišla, stejně jako o poklad. A tak se teď chystá najít v obci nového krále a pro něho i poklad.
Na koni k dospělosti
Praporečník Milan Stašek jede v čele průvodu hrdě na hřebci Aznavourovi. Zatímco dřív byla jízda na koni samozřejmostí, dnes chodí chlapci trénovat k majitelům v okolí. "Svého oře si každý musí zvládnout sám, včetně sedlání a dalších prací okolo koní," říká Milan Stašek. V Kunovicích má dlouholetou tradici plemeno českomoravského belgika. "To byli vždy koně chovaní v sedláckých rodinách, zvyklí na práci na poli."
Při jízdě králů ale nejde jen o to, zvládnout koně. Chlapci se musí naučit také říkanky, tzv. vyvolávky, které předpokládají i jistou míru improvizace, když komentují aktuální politickou situaci nebo dění v obci. Účast v jízdě zkrátka znamená ukázat své kvality před celou vesnicí. Možná proto místní tvrdí, že na koně usedají chlapci, ale slézají chlapi. Podobně jako u přírodních národů jde tedy o iniciační obřad, při němž mladík přechází od dětství k dospělosti. Nezbytnou součástí iniciace chlapců bývá mimo jiné také to, že se seznámí s tradicemi a mýty svého kmene - v tomto případě tedy kunovického - a naučí se sebeovládání.
Snad tetičky nezahálely
Jízda králů je však dílem celé obce a její úspěch závisí na několika pokoleních. Zatímco mladí muži musí trénovat jízdu na koni, tetičky z Kunovic mají na starosti velkolepost podívané. Jsou to dámy kolem padesátky, které se od ledna pravidelně scházejí a připravují ozdoby na každého z více než dvacítky koní. "Děláme kolečka z krepového papíru, která se nařasí, až připomenou růži, a pak se navlékají na nitě. Vzniknou dlouhé řetězy a dečky. Na každého koně je potřeba1620 koleček," vysvětluje jedna z tetiček, Lída Haldová. Proč právě 1620? Prý tradice.
Ten zbytek, třásně, jež letos budou v podobě lidových kunovských výšivek, se dělají v rodinách jezdců. Na hrudi koní se připevní velká papírová srdce s nápisy. "Kůň se ovšem nesmí pod růžičkami ztratit jako třeba ve Vlčnově," zdůrazňují tetičky, které jsou v den D oblečené do barevných skládaných suknic a černých punčoch. Na hlavách mají bílé šátky a asistují při všech důležitých aktech kunovického představení.
Volání na maďarskú stranu
Jízda pokračuje u domu krále. Nejprve si praporečník ve verších postěžuje, že jim byl ukraden král starý, a pak žádá o vydání nového:
"Vás, hospodáři, prosíme, abyste nám syna za krála dali / oň sa nebáli a nestrachovali / My na něho vyberem mezi ludem / a královský pokuad zbečelujem."
Vyvolávky nejen v domě krále připomínají, že Slovácko bývalo pod uherským vlivem. Některá slova mají maďarský původ. Například "pajtáš" znamená maďarsky kamarád, na Moravě ovšem už tak lichotivé použití nemá. Třeba na Ostravsku je to něco jako šašek, figurka pro zasmání.
Také často opakované "hýlom" je vlastně hívom - maďarsky volání. Stejné kořeny má i výraz zbečelujem. "Znamená to, že královský poklad zbudujeme," objasňuje význam slova Kristýna Juříčková z informačního centra.
Král konečně na scéně
Pro desetileté či jedenáctileté chlapce musí být role krále velkým zážitkem, i když není ani trochu snadná. Už kvůli kostýmu. Král má na sobě ženské šaty, tvář mu zakrývají barevné stuhy a v ústech svírá papírovou růži na znamení mlčenlivosti. Navíc by měl mít na koni celý den ruce vbok. Letošním králem bude jedenáctiletý Adam Joura.
Pážata, která ho s tasenými šavlemi po obou stranách střeží, na tom nejsou o moc lépe. Také ona mají přes obličej barevné stuhy. Jsou s nimi i dva trubači, ministři, vyvolávači a také výběrčí. Pro jistotu muži všechny tři koně - krále a pážat - propojí uzdami. Nebylo by totiž větší potupy, než kdyby skupině "nějací pajtáši" z okolních vesnic krále ukradli. Občas se o to někdo pokusí a pak je deset let o čem mluvit.
Teprve teď se může průvod vydat po vesnici, ovšem ještě předtím si musí zajet pro požehnání ke starostovi. Ten je uděluje se slovy: "Vybírat po obci vám dovolím, ale toto vám radím, abyste si krála ukradnut nedali a Kunovjanom ostudu neudělali! Jako královský symbol chci dát královi tuto královskou šavlu."
Družina se potom vydá po vesnici a její jízdu doprovází spousta vyvolávek. Ty mají být lechtivé a vtipné: "Pred týmto domem lavička, že tady požičá strýčkovi tetička." Mohou ale komentovat i politické a obecní události. Vzduchem se nesou třeba narážky na Panský dvůr, bývalou tvrz, která právě prochází rekonstrukcí. Někteří chlapci mají na vyvolávky dokonce schovaný tahák, a tak se občas stane, že musí vyvolávání uprostřed věty přerušit, aby se do něho podívali.
Na závěr jízdy vrací družina krále jeho rodičům, děkuje jim za něho - a pak může konečně začít večerní hostina.
Proč se král skrývá?
Dějství jízdy králů má zhruba od konce 19. století i svou legendu. Tehdy se objevila řada snah o historický podtext slavností, které měly nejspíš vlastenecky poukázat na dějiny českých zemí.
Podle nejrozšířenější legendy připomíná jízda králů útěk uherského krále Matyáše Korvína, poraženého v jednom střetu (1469) během válek s Jiřím z Poděbrad. Matyáš Korvín se měl po své porážce převléci za ženu, ozdobit se pentlemi a do úst vložit růži, aby se hlasem neprozradil. Protože utíkal z boje bez prostředků, musela jeho družina žádat o jídlo vesničany v Uherském Brodu, kde se skrýval, než se dostal na svůj hrad v Trenčíně.
Jak se tam dostat
Z Prahy jste v Kunovicích asi za tři hodiny jízdy autem. Nejprve pojedete směrem na Brno, pak se dáte na Uherské Hradiště.
Tip na výlet
Letadla a zážitky
V Kunovicích je otevřeno letecké muzeum, s nímž je spojena nabídka dalších nevšedních zážitků ve Slováckém aeroklubu: vyhlídkové lety, tandemové seskoky či lety horkovzdušným balonem.
Kam na jídlo
Na Rynku
Nedávno otevřená restuarace Na Rynku nabízí dobré jídlo za rozumné ceny (nám. Svobody 360, tel.: 572 548 785). Dobře se najíte také v Pizzerii (Na Rynku 358, tel.:572 548 785).
Kde se ubytovat
Hotel Club
Hotel nabízí ubytování ve dvoulůžkových pokojích, které mají vlastní WC, sprchu a barevnou televizi se satelitními programy. Cena dvoulůžkového pokoje je celoročně 700 Kč. Snídaně a večeře podle výběru z jídelního lístku. V Grni 358, tel.: 572 548 156.
Užitečné internetové stránky
www.mesto-kunovice.cz oficiální stránky města
www.dolni-poolsavi.cz mikroregion Dolní Poolšaví
www.slovacko.cz přehledný průvodce regionem
www.vychodni-morava.cz cestování po východní Moravě
Na ozdobu každého koně je třeba 1620 koleček z krepového papíru.
Letošní jízda
Kunovická jízda proběhne 21. až 23. května. Hlavní část programu se uskuteční v neděli, už od pátku se ale bude konat řada folklorních vystoupení.ní.
autor: Richard Grégr