Kaňon, který v Česku jen tak nenajdete. U řeky Morávky je všechno naruby
Takových kaňonů, jaký je na řece Morávce v podhůří Beskyd, u nás moc není. Příroda jakoby zde čarovala naruby. Na dolním toku řeky se v délce 2,5 km táhne místy až sedm metrů hluboký kaňon. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby kaňon nevybíhal z úplné roviny, a navíc ve výšce nad ním nerostl lužní les.
Kaňony obvykle čekáme v horách nebo uprostřed vysokých skal. A nad jejich hranou většinou nacházíme plošiny, doprovázené dalekými výhledy. Nikoli však lužní les, který se zpravidla vyskytuje v záplavových zónách řek, ne nad nimi.
Zcela naopak je to na řece Morávce nedaleko Frýdku-Místku. Kaňonovitý úsek toku byl pro svoji unikátnost vyhlášený v roce 1990 chráněnou přírodní památkou pod názvem Profil Morávky.
Když Morávka za Pražmem opustí sevření horského údolí, nevykazuje prozatím žádnou abnormalitu. V prostoru vymezeném obcemi Raškovice a Dobrá, kde unikla aktivitám vodohospodářů, se rozlévá do nepřehledného širokého labyrintu štěrkových lavic, ramen a ostrůvků.
Černý proud se klikatí obklopený oblázky, na březích se povalují rozházené kmeny, vyvržené divokou jarní vodou. Skoro to vypadá jako liduprázdné končiny kolem zlatonosných náplavů Yukonu, střižené z dobrodružných filmů. Pouze čerstvě opuštěné staveniště nové lávky, která propojila osadu Záhoří s Nižními Lhotami, připomenulo, že se nalézáme uprostřed hustě osídleného srdce Evropy a ne na vzdáleném severu.
Nepatrně níže po proudu, za osadou Na Kamenci, nastavuje Morávka naprosto protikladnou tvář. Koneckonců, i dvojice místních hledačů pokladů, příznivců geocachingu, mě nasměrovala do "kaňonu". A doporučila stezku po pravém břehu. Turistické značení tu chybí, chvílemi na stromech spatřuji symboly podobné cyklotrasám. Ale bez jakýchkoli směrovek, rozcestí či tabulí.
Kratičký regulovaný úsek opětovně střídá přirozené řečiště. Ovšem zcela odlišného charakteru. Řeka stupňuje dravost, v korytě se objevují mohutné balvany a zpěněné peřeje se střídají s hlubokými zelenavými tůněmi. Současně se začíná zařezávat pod úroveň okolního, převážně rovného terénu.
Erozivní činnost vody hladce rozrušila nepříliš odolné horniny do hloubky tří až sedmi metrů. Nedávné povodně pokračovaly až na pevný skalní podklad. V několika pasážích se řeka prodírá skrze úchvatná zúžení, lemovaná příkrými břehy. Tady skutečně Morávka dostala ráz nefalšovaného kaňonu.
Mezi holými stěnami, jednou pevnějšími, jindy naopak sypkými, se ve sporé řídké vegetaci občas zablýskne neduživý smrček nebo borovice, jejichž semena sem byla splavena z Beskyd.
Na okraji koryta se rozprostírá rovná říční terasa, porostlá listnatým lesem. Lokálně lužním, protkaným spletí potůčků, mokřin a dokonce i pravděpodobně bývalým náhonem. Zde dochází k naprosto paradoxní situaci: po pravé straně stezky, ve shodné výši s ní, si líně pobublává drobný potok, zatímco ihned zleva paralelně burácí rychlá Morávka. Nicméně o dobré čtyři metry níže! Kaňon je tudíž dokonale maskován. Nezkažený dojem ruší jedině množství ohnišť a kovové přemostění s potrubním tělesem u Frýdku-Místku.
Od mostu v levobřežní osadě Na Kamenici vychází nově zbudovaná naučná stezka Okolí Morávky ve Skalici.
Zhruba 4 km dlouhá trasa, jejíž část vede souběžně s modrou značkou, obsahuje deset zastavení. Nevěnuje se jen řece, ale i přilehlé pahorkatině a historii obce Skalice, kde je možné zavítat do místního muzea.
Poslední panel byl instalován na kraji osady Záhoří u nejkrásnějších partií štěrkovitého koryta. Od něj můžete navázat po nové lávce do Nižních Lhot.
Oblast přirozeného toku Morávky není jedinečná jen z estetického hlediska. Poskytla též domov unikátnímu zástupci rostlinné říše, židoviníku německému. Stálezelenému keři z čeledi tamaryškovitých. Zdejší území tvoří jeho jedinou lokalitu u nás. Roste výhradně na prosluněných štěrkových lavicích.
Regulace a další úpravy koryt se židoviníku staly osudnou. Počátkem 90. let minulého století zde přežívalo pár keříků. Izolovaných a rostoucích zcela mimo hlavní tok. V současnosti se ochránci snaží udržet a rozšířit stavy této rarity pomocí výsadby uměle vypěstovaných jedinců. Pokouším se alespoň jeden vypátrat a zvěčnit skrz objektiv. Avšak tentokrát je veškerá touha marná …
Naopak si sem cestu našly dva nežádoucí, zákeřné invazní druhy - netýkavka žláznatá a křídlatka. Zanechávají za sebou spálenou zemi, zbavenou ostatních bylin, posetou suchými dutými stvoly. Během léta se tu bude tyčit agresivní neprostupná džungle vetřelců. Projekt likvidace obou nezvaných hostů se rozeběhnul před třemi lety. Doufejme, že výsledek nepřinese zklamání.
Ochrana přírody
Na chráněný Profil Morávky volně navazuje Národní přírodní památka Skalická Morávka (vyhlášena 2007), která zahrnuje horní část toku s plochým přirozeným řečištěm. Hlavním důvodem ochrany je právě výskyt židoviníku německého.
může se hodit
Jak se tam dostat
Východiska do kaňonu Morávky začínají Frýdkem-Místkem (u Intersparu) a pokračují obcemi Dobrá a Nošovice. Na levý břeh by se mohlo dát proniknout od Starého Města, případně pomocí modré značky s nástupem v Bašce.
Horní část je přístupná také z Nižních Lhot. Všechna jmenovaná sídla pokrývají linky veřejné dopravy. Oblastí také prochází několik cyklotras.
Mezi okrajem Frýdku-Místku a osadou Na Kamenici je kaňon dlouhý zhruba pět kilometrů.
Upozornění
Většina informačních materiálů a starších map zatím nezaznamenává hranici NPP Skalická Morávka ani trasu nově zbudované naučné stezky Okolí Morávky ve Skalici.
Internet
http://cestovani.idnes.cz autor: Jan Doubravnický
