Na Boha moc nedáme, Bránu nebes ale v Česku máme

Když se na konci 11. století rozhodl francouzský opat Molesme založit nový klášter a obnovit hodnoty mnišství podle sv. Benedikta, začal hledat místo, kde by s pomocí půstu, modliteb a v odloučení od společnosti nastoupil cestu k osvícení a Bohu.

"Na pustém bažinatém místě jižně od Dijonu založili klášter. Ten zpočátku nazývali Novum monasterium. Brzy ale došlo k přejmenování na Citeaux (lat. Cistercium), jak se pravděpodobně nazývalo místo, na kterém se usadili. Podle prvního kláštera byl později pojmenován i celý řád," píše Marie Cacková v diplomové práci zabývající se klášterem Porta coeli.

Řád cisterciáků se rozrůstal a na naše území vstoupil ve 40. letech 12. století. Po založení kláštera v místech dnešní obce Předklášteří se mu poměrně rychle dostalo řady zajímavých výsad. V roce 1235 ho vzal pod svoji ochranu papež Řehoř IX.

Klášterní historie připomíná neklidnou křivku seismografu na úbočí aktivní sopky. Období blahobytu se střídala s úpadkem, klášter ohrožovali husité i Švédové. V roce 1741 jej vydrancovali Prusové, a sotva se stačil trochu vzpamatovat, tak ho Josef II. dekretem ze dne 19. 3. 1782 zrušil. V budovách následně vznikla tkalcovna, barvírna vlny, výrobna mýdla. Na konci řady způsobů průmyslového využití se budovy proměnily v cukrovar. A to zdaleka není všechno.

"Roku 1861 koupila za účelem obnovení kláštera a dalšího duchovního života zdejší prostory abatyše z hornolužického kláštera Marienthal," říká o novější historii půvabná průvodkyně. Tak se místo vrátilo zpět církvi. Ne nadlouho. Po roce 1948 bylo jasné, že nově nastoupivší garnitura nebude tolerovat velké církevní majetky, klášter byl komunisty zrušen a majetek znárodněn.

Od roku 1955 se v jedné z budov usadilo Podhorácké muzeum a svou expozici si udrželo i poté, co byl klášter roku 1990 znovu obnoven. V současnosti je Porta coeli opět "funkčním" klášterem, proto je možné se podívat do jeho prostor pouze s průvodcem.

Komik na rozhledně

Rozhledna Klucanina nemá na rozdíl od nepříliš vzdálené Porty coeli moc divokou a dlouhou historii. Tyčí se do výšky necelých 29 metrů a byla otevřena v roce 1934. Slavnostnímu aktu byl kromě místních celebrit, zástupců Klubu československých turistů a zvědavců z lidu obecného přítomen i Vlasta Burian s manželkou.
Tišnov 17. dubna: Oslavy dne země

Na tento den chystají v Tišnově bleší trhy i trhy s řemeslnými výrobky a různými místními dobrotami.

Jenže to se ještě jednalo o rozhlednu dřevěnou, postavenou na zděných základech. Po válce jí nikdo nevěnoval řádnou péči a zub času i neúdržba se na ní společně podepsaly do té míry, že se stala pro návštěvníky nebezpečnou a musela být uzavřena.

Znovuzrození přišlo v 21. století. Poslední říjnový den 2001 byl u paty podezdívky vysazen strom jako příslib věcí příštích a o rok později byla zahájena stavba moderní rozhledny ve tvaru pravidelného čtyřbokého komolého jehlanu. Projekt mají "na svědomí" Helena a Luboš Chvílovi a panoramatické desky popisující výhled vytvořil výtvarník Ivoš Durce.

Nejfantastičtější není ani tak kruhový rozhled jako částka, za niž byla rozhledna znovu postavena. Původní rozpočet 4 588 000 Kč se povedlo o 1 199 500 Kč zlevnit. V zemi, kde se běžně zdražují zakázky o "dodatečné výlohy", jde o věc takřka neuvěřitelnou. Zvlášť, když velká část peněz vzešla z veřejné sbírky.

Cihly se jmény dárců byly během stavby vsazeny podél schodiště, takže kdo bude stoupat po 133 schodech vzhůru, může si jména dárců přečíst. Bohužel se našli i tací, co se nožíkem "přiškrábali" do cihel tak, aby to vypadalo, že stavbu sponzorovali.

KVĚTNICE

Za návštěvu stojí i nedaleký vrch Květnice. Přírodní památka se pyšní "vousatými travami" kavyly či jedovatým omějem.

Klášter v tišnovském Předklášteří patří k vysoce ceněným historickým a kulturním památkám. Nádherný, bohatě zdobený gotický portál zaujme vzdělaného architekta i naprostého laika. A výlet vzhůru k nebesům, respektive na rozhlednu Klucaninu taky není nijak náročný. Ochoz kolem celého obvodu rozhledny dává možnost vydechnout spolu s klasikem: "To jsou panoramata!"

Jak se tam dostat

Tišnov leží na železniční trati Praha - Brno. Autem z Brna jeďte silnicí 385. Z Prahy jeďte po D1, odbočte na Velkou Bíteš.

Výlety po okolí
Zahradní železnice
Nedaleko Tišnova stojí v Drásově zahradní železnice. Vstupné je 40 Kč, jezdí se vždy první neděli v měsíci od 12 do 18 hod. (květen až říjen), 12 až 16 hod. (duben až listopad). www.feldbahn.ic.cz

Kde se ubytovat

Hotel Květnice
Ná náměstí Míru v Tišnově zkuste hotel Květnice. Dvoulůžkový pokoj tu seženete za 800 Kč, snídaně stojí 100 Kč. V hotelu je i restaurace. Více informací na www.hotelkvetnice.cz.

Kam na jídlo

Restaurace Pod Klucaninou nabízí své menu těm, kdo nevyhledávají nadbytečný luxus, ale chtějí se dobře a za rozumnou cenu najíst. Od neděle do čtvrtka je otevřeno od 10 do 22 hodin, v pátek a sobotu od 10 do 23 hodin.

http://cestovani.ihned.cz autor: Topi Pigula