Když pokora okorá: Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi

Z původních 44 kaplí Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi z konce 17. století se jich dodnes zachovala sotva polovina.

Prosté jak domečky jedním tahem, do krajiny vložené s ladem. Čtyřiačtyřicetkrát, pravidelně, rytmicky, mělo to být navždycky. S věčností to je bídné, Svatá cesta z města řídne.

Projekt pražských jezuitů z konce sedmnáctého století byl jednoduchý, a přitom velkolepý. Na cestě z Prahy do Boleslavi vystavět ke slávě Panny Marie tolik kapliček, kolikrát je světice vzývána v loretánské litanii. Povedlo se to s přimhouřením jednoho oka. Invokací je v litanii padesát, kaplí nechali jezuité vybudovat čtyřiačtyřicet.

Jedna z tradovaných legend říká, že počet byl určen speciálním výpočtem. Vzdálenost mezi pražským Karlínem a boleslavským kostelem Nanebevzetí Panny Marie byla údajně podělena půlkilometrovou délkou Karlova mostu, čímž vzniklo čtyřiačtyřicet míst pro stavbu kaplí. Jenže tak úplně pravda to není, rozestup kapliček kolísá mezi čtyřmi až šesti stovkami metrů a s Karlovým mostem nesouvisí. Rytmus Svaté cesty určovala jiná pravidla, především pokora ke krajině a k lidem, kteří tu žili. Kaple byly rozestavěny tam, kam ve své přirozenosti patří. Na křižovatky cest, do blízkosti studánek nebo pramenů, do stínu vzrostlých lip.

Stavitelé malých výklenkových kaplí to měli jednodušší než tvůrci loretánské litanie. Zatímco v litanii bylo potřeba uspořádat padesát tak rozdílných oslovení Panny Marie, jako třeba Věži Davidova, Růže tajemná, Věži z kosti slonové, Dome zlatý, Archo úmluvy, Bráno nebeská nebo Hvězdo jitřní, čtyři desítky kapliček byly vytvořeny podle prostého vzoru.

Základ tvoří zděná klenutá nika, nad kterou je jednoduchý trojúhelníkový tympanon zakončený malým křížem. Ve slepém oválném okně ve středu tympanonu se v jednotlivých kaplích střídaly obrazy Panny Marie, ve výklenku zase výjevy ze života svatého Václava. Prostor po stranách výklenku sloužil už tehdy reklamě, tedy přesněji sponzorskému odkazu. Na každé kapli bylo v těchto místech erbem a nápisem oznamováno jméno mecenáše, který dal na stavbu kaple peníze.

Stavět se začalo v roce 1674 a o šestnáct let později byla Svatá cesta, tedy Via Sancta, hotová. Dnes z ní dožívá torzo. Kaplí zbyla polovina, zmizely i obrazy. Místo původní cesty jsou v okolí některých z nich zoraná pole, kolem dalších se valí proudy aut.

Přesto se vyplatí i prořídlou Svatou cestu projít. Jednoduchost kaplí je dodnes cennou připomínkou toho, že i stavby s velkým posláním mohou být provedeny střídmě, a i když každou platil jiný mecenáš, všichni se pokorně podřídili jednotnému stylu. Problém je, když pokora okorá.

Jak se tam dostat

Svatá cesta vedla z Karlína přes Vysočany, Kbely a Vinoř až do Staré Boleslavi. Kapličky lze mimo jiné vidět také z autobusů č. 259, 375 nebo 603.

http://cestovani.ihned.cz autor: Jiří Oulický