Konkurence panelákům

Na pražském Jižním Městě postavili moderní sněhobílý kostel, který se v moři šedých panelákových domů stal nečekaným společenským centrem.

Komunitní centrum Matky Terezy na pražském Jižním Městě najdete nedaleko stanice metra a nákupního střediska. Donedávna zcela banální místo získalo novou přirozenou dominantu.

Stavba kruhového tvaru stojí na mírném návrší, na samém konci tzv. centrálního parku, o němž se mezi architekty již mnoho let hovoří. Pruh zeleně mezi panelovými domy totiž zatím ještě moc atraktivně nepůsobí - z velké části jej tvoří náhodně seskupené zelené kopečky, které zde vznikly navážkou zeminy při stavbě sídliště. Navíc "park" měl ústit do náměstí, ale jeho plochu stále ještě zabírá asfalt parkoviště autobusů. Díky nově postavenému kostelu však celý prostor získal zakončení, které působí naprosto přirozeně.

Podle slov autorky návrhu Vítězslavy Rothbauerové ovšem nebyl kostel postaven na základě urbanistického záměru velkého konceptu, jenž by se zabýval regenerací celé čtvrti. Spíše zde došlo k souhře dobrých náhod.

Kruh a pravý úhel

"Kostel byl vždy dominantní stavbou ve městě nebo v krajině, ale na sídlišti je těžké docílit toho, aby konkuroval okolním domům například svou výškou," říká Vítězslava Rothbauerová. "Hledají se proto jiná řešení, která však často zaujmou spíše zdobností fasády, množstvím různě se překrývajících hmot, prvků a detailů. Kromě toho, pastorační centra by měla být otevřena všem lidem bez rozdílu názorů, věku a společenského postavení - mohou se tak ale snadno stát pouze jedním z objektů služeb s polyfunkčním využitím," vysvětluje architektka. I proto se rozhodla pro pevnou, jasnou formu kruhu s vertikálou zvonice, jejíž dva pilíře zde vytvářejí osu a zároveň bránu. Dům tak získal důstojnost, která není okázalá, jeho postavení je však čitelné a působivé.

Původně mělo jít o stavbu ve tvaru čistého kruhu o průměru padesáti metrů. Dnes je dokončena jen zčásti, přesto ji jako kruhovou vnímáme. Obejdeme-li ji, zjistíme, že kromě centrálního schodiště s hlavním vchodem a zvonicí má ještě několikery dveře - a za nimi na návštěvníka čeká bohatý program. Koná se tu řada pravidelných akcí, jako jsou koncerty, přednášky a divadelní představení, denně se tady scházejí maminky s dětmi a také senioři.

Vstupní halu, klubovny a velký sál řešila autorka jako vcelku běžné místnosti v pravoúhlém systému, které doplňují a prosvětlují dvě vnitřní atria. Doprostřed objektu umístila kruhovou kapli, již podle starého vzoru osvětlila střešní "lucernou" a malými okénky po obvodu. Pevný a neměnný liturgický prostor je tak jakoby chráněn před světem. "Kruh byl vždy symbolem jednoty, rovnoměrnosti a symetrie," říká Vítězslava Rothbauerová a dodává: "Tady by se měl navíc stát symbolem jednoty společenství a místem setkávání."

Obvod kaple téměř z poloviny tvoří vysoké posuvné stěny, na nichž je expresivním způsobem znázorněna křížová cesta. Je možné přesunout je a kapli propojit s velkým sálem tak, aby sem při svátcích či nedělních bohoslužbách mohlo přijít až čtyři sta věřících.

Obdélníkový velký sál, prosvětlený střešními okny, je ukončen pódiem a jeho přirozený střed tvoří parkety, na nichž mohou být rozmístěny židle a stoly, případně se tu dá i tančit. Původně měl být z obou stran uzavřen vnitřními atrii, s nimiž podle projektu sousedily další prostory - klubovny, kavárna, knihovna, farní úřad. Nyní ovšem okny v severní fasádě vidíme na terasu.

Vítá vás Matka Tereza

Místnosti určené v komunitním centru pro každodenní život působí vcelku skromně a toto jejich uspořádání napomáhá jednoduché údržbě a úklidu. Také kaple se nijak výrazně nevymyká a nikoho neohromí okázalostí. Je však opatřena dlažbou z trachytu, velkorysými malbami křížové cesty, jejichž autorem je Pavel Šlégl, a dřevěným křížem, u jehož paty se modlí Matka Tereza. Tyto sochy vytvořil profesor Stanislav Han- zík. Uprostřed kruhu se nachází masivní oltář z bílého mramoru. Další významný prvek představuje zlatý globus svatostánku. Vysoký kruhový prostor je rozlehlý, zároveň však má svou intimitu a tajemství. U vstupu do kaple vás vítá busta Matky Terezy zhotovená z bronzu.

Architektka Vítězslava Rothbauerová (*1941)
Po studiu architektury v roce 1965 nastoupila do Pražského projektového ústavu. Roku 1991 založila soukromý ateliér a o pět let později se stala členkou sdružení architektů Dům a město. Podílela se na územních plánech pro pražské Horní Kunratice a Horní Roztyly, je autorkou Malé vodní elektrárny v Branné, Domu s pečovatelskou službou v Lysé nad Labem a Komunitního centra Matky Terezy v Praze. Spolupracovala na realizacích Domu pro gorily v pražské zoo, Hotelu Four Seasons Praha, Mandarin Oriental Hotelu Praha nebo na výstavbě Slunečního města na pražské Zbraslavi.

http://HN.IHNED.CZ autor: Hana Vinšová