Kde Ota Pavel potkal ryby. Výlet do magického Branova

Než Berounka z Branova doteče ke Křivoklátu, musí urazit ještě asi deset kilometrů. Zazvoňte si tady u přívozu a počkejte na pramici s bidlem, která vás odveze na pravý břeh. Za chvíli vystoupíte v Luhu pod Branovem, místě bytostně spjatém s Otou Pavlem. Ve světě zlatých úhořů i hodného pana Proška.

Během plavby přes řeku zavřete oči a představujte si, že pode dnem líně klouže vousatá parma, hbitě sebou mrskne úhoř, poklidně se převalí kapr. Že na břehu čeká "Prdelka".

Na Branově rychle a nepozorovaně vstoupíte do magického světa nepřekonatelného vypravěče a předního českého novináře. Právě tady spisovatel a novinář Ota Pavel (vlastním jménem Popper) potkával ryby, s tatínkem Leem, maminkou Hermínou a svými bratry. Jen o kousek dál po vodě najdete proslulou hospodu U Rozvědčíka.

Berounka je tu docela široká, s levým mírným břehem, pravý se pak poměrně prudce zvedá do okolních skal.

U přívozu můžete navštívit Pamětní síň Oty Pavla. Žádné velké muzeum nečekejte, jen pár milých vzpomínek na "fialového poustevníka" života na Berounce. Na jeho laskavá slova, která i při těžké duševní nemoci dokázal tak skvěle vyjádřit ve svých novelách.

Převozníkův dům v Luhu začala rekonstruovat parta nadšenců v roce 1986 a trvalo jen dva roky, než domek získal nynější podobu. Iniciátorem celé akce byl tehdejší převozník Ivo Brůžek, který v létě 1990 stál u otevření pamětní síně a přes řeku pak převážel až do roku 1995.

Malé muzeum v jedné místnosti je skromné, znalci díla Oty Pavla ho ale dokážou ocenit. Je hlavně autentické, všechny příběhy, které Ota Pavel o Berounce napsal, se vztahují právě k těmto místům.

Vstupné do síně je dobrovolné, ale věřím, že se nenajde návštěvník, který by nepřispěl.

Převozník Karel Prošek tu opravdu žil, zemřel v roce 1956 a převozničil až do roku 1944, do svých 61 let. Nyní převáží paní Libuše Vosátková, která se stará i o pamětní síň.

Kachyňovy tragické romance

Místnost je plná fotoexponátů, hlavně z Kachyňových filmů Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři. Z nádherných filmů o řece, rybách, lidech a válce, poezii, která neměla romantické konce. Prohlédnete si tu i řadu rodinných záběrů jako např. Pavlův novinářský průkaz, úmrtní list či u stropu rozlámanou převoznickou loďku. Na trámu, kde jsou přibité i štičí hlavy, se skví jako démant proslulý vysavač firmy Elektrolux.

Vedle domku si všimnete pamětní desky připomínající převozníka Zdeňka Veselého, který tragicky zahynul v roce 2001.

Kachyňa točil Úhoře o tři kilometry po proudu výše, u Kouřimecké rybárny, kam je také možné zajít. Přes Berounku vás tam odveze přívoz.

Do kopečka na Branov

Od luhovského převozníkova domku se mírným kopcem dostanete do Branova. Po zhruba deseti minutách vyjdete hned vedle návsi, kde v hospodě s honosným názvem Rybářská bašta dostanete aspoň utopence - jste přece u vody - ale také tlačenku, párky, klobásu a samozřejmě i něco dobrého k pití. Pivo tu mají dobře vychlazené, sednout si můžete na dvorku, na čerstvém vzduchu lépe chutná.
Cyklisté to mají jednoduché. Mohou vyjet trochu stoupákem přes Karlovu Ves, stočit se doleva a sjet do Roztok. Nebo pokračovat dále k Nižboru.

Pěší se stočí na konci Branova po polní cestě vlevo a sejdou na silnici zpět k Berounce do Roztok. Za hodinku jste na nádraží, pokud se nezastavíte v některé z osvěžoven. Je to nádherná procházka a třeba cestou potkáte i lidi. Dobré, kteří vědí, že se pocestní navzájem zdraví.

Na počest Oty Pavla se chodí v červnu pochod, připravené jsou trasy 15 a 30 kilometrů. Povídky Oty Pavla předčítával vždy před zahájením pochodu pod pamětní deskou na Rybářské baště herec Petr Haničinec.

Hospoda U Rozvědčíka

A co by to bylo za návštěvu Branova, kdybyste vynechali nedalekou legendární hospodu U Rozvědčíka. Ta byla pojmenovaná po rodákovi z blízkých Nezabudic, Jaroslavu Fraňkovi, který byl za první světové války na ruské frontě rozvědčíkem. Po vážném zranění granátem u Zborova dostal jako válečný invalida trafiku, později pracoval jako agent pojišťovny a nakonec v roce 1934 otevřel hospodu U Rozvědčíka.

Po německé okupaci Franěk pomáhal odbojářům a ukrýval zbraně. Nakonec ho dopadlo gestapo a 1. července 1943 ho v berlínské věznici Plötzensee popravili. Právě díky Pavlovi se z hospody stalo téměř kultovní místo turistů všeho ražení.

Výlet do Branova můžete spojit s návštěvou hradu Křivoklát, muzea zkamenělin Joachima Barranda ve Skryjích nebo případně Skryjských jezírek. Tipem pro skalní tuláky může být i zhruba 20 kilometrů vzdálený hrad Krakovec na druhém, levém břehu Berounky, kde se natáčela nezapomenutelná pohádka Ať žijí duchové.

Může se hodit

Pamětní síň spisovatele Oty Pavla a přívoz jsou otevřeny:
V dubnu, květnu, červnu, září a říjnu v sobotu 9:00-18:00 a v neděli 9:00-15:00. Nedělní čas platí i o svátcích.
V červenci a srpnu je otevřeno denně 9:00-19:00.
Hromadné prohlídky mimo uvedené termíny a časy je možné objednat u Libuše Vosátkové na telefonu 721 380 580.
Muzeum Oty Pavla je v Buštěhradu u Kladna, kde Popperovi bydleli.

http://cestovani.idnes.cz autor: Vratislav Konečný