Jiná Betlémská kaple. Na Žižkově

Pozdně secesní stavba s pozoruhodnými kubistickými prvky byla vysvěcena v roce 1914.

Žižkov, zvlášť když se setmí, je pekelná čtvrť. Ale na dvorku činžovního domu v Prokopově ulici ďábel ostrouhal. "Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne, a co je nad to, je od ďábla," praví se v Matoušově evangeliu. A tady, ve vnitrobloku čísla popisného 4, není navíc vůbec nic.

Stojí tu už téměř sto let Betlémská kaple. Strohá a čistá, jako ta dvě opakovaná slova. Ano, ano, ne, ne. Žádné kudrlinky, žádné přikrašlování, jen přímé linie. Hrany na průčelí ostré jako slovo při nedělním kázání. Na této stavbě není navíc nic.

Každý jiný dům v ulici je zdobnější a poutá pozornost víc. To ale jen ďábel odvádí pozornost od této kaple. Přenesení kubismu do architektury je česká specialita, kterou uznává celý svět. A kaple, postavená ve stylu kombinujícím pozdní secesi právě s kubismem, je ještě vzácnější.

Betlémská kaple na ŽižkověChybělo málo, aby tu místo kubistické kaple stály jen popelnice a klepadlo na koberce. Místní sbor českobratrské církve evangelické hledal v roce 1911 místo pro svou novou modlitebnu a dlouho nemohl nic najít, volných parcel bylo na Žižkově málo. Proto si nakonec evangelíci koupili od řezníka Poupy celý činžovní dům a modlitebnu chtěli postavit na velkém prostorném dvorku, který k domu patřil. Jenže sousedům z okolních domů se takové plány nelíbili, nechtěli mít pod okny žádnou novou stavbu a proti plánům si stěžovali na úřadech.

Co na tom, že projekt kaple připravil Emil Králíček, architekt, který měl za sebou už úspěšnou stavbu kubistického paláce Diamant na nároží ulic Lazarská a Spálená. Na dvorku má být klid. Že bude Králíček uznávanou hvězdou mezi architekty? To sem netahejte, koberce nám nevyklepe a ještě se sem budou courat lidi... Naštěstí církev před úřady svůj projekt uhájila a v roce 1914 mohla být kaple otevřena. Geometrické průčelí zdobí pouze jemné vlysy a dvě šestiboké niky. V roce 1928 jsou ke kapli přistavěny byty a o deset let později ještě sakristie a malá zvonice nad vchodem. Navrhl ji architekt Bohumil Kozák, aby místní sbor měl kam zavěsit zvon od evangelíků ze švýcarského Balgachu.

Vyplatí se navštívit kapli v čase bohoslužby nebo hudebních koncertů. Kubismus se nezastavil na fasádě, ale vstoupil i dovnitř, kde se reliéfní motiv hvězdy zdobící kazatelnu opakuje v malbě na zdech kaple.

Kaple pamatuje i rušné návštěvy, například v době, kdy ji využívala legendární undergroundová kapela Plastic People of the Universe. I díky tomu je dnes tento dvorek jedním z nejpozoruhodnějších v Praze. Podle čísla popisného ho v Prokopově ulici najdete snadno, dveře do průjezdu bývají přes den otevřené.

Jak se tam dostat

Betlémská kaple na Žižkově stojí ve dvoře domu v Prokopově ulici čp. 216/4. Dostanete se sem od zastávky tramvají č. 26 a 9 Lipanská.

http://domaci.ihned.cz autor: David Macháček