Modrá

Primátor/Starosta: Miroslav Kovářík
Náměstek primátora/Místostarosta: Martin Schreier
Tel.: 572/571180
Mobil: -
Fax: 572/571180 Web: www.obec-modra.cz

Úřední hodiny:

-

Prezentace:

Jsou na zemi místa, která svou polohou od pravěku lákala lidská pokolení k životu, ke zbudování svých obydlí. Mezi ně patří i malá vesnička Modrá. Legislativně sice vznikla jako obec až v roce 1786 s názvem Neudorf, ale četné nálezy dosvědčují, že její historie sahá mnohem dále. Díky ne příliš hlubokému, jižně orientovanému údolí v podhůří Chřibů se obec s dnešním názvem Modrá může pochlubit zajímavou minulostí. Nachází se 4 km od Starého Města a těsně sousedí s Velehradem, který bezesporu novodobou historii Modré výrazně ovlivnil. Nejstarší četné nálezy dokazují, že zde již v neolitu, tedy asi před 7 tisíci lety žili zemědělci, o jejichž zručnosti vypovídá keramika s čarami i nehtovými vrypy. Jak zdejším údolím procházel čas, tak i mnohé další kultury měnily strukturu krajiny a zanechávaly za sebou stopy po svém pobytu. Běžné jsou zde nálezy kamenných sekerek i kopytových klínů spolu se střepy z pozdní doby kamenné ( neolitu 4 000 – 2 000 př.n.l.), které dokládají i existenci sídlišť trvalejšího charakteru. Mladší období zde poznamenal pastevecký lid mohylových středobronzových kultur (1500 – 1 300 př.n.l.). V lokalitě Orlová, za dnešní obcí, dokládají některé nálezy částí keramických nádob přítomnost lidu lužických popelnicových polí a později i kultury slezské (1200 – 800 př.n.l ) nacházející se zejména na jižním okraji dnešní obce, na rozhraní Modré a Velehradu. Velmi významné jsou nálezy v lokalitě Díly u Božího syna z doby železné, a to zejména pozůstatky obydlí tzv. platěnické kultury. Jedná se o halštatské sídliště ze 7. – 5. století př.n.l. Ve stejných místech byly nalezeny v pozůstatcích objektu i pece se zbytky omítky a velmi vzácné části tzv. braubašských mís, které jsou svědectvím o přítomnosti prvních Keltů. Asi 4 km severně od obce u hlavní silnice ve směru Bunč se nachází v nadmořské výšce 355 m kámen zvaný Králův stůl, který jitřil a dosud jitří fantazii mnoha badatelů. Na základě archeologických výzkumů lze usoudit, že původ opracování kamene do tvaru hlavy pratura i okolních úprav terénu pochází z pravěku. Je tedy možno předpokládat, že byl původně součástí pravěkého slunečního kalendáře. Za zmínku stojí i vrypy nacházející se na kameni, které jsou popisovány již v 17. století a nápadně se shodují s keltskými runami. Kámen byl později kamenem hranečním, což potvrzují zápisy z roku 1228 a dle pověstí na něm spočinul král Přemysl Otakar I. Vrátíme-li se nazpět do lokality Díly v období po narození Krista je nezbytné vzpomenout nález římské karneolové gemmy se zobrazením Eróta, sklánějícího se ke kohoutovi. Ke zhotovení tohoto nálezu zřejmě došlo okolo 2. století n.l., tedy v období římské nadvlády. (Gemma byla později velkomoravským klenotníkem použita do šperku). Zdejší údolí neuniklo ani vlivu Germánů ve 2. – 3. století, což dosvědčují nálezy zejména z lokality Orlová. Následující období ovlivnilo stěhování národů, a tak až další výrazné osídlení lokality Díly pochází z doby po příchodu Slovanů ( 7. století). Velmi významný byl v roce 1911 objev pozůstatků kostelíka, na který navázal v roce 1953 revizní výzkum. Bylo nalezeno mj. i 37 hrobů. Na jeho základě došlo k upřesnění datace vzniku kostela na přelom 8. a 9. století. Tento nález byl vyhlášen národní kulturní památkou. Vzhledem k významu objevu ( jedná se zřejmě o nejstarší křesťanskou kamennou stavbu na území České i Slovenské republiky) obec Modrá v vystavěla v letech 1998 – 2000 hypotetickou rekonstrukci původního kostela sv. Jana. Stavba slouží jako Chrám porozumění, je stavbou ekumenickou a symbolickým památníkem na Velkomoravskou říši. První písemná zmínka o tomto kostelíku a dvorci, který k němu spolu s polnostmi náležel je datována rokem 1202 a lze tedy uvedený rok považovat za první písemnou zmínku o zástavbě na území dnešní Modré . Poslední významnější pozůstatky po osídlení této lokality pocházejí z 12. století. Je v zájmu obce, aby byla lokalita archeologicky důkladně zmapována a nalezené objekty se znovu vystavěly do původní podoby. Rovněž v centru vesnice (okolí bývalé školy) byly nalezeny pozůstatky slovanského osídlení z 9. století a také se zde nacházejí zbytky nádob z 13. století, kdy se zde zřejmě byla malá osada či usedlosti. Další písemná zmínka pochází až ze 16. století, kde je zmiňován dobytkářsky zaměřený dvůr. Velmi zajímavé jsou i nálezy dokladující rybníkářské využití údolní nivy modranského potoka ve středověku (nález dubového rybničního čapu). Lze předpokládat, že jeho stáří bude téměř shodné se stavidlem nalezeným při výstavbě konventního rybníka, kdy na základě datace dendrologů bylo stáří určeno kolem roku 1650. V obci se nacházejí i dva kamenné kříže z 19. století a socha Božího syna ze století 17, nalézající se při vjezdu do obce. U hlavní silnice při okraji zástavby je od roku 1999 umístěn dřevěný Svatojánský sloup s vyrytou symbolikou a historií obce. Po roce 1990 proběhlo v Modré a okolí několik krajinářských změn, mezi kterými lze vyzvednout výstavbu a rekonstrukci 8 rybníků s možností využití k rekreaci i rybolovu. Při vjezdu do Modré se nachází Hotel u Velehradu, u něhož začínají dvě naučné stezky – Fauna a flóra Chřibů a Naučná stezka Modřansko, které Vás skrze místní zajímavosti zavedou do malebného údolí kolem rozhledny a rybníků až ke Královu stolu. Okolí obce je rovněž ideální k projížďkám na kole a v zimě na běžkách. V obci je rovněž pro zájemce možnost ubytování v Myslivecké hospodě. Modrá je známá mj. i výborným vínem a není zde výjimkou i kvalitní voňavá slivovice. Mnohé návštěvníky jistě přilákají i zajímavé folklorní a společenské akce, o které zde není nouze. Modrá má v současnosti cca 630 obyvatel a jistě stojí za prohlídku nejen národní kulturní památka Modrá na Díle, jako významná archeologická lokalita, ale i samotná obec spolu se svým malebným okolím. Modrá je známá mj. i výborným vínem a není zde výjimkou i kvalitní voňavá slivovice. Mnohé návštěvníky jistě přilákají i zajímavé folklorní a společenské akce, o které zde není nouze. Modrá má v současnosti cca 630 obyvatel a jistě stojí za prohlídku nejen národní kulturní památka Modrá na Díle, jako významná archeologická lokalita, ale i samotná obec spolu se svým malebným okolím.

Oznam města/obce:

-navštivte Archeoskanzen Modrá Velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví z 9. století více informací na www.archeoskanzen.cz těšíme se na vaši návštěvu