Kateřínská jeskyně
Aktualizované: St, 09/03/2016 - 15:35
Kontaktní údaje
Obecné informace
Otvírací hodiny Po-Pá:
- www.caves.cz/cz/jeskyne/katerinska-jeskyne/provoz/oteviraci-doba-ceny
Otvírací hodiny o víkendu:
Poloha:
Kateřinská jeskyně se nachází v severní části CHKO Moravský kras severně od města Brna, nedaleko od okresního města Blansko. Leží na konci Suchého žlebu, asi 500 metrů jihovýchodně od informačního střediska Skalní mlýn.
Služby:
Možnosti sportovního vyžití:
Možnosti wellnes:
V zařízení je možné se domluvit:
Vzdálenosti:
Brno 34km
Prostějov 47km
Popis zařízení:
Kateřinská jeskyně není mnoho vyzdobena krápníky jako ostatní jeskyně Moravského krasu. Avšak se zde nachází největší jeskynní prostora, zvaná Hlavní dóm, kde jsou díky výborné akustice konány hudební a pěvecké koncerty. Tato jeskyně je relativně velmi chladná, protože se tu teplota pohybuje okolo 7 °C. Název Kateřínská jeskyně je odvozen od pověsti o Kateřině, která se o této jeskyni mezi zdejšími lidmi vyprávěla. Kateřinská jeskyně byla též bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů. Pro veřejnost je otevřena od roku 1910. Další částí jeskyně je nová Kateřinská jeskyně, která byla objevena až roku 1909 pracovní skupinou profesora Karla Absolona.
Prohlídková trasa má délku 430 m.[1] Vchod do jeskyně tvoří gotický portál, jímž se návštěvníci dostanou do Hlavního dómu, největší prostory v Moravském krasu a zároveň největšího veřejnosti přístupného podzemního dómu v ČR (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Z Hlavního dómu trasa pokračuje do tzv. Nové jeskyně, kde se návštěvníci mohou pokochat barevně nasvíceným krápníkovým útvarem „Čarodějnice“ a „Bambusovým lesíkem“ tvořeným vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity a stalagnáty. K dalším zajímavým krápníkovým útvarům patří například „Ovečky“, „Pagoda“ a „Sintrový vodopád“.
Historie
„K západu na konec pouti uchystáno cestovateli ještě jedno překvapení v jeskyni Kateřinské, ačby se zdálo, že po tolika procházkách podzemních mysl téměř již ustála. Nizounkým vchodem přichodí se do ohromné dvorany, jež k nejrozsáhlejším i nejvyšším se řadí ze všech jeskyň našeho císařství. V prostředku této prostory zdvihá se takořka celý kopec balvanů z klenby spadených, jež bez ladu a skladu v pusté směsici nahromaděny jsou. Z toho vrchu nejdokonaleji se objevují velikánské rozměry děsné jeskyně, kteráž jinak sem a tam i pěknými útvary krápníka se honosí, a to proto, že zřídka kdy navštěvována bývá, jelikož z cesty leží. Ku vysvětlení jejího jména sluší ještě podotknouti, že prý za dávných časův jistá děva Kateřina zbloudivši v jeskyni, zpáteční cesty více nenalezla a bídně zahynula. Až podnes nebylo by radno bez vůdce tam se odvážiti..." Takto barvitě popisuje roku 1858 Jan Nepomuk Soukop Kateřinskou jeskyni. Prostory staré Kateřinské jeskyně zřejmě odnepaměti lákaly dobrodruhy a odvážlivce. Systematický průzkum byl započat až v 2. polovině 19. století. Největší podíl na archeologických a speleologických výzkumech měl v tomto období Dr. Jindřich Wankel, který popsal podzemní chodby a učinil nález neolitického ohniště. Za zmínku však stojí návštěva archeologa Klimenta Čermáka roku 1876, který se svým průvodcem Kučerou prožil v prostorách Kateřinské jeskyně 20 hororových hodin:
Více historie: www.caves.cz/cz/jeskyne/katerinska-jeskyne/o-jeskynich/historie
Oznamy:
Fotogalerie
