Městu Pana Tau chybí buřinka

Kdo ví, jak by se vyvíjel osud Třeště, malebného městečka mezi Jihlavou a Telčí, kdyby na jistou paní Šimánkovou nepřišly v roce 1925 na náměstí porodní bolesti. Na pultu zdejší lékárny tak přišel na svět pozdější Pan Tau - herec a mim Otto Šimánek. Najít tu nějakou buřinku je ale nadlidský úkol.

Malý Otto Šimánek (1925 - 1992) se sice později odstěhoval do Prahy a vyučil se elektromechanikem, ale nakonec mu více než jističe a kabely učarovaly divadlo, a zejména film. Noblesní klaun a mim Pan Tau byl na světě. Muž v buřince z pohádkového seriálu režiséra Jindřicha Poláka a scenáristy Oty Hofmana.

Možná by se tolik nedělo, kdyby se při hledání známé tváře, jež by mohla Třešť zviditelnit, místní nerozhodli této skutečnosti jaksepatří využít. Po vzoru známých hořických trubiček nebo miletínských modlitbiček vznikly před několika lety třešťské buřinky - zákusek, který měl být k dostání pouze zde.

Plni očekávání vcházíte do prvních potravin: "Třešťskou buřinku, prosím." Sympatická prodavačka si vás nedůvěřivě prohlédne a přivolá kolegyni. O něčem takovém v životě neslyšely. V Albertu to není jiné.

Pointu případu nepřinese ani proslulá cukrárna v Schumpeterově domě. V očích nebohé cukrářky ve stejnokroji se zračí obavy, zda jste náhodou nepřišli obchod přepadnout, nebo v lepším případě se nepokoušíte o svérázné seznámení. Jak je to tedy s třešťskými buřinkami?

Zašlapejte si v dějinách

Za buřinkami je jistější se vydat do archivu. Ne že by vám je tam nabídli ke kávě, ale v třešťském Občasníku ze dne 14. 11. 2005 paní mistrová Prášková sděluje, že "na naší škole se začal vyrábět nový zákusek Buřinka pana Tau, který si objednalo město Třešť. Jeho starosta chce zákuskem vítat hosty na zasedání."

Jak takový vítací dortík vypadá, je zřejmé z dalšího popisu. Na linecké těsto se dá krém ochucený marmeládou. Vršek cukráři dotvoří z mačkané hmoty a celek polijí čokoládou, aby to bylo nejen dobré, ale i podobné buřince. V listopadu 2005 tu upekli "prototyp" ve skutečné velikosti. Další buřinky prý byly menší.

"Zda buřinky budou, či nebudou, záleží na učních místní střední odborné školy. Paní mistrová Prášková odešla a učni střídají týden praxe s týdnem teorie. V hodinách praxe upečou i buřinky. Někdy ovšem mají teorii dva týdny," vysvětluje pracovnice informačního centra Michaela Marešová. Na buřinky v Třešti prostě zapomeňte a na výlet městem se raději posilněte třeba hořickými trubičkami. Sehnat tu buřinky je úkol nadlidský.

V Třešti najdete hned několik moc zajímavých míst. Tak například největší sluneční hodiny v Česku. Dřevěný sloup vrhající časoměrný stín se tyčí do výšky 8,21 metru a celé hodiny zabírají na trojúhelníkovém náměstí plochu 663 m2. Po rekonstrukci náměstí v roce 2002 se staly jeho ústředním bodem. Kovové kostky s číslicemi jsou uloženy v zemi, přičemž svérázně se místní vypořádali s letním a zimním časem. Číslice jednoduše dvakrát ročně v příslušném směru přenesou.

Na náměstí můžete posedět na lavičkách a sledovat stříkající vodotrysky. Kolem jsou vysázeny stromky a v dlažbě spatříte dlaždice s letopočtem. Vedou do dáli a jsou součástí sofistikovaného systému plného tajemné symboliky, zdůrazňující základní mezníky dějin světových i domácích, jako jsou narození Ježíše Krista, objevení Ameriky či plynofikace města.

Synagoga přetrvá

Důležitou úlohu v dějinách Třešti hráli Židé. V polovině 19. století tvořili sedminu obyvatel města. Měli vlastní školu, lázeň, synagogu i nemocnici se třemi pokoji, minimálně se šesti lůžky. Ze tří lékařů se k židovství hlásili dva. Místní židovští průmyslníci stáli za rozvojem města, už v první polovině 19. století tady postavili továrny na výrobu sirek a později i sukna či fezů a založili textilní slávu Třeště jako horáckého Manchesteru.
Do domku proti Schumpeterovu rodnému domu přijel v roce 1900 sedmnáctiletý Franz Kafka ke svému o 16 let staršímu strýci a lékaři Siegfriedu Löwymu a vracel se sem až do roku 1907. Na Třešť i strýce vzpomínal v povídce Venkovský lékař.

Löwy tu měl širokou klientelu mezi továrními dělníky i lidmi v okolí, za kterými už tehdy, mnohdy k obecné nelibosti, jezdíval na hlučném motocyklu. Svého synovce přežil o mnoho let, a když v pětasedmdesáti zjistil, že neunikne odsunu do koncentračního tábora, odešel ze světa dobrovolně. Od roku 2001 na domě najdete pamětní desku.

Jako jednomu z nemnoha se před nacisty podařilo včas uprchnout Františku Krausovi. V roce 1945 se vrátil, ovšem když měl být komunisty souzen v procesu s Rudolfem Slánským, spáchal sebevraždu také.

Empírová synagoga dnes patří Církvi československé husitské. Muzejní expozice seznamuje se životem známého spisovatele i židovských obyvatel. Podle informací městského úřadu se po vyřešení otázky, komu objekt patří, připravuje jeho rozsáhlá rekonstrukce.

Z obou třešťských kostelů je starší i malebnější sv. Martin ve Fritzově ulici. Střeží jej hradba a míří k němu pozvolné schody z obou stran, na které ze zasklené kapličky dohlíží sv. Jan Nepomucký. Tolik krásných božích muk jako v Třešti, tady zvaných poklona, najdete málokde. Právě od kostela začíná poutní cesta, která u sochy Panny Marie zabočí vzhůru k Šibeničnímu vrchu. Kousek pod ním je i poslední zastavení.

Podle pověsti se tady kdysi vykonávalo trestní právo. Opodál najdete jeden z křížových kamenů. Rozzuřený dav se zde prý vyrovnal s katem, který nedokázal popravit vraha, ve kterém poznal svého ztraceného bratra.

Za betlémy do muzea

Ve městě má dávnou tradici výroba betlémů. Z rozhovorů s místními lehce získáte dojem, že obyvatelé Třeště se dělí na betlémáře aktivní, pasivní a budoucí. Zdejší betlém není nic komorního. Buď bydlíte vy, nebo betlém. Nebo se pořádně uskrovníte.

Máte-li garáž nebo volný pokojík, je vyhráno. Zabere je celé. Je plný mechu a samorostů a záleží na autorovi, jak to má rád "divoké". Vyřezávané figurky šplhají po stěnách, ovce se pasou na loukách a mezi jeskyněmi se lesknou jezírka. O Vánocích tady na dvacet betlémářů otevírá náhodným návštěvníkům své byty.

Manželé Marie a Metoděj Roháčkovi vás provedou muzeem třešťského Spolku přátel betlémů, které je celý rok otevřené v Schumpeterově domě. Každý betlém vypráví několik příběhů. Příběh člověka, který jej sestavil, sháněl postavičky a vtiskl mu svoji duši. Lidí, kteří se o něj starají dál.

Například Marouskův betlém stavěl majitel pan Wenz dlouhá léta, až jednou za druhé světové války před Vánocemi při stavění konstrukce spadl a pochroumal si páteř. Po letech vdechla betlému další život jeho dcera Marie. Její potomkové už na to nebyli. Potřetí betlém ožil právě v muzeu v Třešti.

Jak se tam dostat

Třešť leží asi 17 Km jihozápadně od Jihlavy, odkud sem jezdí pravidelné autobusové spoje. Z Prahy je to 135 Km.

Jak na to
Informační centrum

Muzeum spolku třešťských betlémářů a informační středisko sídlí v Schumpeterově domě v Rooseweltově ul. 462/6. Otevřeno je pondělí až pátek 8 - 12 a 13 - 17 hodin.

Kam na jídlo
Restaurace Svět
Nám. T. G. Masaryka, www.restaurace-svet.cz

V restauraci pro 130 osob a venkovním posezením si můžete dát denní menu za 75 Kč. Z jídel zaujme tatarák z pravé svíčkové (100 g) za 130 Kč.

Kde se ubytovat
Zámecký hotel Třešť***
Dr. Richtra 234, tel.: 567 224 247, www.zamek-trest.cz

Hotel nabízí pokoje s příslušenstvím, TV satelitem a telefonem, některé s chladničkou. Ve většině je k dispozici pevné připojení k internetu. Za dvoulůžkový pokoj zaplatíte 1600 Kč.

Užitečné internetové stránky

www.trest.cz Oficiální stránky města
http://betlemytrest.wz.cz Spolek přátel betlémů v Třešti
www.trestsko.cz Web mikroregionu
http://mu.trest.cz/kafka Web o pobytu Franze Kafky v Třešti

Kuriozita
Město Třešť předalo pelhřimovskému Muzeu rekordů a kuriozit cykloznačku o rozměrech 425 x 100 cm, ukazující směr z Pelhřimova do Třeště.

http://in.ihned.cz autor: Richard Grégr