Levý Hradec, mezník na cestě od pohanství ke křesťanství

Pokud by našinec měl zaběhnout na všechna místa, která v českých dějinách sehrála významnou až magickou roli, uchodil by si nohy. Ale nepochybí, zamíří-li na severní okraj Prahy k Levému Hradci. Právě tady, takřka na břehu Vltavy, založil přemyslovský kníže Bořivoj vůbec první křesťanský kostel v Čechách a stvrdil tak význam víry, ve zdejších pohanských krajích tehdy nové. Pravda, Bořivoj měl svůj vlastní křest za sebou teprve krátce, ale že to byl akt významný, potvrzuje i František Palacký: "...křest tento působí ve všech starých kronikách země naší takřka rozhraní mezi věkem povídačným a dějinným."
Kdy přesně se odehrál, nevíme, soudí se, že v 70. až 80. letech 9. století, a těžko už dnes rozhodnout, nakolik je pravdivá legenda, která se o tom zachovala. Přemyslovec tehdy navštívil se svou manželkou Ludmilou (později svatou) Velkou Moravu a jejího panovníka Svatopluka. Křesťan Svatopluk ovšem odmítl usadit pohana Bořivoje u svého stolu a vykázal mu místo na zemi. Netaktnost hostitele se pokusil zmírnit přítomný věrozvěst Metoděj a Bořivoje natolik zaujal, že se nechal poučit o křesťanské víře a spolu s manželkou přijal z Metodějových rukou křest.

Zpátky do Čech pak přemyslovský pár provázel kněz Kaich, kterého kníže usadil "na hrádku, jehož jméno bylo Hradec, a založili tam kostel ke cti blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka, satanovi mnoho škod působíce a lid Kristu pánu získávajíce." Tak se píše v Kristiánově legendě.
V těch časech sice právě Bořivoj už přenesl mocenské centrum přemyslovského území z Levého Hradce na strategičtější místo, kde se postupně rodil Pražský hrad, ale Levý Hradec si ještě svůj význam podržel - právě na něm byl po smrti pražského biskupa Dětmara zvolen 19. února 982 za jeho nástupce Slavníkovec Vojtěch. Jenže přemyslovští vládci přece jen časem zcela obrátili pozornost k pražskému sídlu, co víc, roku 1041 zdejší hradiště vypálil v rámci obléhání Prahy Jindřich III. Nakonec v roce 1233 získal "nezajímavý" Levý Hradec svatojiřský klášter benediktinek.
Za jejich éry byl k původní románské rotundě přistavěn raně gotický presbytář, další stavební zásah v 17. století už se zachoval k dávné památce méně citlivě. Rotunda byla zbořena a ke gotickému presbytáři byla připojena barokní loď a zvonice. Až dlouho potom se sem z řad archeologů vydal v polovině 19. století jako první Václav Krolmus, ale na důkladný průzkum Levý Hradec čekal do 20. století. Archeolog Ivan Borkovský tu bohužel našel pod podlahou kostela už jen základy rotundy, a tak si podobu prvního křesťanského svatostánku na našem území můžeme pouze představovat.

Ale ještě něčím začal dlouho pozapomenutý Levý Hradec v 19. století žít: od roku 1870 se sem vrátily každoroční slavnostní poutě, jejichž pravidelný řetěz přerušila druhá světová válka a únor 1948, ale od počátku 90. let je tu zastihneme zase.
Nejsou ovšem jediným důvodem, proč sem zajít, i když časy, kdy sem v knížecím doprovodu připutoval z Velké Moravy kněz Kaich, tu připomíná snad jen jméno kostela, dodnes zasvěceného svatému Klimentovi. Ale stačí pomyslet na to, že tady kdysi prokazatelně chodil vůbec první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj. Že právě odtud odešel pár kilometrů na jih tvořit nové, už pražské centrum svého knížectví. Že život tu s ním sdílela jeho manželka Ludmila, která zřejmě víc než kdo jiný ovlivnila jejich vnuka Václava...
Že tady leželo první centrum křesťanství v Čechách a ať chceme či nechceme, odtud sílila víra, která se do našeho života otiskuje dodnes.

http://cestovani.ihned.cz autor: Marie Trávníčková