Jak se zdolává Trojhora, jediný utajený štít v Česku

Už jste slyšeli o tom, že na území Česka se ukrývá kopec označovaný jako štít? Vězte, že skutečně existuje. Vystupuje nenápadně ve východní části Českého středohoří a jmenuje se Trojhora.

Pojmem štít se většinou označují skalnaté, zdánlivě nepřístupné vrcholy ve velehorách, obvykle ve výškách nad 2 000 m. V české kotlině si lidé spojují štíty nejčastěji s Vysokými Tatrami. V souvislosti s Českou republikou se proto zdá být pojem štít neadekvátní až nesmyslný.

Jeden štít na našem území ale máme. Ačkoli vypadá nenápadně, je exponovaný přechod jeho vrcholu srovnatelný s poměry na hrotech mnoha tatranských štítů. Najdete ho jihozápadně od obce Třebušín na Litoměřicku, jmenuje se Trojhora a dosahuje výšky pouhých 451 m.

Trojhora (Dreiberg) je vršek, který vám v terénu snadno unikne. Tento nízký čedičový sopečný suk, vypreparovaný erozí nad své okolí, zaniká v konkurenci okolních, mnohem vyšších a výraznějších kopců. Netvoří dominantu krajiny a člověk ho obvykle snadno přehlédne.

Také v mapě vypadá Trojhora nenápadně, takže zrak o něj většinou nezavadí. Trojhoru nezvýrazňují ani husté vrstevnice, ani značka chráněného území. Je to zkrátka jen obyčejný nízký kopec. Mě osobně zaujal teprve textem na zadní straně nějaké staré turistické mapy, který pravil, že přechod vrcholového skalnatého hřbítku je exponovaný.

Podobu štítu má Trojhora ze západní strany od silničky vedoucí do Staňkovic, kdy nad les výrazně vyčnívá čedičová skála. Odtud také vede na vrchol žlutě značená trasa. Zpočátku stoupáte lesem mírně do kopce po široké cestě, která nesignalizuje žádné dobrodružství. Až teprve cedulka na stromě nabádá k ostražitosti. Je na ní napsáno: "štít Trojhory obtížně schůdný, možno obejít vlevo i vpravo."

Traverzové cesty, obcházející vrchol Trojhory zprava i zleva, jsou neznačené, žluté značky míří nekompromisně vzhůru. Výstup se stává rázem nesmírně strmým a po chvíli přichází na řadu skála. Tvoří ji černošedý čedič, zvláště v létě rozpálený tak, že se kolem něj tetelí vzduch, čímž se výstup stává ještě více náročným.

Skála má charakteristickou stébelnatou stavbu s typickou sloupcovou odlučností, prorůstají ji jenom traviny a nízké keře. Poslední výškové metry se zdolávají po příkře ukloněných skalních stéblech. Vrchol tvoří úzký skalní hřebínek, padající směrem na sever kolmo dolů. Je nutné být ostražitý na každém kroku, je totiž kam spadnout.

Překvapení nabízí nečekaně krásný rozhled do všech světových stran. Obzoru vévodí na východě překrásný vrch Sedlo (726 m), o téměř 300 m vyšší než Trojhora. Naproti přes údolí vystupují sopečné kužely se zříceninami hradů Kalich a Panna, na opačné straně se otevírá nedozírná rovina Polabí s charakteristickou kupou Řípu.

Nevrátíte-li se z Trojhory po stejné cestě zpět, pak vás žluté značky povedou dál přes úzký vrcholový skalnatý hřbítek, který představuje nejdobrodružnější partii cesty. Na malém úseku několika desítek metrů je třeba opravdu dávat pozor, neboť se jde přímo po hraně a nalevo i napravo jsou příkré skalní srázy. Pak následuje už jenom strmý padák pěšinou do lesa.

Pokud by vás zajímalo, kde se vzal název Trojhora, pak se musíte na kopec podívat ze severu, nejlépe od silnice spojující Třebušín a Rýdeč. Je odtud patrné, že vrcholové skalisko pukliny rozčlenily na tři dílčí části. Nahoře si toho člověk většinou nevšimne.

Trojhora není tipem na celodenní a dokonce ani půldenní výlet, její zdolání nezabere více než 2 hodiny času včetně zpáteční cesty k zaparkovanému autu či k autobusové zastávce.

Zavítáte-li tedy do kraje v okolí Trojhory, pak se určitě podívejte do Třebušína, který se hrdě prezentuje jako starobylá husitská obec a vede do ní sestupová trasa z Trojhory.

Hezky položená vesnice Třebušín pod skalnatým vrchem Kalich připomíná svou husitskou minulost zbytky hradu na vrcholu stejnojmenného kopce. Nechal ho vystavět sám hejtman Žižka na počátku husitských válek v době, kdy byla jeho rodná tvrz v Trocnově rozbořena a potřeboval získat opěrný bod poblíž strategicky důležitých Litoměřic.

Hrad Kalich se dostavěl jako jediný osobní majetek Jana Žižky roku 1423 a slavný válečník se od té doby tituloval a podepisoval "z Trocnova a Kalicha". Kamenný hrad měl sloužit jako vojenská základna husitů v kraji. Žili na něm Žižkovi sourozenci Jaroslav a Anežka i ovdovělá dcera s dětmi.

Roku 1437 Kalich dobyla vojska Zikmunda Lucemburského, poslední zmínka o něm pochází z roku 1470. Do dnešních dob se zachoval zbytek brány a strážní věže, zdi budov a sklep s valenou klenbou.

Historickou zajímavostí je také kopec Panna naproti Trojhoře. I na něm vznikl počátkem husitských válek hrad, ovšem zásluhou Žižkových nepřátel coby protiváha budovaného Kalicha.

Žižka si však brzy sjednal v blízkosti svého sídla pořádek a roku 1423 Pannu dobyl. Panna pak zůstala společně s Kalichem pevnou oporou husitství až do konce válek.

Po dobytí Kalicha i Panny Zikmundem Lucemburským v roce 1437 ale Panna zchátrala tolik, že se z ní nezachovalo nic. Na vrchol nevede ani turistická značka, ačkoli částečný rozhled by za to stál.

Naopak na hrad Kalich vedou značkované trasy hned dvě, jedna východním, druhá západním úbočím. Více než hradní zbytky však běžného návštěvníka nadchne pohled z vrcholových skal na vesnici Třebušín a také na utajený, jediný český štít Trojhoru.

může se hodit
Jak se tam dostat

Nejbližším velkým městem jsou Litoměřice, odkud jezdí do vesnic pod Trojhorou autobusy. Veřejnou dopravou nejsnáze dostupná je obec Třebušín, odkud vede na Trojhoru žlutá značka kolem stejnojmenného ubytovacího zařízení Trojhora.

Nejbližší železniční stanicí jsou Ploskovice (cca 8 km), jako východisko na túru se však příliš nehodí, neboť v v okolí nejsou žádné značené turistické cesty, pouze asfaltové komunikace.
Mapa

KČT 1 : 50 000 č. 11 – České středohoří-východ

http://cestovani.idnes.cz autor:Martin Janoška