Legendárním krajem trampů na kole. Cyklovýlet Posázavím

Od pramene řeky Sázavy k soutoku s Vltavou v Davli vede od roku 2000 značená cyklotrasa č. 19, tzv. Posázavská trasa. Putování na kole po celé její 245 km délce berte jako námět na týdenní dovolenou na kole. Dnes se vydáme na jednodenní výšlap vedoucí dolním Posázavím.

Úsek posázavské trasy mezi Jílovým u Prahy a Čerčany vás provede střídavě podél řeky i smíšenými lesy mikropohoří dolního Posázaví zvaného Grybla. Na 35 km dlouhém úseku můžete navštívit zříceninu Zbořený Kostelec, rozhlédnout se z Panské skály na Gryble nebo se vydat do podzemí štoly Halíře.

Za zlatem do štoly Halíře

Vyrážíme od železniční stanice v Jílovém u Prahy a v nedaleké obci Borek najíždíme na červenou turistickou značku. Ta nás po zhruba 1,5 km dovede k rozcestí Turyně, ležící u vchodu do štoly Halíře. Značená cyklotrasa č. 19, kterou dnes budeme sledovat, vede z náměstí v Jílovém u Prahy a my se na ni napojíme teprve po prohlídce zlatokopeckých štol.

U dřevěné boudy sloužící jako pokladna a zázemí průvodců odkládáme kola, fasujeme helmy a vydáváme se do chladného podzemí.

Průvodkyně nám kuželem světla z baterky ukazuje zlatonosné křemenné žíly, zbytky středověkých štol a postupně nás dovádí až ke konci 300 m dlouhé podzemní chodby. Pozorujeme staré středověké štoly a obdivujeme urputnost a odvahu dávných hledačů zlata, kteří riskovali život a museli se plazit a spouštět puklinami ve skalách.

Jak se dozvídáme od průvodkyně, zajímavostí zdejší štoly, kterou prý nenajdeme nikde jinde na světě, je průřez chodby ve tvaru kosočtverce. Na rozdíl od nedaleké štoly Josef vznikla tato štola v Halířích v 50. letech minulého století v rámci průzkumu celého jílovského zlatonosného revíru. Vzhledem k malé mocnosti žil byla celá oblast Halířského pásma záhy vyhodnocena jako neperspektivní a průzkumné práce tu záhy skončily.

Lesy Grybly do Týnce nad Sázavou

Opouštíme podzemí a po levém břehu Turyňského potoka sjíždíme k hájovně Turyň. Nedaleko hezké cihlové stavby hájovny leží ruiny středověké tvrze Tyryň, dnes toto místo připomíná už jen nenápadný pahorek na okraji bukového lesa.

To už jedeme po žlutě značené Posázavské trase č.19. Fakt, že jsme na této "cyklomagistrále" oznamuje kromě žlutého značení symbolicky i změna povrchu – místo štěrkové cesty teď jedeme po hezké lesní asfaltce. Čeká nás ale největší stoupání, téměř 200 metrů převýšení nastoupáme během následujících tří kilometrů k vrcholu Grybly.

Projíždíme kolem hájovny Horní Požáry – lovecký zámeček a hájovna obklopené parkem byly postaveny pro vášnivého lovce z nedalekého Konopiště, arcivévodu Ferdinanda d'Este. To už jsme nedaleko nejvyššího bodu trasy, kterým je odbočka k Panské skále.

Asi 300 metrů po značené stezce od hlavní trasy nacházíme vyhlídku, která sice pomalu zarůstá duby a borovicemi, ale i tak poskytuje hezký rozhled jižním směrem na dolní Posázaví. Než se vydáme na dlouhý sjezd do Týnce nad Sázavou, můžeme tu ve stínu stromů posvačit u pěkného stolu se stříškou.

Před námi je odměna za nastoupané metry, široká lesní cesta klesá jihovýchodním úbočím Grybly do Dolních Požárů. Pak sice opět trochu nastoupáme na vrchol Holý vrch, poslední kilometry do Týnce ale už zase "valíme" samospádem.

Ze zbořeného Kostelce podél Sázavy

Čeká nás teď kratší úsek po silnici mezi Týncem a odbočkou na Zbořený Kostelec. Dva kilometry podél řeky sice nepředstavují úsek s extrémně silným provozem, ale na silnici bez krajnice je třeba být opatrný.

Kola zamykáme u mostku přes Kamenický potok a vydáváme se po zelené turistické značce k hradu. Cesta vede do prudkého kopce přes kořeny staletých habrů a po pěti minutách nás přivádí k prvním polorozpadlým zdem.

Ruiny pocházejí přibližně z roku 1340, hrad dobyl Jiřík z Poděbrad roku 1467 a od té doby se už jenom rozpadal. Příroda za staletí postupně pohlcuje hrad a dnes tu můžeme rozeznat už jen zbytky padacího mostu a paláce, opěrné pilíře a zbytky opevněného ležení vojsk Jiříka z Poděbrad.

I tak tu najdeme spoustu příjemných zákoutí, kde můžeme ve stínu lesa ulehnout do trávy a kochat se panoramatickými výhledy na Sázavu. Východním směrem hledíme z hradeb proti proudu řeky k Nespekám a těšíme se na závěrečnou etapu našeho výletu.

Rovinatý úsek podél Sázavy rychle ubíhá a záhy přijíždíme ke "staré benešovské silnici" v Nespekách. Odtud vede značená cyklotrasa po silnici přes Poříčí nad Sázavou až do Čerčan. Protože se chceme vyhnout autům, uhýbáme po kilometru doleva a po červené značce přes Borovou Lhotu přijíždíme na železniční zastávku do Pyšel. Odtud je to k čerčanskému nádraží poslední "kiláček"…

může se hodit

Start: náměstí v Jílovém u Prahy (nebo žel. stanice Jílové u Prahy).
Cíl: Čerčany nebo zastávka Pyšely, lze zkrátit a výlet ukončit v Týnci nad Sázavou.

Délka trasy: 22 km, možnost prodloužení nebo zkrácení
Náročnost: úsek Jílové - Týnec nad Sázavou trasa po kvalitních lesních cestách s jedním větším stoupáním. Úsek Týnec - Čerčany lehká trasa, převážně podél Sázavy po silnici, zpevněných stezkách a polních cestách.
Vhodné kolo: MTB nebo trekking

Doprava: Popisovaný výlet lze spojit s výletem vlakem, trasu víceméně sleduje železniční trať "Posázavského pacifiku" Praha - Davle - Čerčeny. Návrat domů z Čerčan možno po trati Benešov - Praha.

Stravování na trase: Týnec nad Sázavou (několik restaurací, doporučujeme pizzerii "Nad řekou" u mostu přes Sázavu), případně vodácké víkendové občerstvení u odbočku na hrad Zbořený Kostelec.

Koupání v Sázavě: pokud bude čistá voda, doporučujeme koupání v Čerčanech, hned vedle nádraží nad jezem nebo nad jezem v Týnci.

Užitečné weby: www.muzeumjilove.cz/muzeum - prohlídky podzemí

http://cestovani.idnes.cz autor: Jan Hocek