Kuželovský mlýn se objevil v pohádce O statečném kováři

V průsmyku Bílých Karpat asi kilometr nad obcí Kuželov nedaleko Strážnice stojí od roku 1842 větrný mlýn. Je to jeden z mála dodnes zachovaných větrných mlýnů tzv. holandského typu v naší republice. Proslavila ho pohádka O statečném kováři, v níž čeledín Matěj musel vlastníma rukama roztáčet křídla větrného mlýna, aby mohl jeho nerudný pán mlít obilí i v bezvětří.

Na stavbu kuželovského mlýna prý padlo tři sta koňských fůr nalámaného kamene. Mlelo se tu pak obilí pro několik okolních vesnic více než sto let. Provoz kuželovského větřáku, jak se mu zde říká, ale definitivně vyhasl v roce 1946, kdy jeho činnost ukončil poslední majitel Bedřich Kašík. Od té doby mlýn chátral.

Změny nastaly až v 70. letech minulého století. Po rozsáhlé rekonstrukci se kuželovský větřák znovu postavil na nohy. Je dodnes funkční, ačkoliv se tu už obilí nemele ani nešrotuje, a když, tak jen v rámci ukázkového provozu muzejního exponátu. Citlivou obnovou se však podařilo zachovat nejen původní technické zařízení, ale také zajímavé architektonické prvky.

Mlýn je vysoký deset metrů
Oblá kuželovitá stavba sahá až do výšky deseti metrů. Uzavírá ji šindelová střecha, která se natáčela kolem svislé osy podle směru větru. Mlýnské kolo tak bylo neustále v pohybu, aby se obilí zpracovávalo plynule. Proto také do mlýnice v přízemí budovy se zděnou pecí na chleba vedou hned dvoje dveře, takže se sem dalo vejít, i když před jedněmi z nich zrovna vířila vzduch větrná křídla.

Počátkem 20. století se majitel mlýna Jan Kašík přestěhoval do nové obytné budovy. Na stavbu mu poslal peníze jeho syn z USA, který se tam vydal na zkušenou. Když se pak ve 20. letech vrátil, přistavěly se ještě chlév a stodola.

Dnes jsou ve všech obytných i hospodářských staveních rozmístěny expozice zachycující styl života, hospodaření i bydlení na Horním Slovácku na přelomu 19. a 20. století. Na zahradě před mlýnem je pak bysta slavného horňáckého muzikanta a kapelníka Jožky Kubíka.
Kuželovský větřák je otevřen od dubna až do října. O prázdninách se zde provádí denně. V ostatních měsících jen v sobotu a v neděli, na další dny je nutné se předem objednat.

V červenci se v areálu větrného mlýna každoročně konají folklórní Horňácké slavnosti. Na nich se lze také přesvědčit, že Horní Slovácko není jen kraj proslulý cimbálovkou a vinnými sklípky. Pyšní se rovněž skvělou gastronomií. Za ochutnání stojí hlavně jídla z luštěnin, třeba fazulačka s bálešky či šumajstr z krup a bílých fazolí s kousky uzeného masa, kořeněný majoránkou a česnekem.

Turistické zajímavosti
Větrný mlýn v Kuželově se stal malebnou kulisou také ve filmové pohádce O Nebojsovi. Ale ani další místa v okolí neunikla svým půvabem očím filmařů.
Za návštěvu stojí také nedaleká obec Hrubá Vrbka. Kromě zachovaného souboru lidových zděných domů a komor z 18.-19. století je tu i malý monastýr sv. Gorazda. V jeho areálu je mimo jiné pomníček zdejšího rodáka biskupa Gorazda, popraveného za pomoc parašutistům, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha.
Pod blízkým kopcem Kobyla pramení potůček, z nějž vystupuje čtvercový kopeček zvaný Žižkův stůl. Podle legend jej prý pro slavného vojevůdce navršili jeho vojáci, aby zde mohl poobědvat. Další verze však tvrdí, že kopeček za trest museli nanosit v čepicích zdejší obyvatelé, kteří husitům nepřáli.
Kousek od Kuželova je také nejslavnější slovácké poutní místo na vrchu zvaném sv. Antonínek. Na své cestě se zde měli zastavit věrozvěsti Cyril a Metoděj. Voda ze studánky, z níž se napili, se dodnes považuje za zázračnou.

http://www.novinky.cz autor: Eva Müllerová