Město KROMĚŘÍŽ

Město historické a současné

Město Kroměříž vzniklo a rozvíjelo se v místě s výhodnou geografickou polohou a velmi příznivými přírodními podmínkami, na nížinné ploše břehů toku řeky Moravy. Směrem na východ se otevírá úrodnému střednímu Pomoraví, ostatní pahorkatinné okolí vytvořilo přirozenou hranici prvních lidských sídel. Údolní zářezy v pahorkatinách vymezily vznik přirozených komunikací, na kterých se vytvářely v raně historických dobách obchodní cesty a stezky. Jejich přínos pro Kroměříž a okolí nebyl jen hospodářský. Byly cestami setkávání, vzájemného obohacování a prorůstání kulturních proudů a vlivů. Zde je střed Moravy; nejen v geografickém slova smyslu. Kroměříž vyrostla v úrodné zemědělské krajině. Neznámý autor národopisné mapy Hané z přelomu 18. a 19. století zakreslil Kroměříž u jižní hranice oblasti, kterou nazval "Terra promissa vulgo sacra Hana" – "Země zaslíbená neboli Svatá Haná". Dějiny Kroměříže se však ubíraly jinými cestami než tomu bylo u řady podobných českých a moravských měst. Město, vstřebávajíc pokrok a přispívajíc k němu vlastním úsilím, stalo se centrem duchovní kultury a umění. Jeho místo v kultuře a způsobu života má obdobný charakter jako jeho umístění v krajině: je středem do všech stran otevřeným.

Z dějin

Historické město v krajině, osídlené od počátků dějin. Původní tržní osada na křižovatce obchodních cest se stala v první čtvrtině 12. století majetkem olomouckých biskupů. Slovanská ves byla kolem roku 1260 povýšena na město. Biskupové vybudovali v Kroměříži reprezentační letní rezidenci a umístili v ní správu rozsáhlého majetku diecéze. Středověké a raně novověké město utrpělo husitskými válkami, v 17. století hlavně švédskými vpády v třicetileté válce. Dočkalo se velkorysé obnovy, historické jádro Kroměříže zůstalo v podstatě uchováno i v průmyslovém období. Významnou kapitolu dějin města tvoří rok 1848, kdy byl do Kroměříže přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Návrh ústavy s výraznými demokratickými prvky vstoupil do dějin české státnosti a počátků demokracie ve střední Evropě.

Město a jeho obyvatelé

Současná Kroměříž obsahuje plochu 5 560 hektarů. Z toho město samotné je vystavěno na 1 770 hektarech, ostatní plochu tvoří jeho předměstské části, dřívější okolní zemědělské vsi Vážany, Kotojedy, Bílany, Těšnovice, Trávník, Miňůvky, Postoupky, Hradisko, Drahlov a Zlámanka. Zastavěná plocha samotného města představuje 11 procent celkové výměry katastru. Výrazný podíl připadá městské zeleni, která dává Kroměříži spolu s historickou i novodobou zástavbou ráz vyváženého životního prostředí, účelově a esteticky kvalitního. Ve městě a jeho okrajových částech žije bezmála 30 tisíc obyvatel, počet žen mírně převažuje nad počtem mužských obyvatel. Početně nejsilnější jsou generace od 15 do 59 let s 19 500 obyvateli. Věková skupina seniorů nad 60 let s 5 300 občany převažuje nad nejmladší generací do 14 let s počtem 5 100 osob. Bilance populačního vývoje je takřka vyrovnaná, v posledních letech vykazuje mírný pokles. V Kroměříži je 4 100 domů s 11 tisíci bytů, z toho 3 700 bytů je v rodinných domcích.

Podnikání, průmysl, obchod a služby

Na rozdíl od řady jiných měst, v Kroměříži nevytváří profil města průmysl. Odklon projektu hlavní železnice kolem roku 1840 znamenal ve svých důsledcích relativně malý zájem o průmyslovou výstavbu. Rozsahem a co do počtu pracovních míst nevelký průmysl elektrotechnický a potravinářský překračuje svým významem rámec místa a regionu. Město si udrželo historický charakter správního centra (v minulosti tu sídlila dokonce významná správa majetku olomoucké biskupské a arcibiskupské diecéze), města kulturních památek, duchovní kultury, umění a vzdělanosti. Pro současný vývoj je charakteristický prudký rozvoj živnostenského podnikání. Převažující drobné podnikání vytváří strukturu obchodu a služeb, která reaguje na potřeby obyvatel. Statistický údaj o počtu živností ve městě (4 989, z toho 4 586 živností fyzických osob) podává však jen obrys o rozsahu podnikatelských aktivit. Ekonomický profil města vytvářejí velké firmy. Z 94 podniků, které jsou členy Okresní hospodářské komory v Kroměříži, jich má v Kroměříži sídlo 73. Z tohoto počtu je 1 strojírenská firma, 16 stavebních, 4 potravinářské, 3 nábytkářské, 3 elektrotechnické, 2 chemické a plastikářské a 4 podnikající školy. Ostatní se zabývají různými výrobními, obchodními, poradenskými a dalšími obory. V Kroměříži působí 9 bank a spořitelen a 9 pojišťoven.

Dopravní dostupnost

Zatímco železniční spojení je reprezentováno tratí navazující v nedalekých městech Hulíně a Kojetíně na hlavní tepny, silniční komunikace jsou relativně na úrovni potřeb s tím, že zejména projekt navázání na dálniční síť pomůže v budoucnu řešit problém překrvení silniční sítě. Ve spojení s místy a městy okresu, regionu a země sehrává hlavní roli automobilová a autobusová doprava.

Hanácké Atény

Město historických památek, škol, umění a kultury je nazýváno "Hanáckými Aténami". Je vyhledáváno návštěvníky zejména pro bohatství památek. Kroměříž byla vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky za rok 1997. Komplex historických zahrad a Arcibiskupského zámku byl v prosinci 1998 zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. Město je dějištěm každoročních hudebních festivalů, výstav, odborných konferencí, sympozií a kongresů. Na tradice kroměřížského školství navazují všeobecné, odborné, pedagogické a umělecké školy.

Cyklostezka z Kroměříže do Kvasic je hotová

Kroměříž – Výstavba cyklostezky z Kroměříže do Kvasic je u konce. Více než pětikilometrový úsek vedoucí podél řeky Moravy a navazující na cyklostezku podél Baťova kanálu bude slavnostně otevřen v sobotu 24. dubna v 9 hodin u kroměřížského přístaviště na Erbenově nábřeží. Po slavnostním přestřižení pásky a krátkém programu si zájemci budou moci celý nový úsek projet.

Výstavba cyklostezky, která je součástí evropské cyklistické sítě Euro Velo vedoucí od Baltu k Jadranu začala v dubnu loňského roku a byla jednou z největších investičních akcí kroměřížské radnice v uplynulých dvou letech. „Dokončení a otevření cyklostezky je pro nás významným krokem, který podporuje rekreační cykloturistiku a rekreační jízdu na kolečkových bruslích, ale i propojuje vazby na okolní města a regiony. Cyklostezka město Kroměříž připojí k cyklostezkám nacházejícím se kolem Baťova kanálu a rozšíří využití kanálu o další možnosti a turistické atrakce,“ uvedl kroměřížský starosta Miloš Malý.

Cyklostezka vede z Kroměříže kolem zdejšího sportovního letiště přes místní část Trávník podél pravého břehu řeky Moravy až k fotbalovému hřišti v obci Kvasice. „Je tvořena kvalitním živičným povrchem a její součástí jsou odpočívky, lávka přes potok Kotojedka, informační tabule, lavičky, odpadkové koše i dopravní značení,“ uvedla manažerka projektu Iveta Staňková. Stezka je součástí nadregionální trasy podél Baťova kanálu, která cyklisty zavede až do Uherského Ostrohu a dál ke hranici se Slovenskem. „Je škoda, že v úseku z Kvasic do Otrokovic není cyklostezka hotová a musí se jezdit po státní komunikaci. Věřím ale, že i tato vada na kráse bude brzy odstraněna a že se komfortního a bezpečného napojení na Baťův kanál brzy dočkáme,“ poznamenal kroměřížský starosta.

Celkové náklady na výstavbu dosahují téměř na úroveň 30 milionů korun. „Stěžejní část, konkrétně 24,3 milionů, pokryla evropská dotace v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava, kterou získalo město Kroměříž. Obec Kvasice spolufinancuje stavbu částkou 1 milion 300 tisíc korun a zbývající sumu 4,2, milionu korun hradí kroměřížská radnice ze svého rozpočtu,“ sdělila Iveta Staňková.
Ve stejném termínu, tedy v sobotu 24. dubna, bude otevřena celá cyklostezka podél Baťova kanálu, jejíž součástí je úsek z Kroměříže do Kvasic. Slavnostní akt se uskuteční v 15 h ve Starém městě.

Více informací naleznete na: www.mesto-kromeriz.cz