Lednicko-valtickým areálem

Máme-li při návštěvě jihomoravské Lednice čas třeba jen dvě hodiny, určitě je věnujeme Lednickému parku. Cesta nás od zámku spolehlivě povede po břehu Zámeckého rybníka k minaretu a zpět. Minaret je nejstarší romantická stavba v parku, postavená před více než 200 lety v maurském slohu. Z jednopatrové hranolové budovy vyrůstá štíhlá věž se třemi ochozy a na nejvyšší vede 302 schodů. V parku najdeme celou řadu dalších romantických staveb. Okruh je dlouhý zhruba 4 km.

Pokud se tu můžete zdržet déle, například čtyři hodiny, doporučujeme standardní červeně značenou spojku mezi Lednicí a Valticemi, procházející jádrem Lednicko-valtického areálu. Značka nás od zámku v Lednici provede městem k Lednickým rybníkům (2,5 km), které jsou významnou přírodní a ptačí rezervací. Spolu se železnicí projdeme mezi Mlýnským a Prostředním rybníkem k Novému Dvoru (3,5), empírovému komplexu hospodářských budov, který dnes slouží chovu ušlechtilých jezdeckých koní (poblíž dostihová dráha).

Cesta se lomí doprava a vzápětí nás dovede ke krytému klasicistnímu sloupořadí se sousoším Tří grácií (4). Sousoší tří řeckých bohyň v životní velikosti je vytesáno z jednoho kamene. Poblíž stojí mohutná chráněná borovice lesní. Cesta se teď pro změnu lomí doleva a dovede nás ke Sv. Hubertu (6), novogotické kapli uprostřed parkové paseky s třemi velkými sochami andělů.

Pokračujeme k Rendez-vous (8), což je jednak romantická stavba Dianina chrámu v podobě římského triumfálního oblouku a jednak chráněná teplomilná doubrava s výskytem vzácných druhů dřevokazných hub. Značka nás vyvede na hlavní cestu a po ní dojdeme kolem kaple sv. Anny nejprve na železniční stanici Valtice (11) a pak do Valtic (12) s významným zámkem, památkovou zónou a Muzeem vinařství, zahradnictví a životního prostředí.

Trasa:
1. Lednice - červená: 2. U tří grácií (4) - 3. Sv. Hubert (6) - 4. Rendez-vous (8) - 5. Valtice, žst. (11) - 6. Valtice (12)

Mapa:
Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, 1:50 000, edice KČT č. 88

12km Klasickou trasu projdete asi za čtyři hodiny.

http://in.ihned.cz autor: Jan Stráský