Na konci úzkokolejky

O Nové Bystřici platí, že už samotná cesta sem může být cílem výletu. Vede hlubokými lesy České Kanady, ať už po trase legendání úzkokolejky nebo stezkami pro běžkaře. Nedorazit do městečka by ale bylo ku škodě věci. Dozvíte se tam třeba, čím byla oblast na pomezí Čech a Rakous vyhlášená.

Básník Jan Skácel kdysi napsal: "Až budu muset jednou umřít, pojedu si pro smrt lokálkou, co jezdí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice." Na téhle trase jezdí vlak už od roku 1897. Třiatřicet kilometrů zdolává bezmála hodinu a půl. Dostává se sem po úzkokolejné koleji, která má rozchod 760 mm a stoupání až 1,6 %. Parní lokomotivě to kdysi trvalo ještě déle. Cestování krajinou rybníků a tajemných lesů ale nelze brát jen jako pouhý přesun z bodu A do bodu B. Na tomto úseku totiž víc než jinde platí, že cesta může být cíl. A to i v zimě, kdy motorák vyráží do Nové Bystřice a zpět jen třikrát denně.

Civilizovanou divočinou

Jakmile vlak opustí poslední zástavbu Jindřichova Hradce, obklopí ho "divočina" České Kanady jen s občasnými připomínkami civilizace. V dálce se mihne prastarý gotický kostel sv. Alžběty v Blažejově známý už v roce 1359, který dokládá počátky osidlování zdejší krajiny. Na trase je celkem deset stanic a co zastávka, to východisko k zajímavým cílům. Třeba ke skalním útvarům v okolí Kunžaku nebo z Hůrek na hrad Landštejn.

V "parních" dobách si topič mohl trochu oddechnout až za kótou 673 metrů, kde je nejvyšší místo trati, a proto se mu říkalo Na Radosti. Do Nové Bystřice trať už jen klesá. V dálce se mihne věž dalšího barokního kostela Nejsvětější trojice z roku 1682 v Klášteře, pozůstatku dávného kláštera Pavlánů.

Z nádražíček, pokud existují, jsou dávno turistické ubytovny či penziony, které si lze pronajmout prostřednictvím železniční správy. "Během léta jezdí vlaky plné turistů a cyklistů. V zimě ale musí trať leckdy projet vlak s frézou," objasňuje průvodčí, jak to chodí na trase v zimních měsících, kdy vlaky vyráží častěji po druhé větvi úzkokolejky do Obrataně.

Kde tluče Slavatovo srdce

Do Nové Bystřice kdysi spěchaly dostavníky po císařské silnici k Vídni. Dávné město chránily městské hradby a střežily brány. Dnes je tady klid a zbytky hradeb najdete jen v jižní části města. Hned u nádraží zaujme dřevěná socha. Je jednou z bezmála dvacítky děl, která tu zbyla ze tří řezbářských sympozií z let 2005 až 2007.

Sochu u nádraží vytvořil Tomáš Bosambo a nazývá se Spočiň, poutníče. Další zajímavé dílo nepřehlédněte před kostelem sv. Petra a Pavla. Je to Slavatovo srdce od Stanislava Pokorného. Odkazuje na rod Slavatů, kteří na počátku 17. století získali město od Kinských. Jeden z nich, Adam Paul Slavata, nechal přestavět či po požáru znovu vystavět i místní zámek, který však není pro turisty přístupný.

Když 2. července 1657 zemřel, byl s velkou slávou pochován v jindřichohradeckém kostele sv. Kateřiny. Jeho skutečné srdce však zůstalo v chrámu sv. Petra a Pavla a je označené nápisem na tabulce. Při archeologických průzkumech v chrámu v roce 1997 bylo kromě kosterních zbytků skutečně nalezeno. A také pozůstatky základů mohutné kruhové pozdně románské sakrální stavby z konce 12. století, což by napovídalo, že v těchto místech stál základ dávného městečka.

Osudy bystřických židů

Na zdejší židovský hřbitov se musíte vydat daleko za město po silnici směrem do Jindřichova Hradce. Minete pěkná sloupková boží muka a teprve na dalším kopečku uhnete vzhůru do stráně. Až sem museli v letech 1878 a 1879, kdy pietní místo vznikalo, převážet své zemřelé izraelité z Bystřice i dnešního Litschau, Heidenreichsteinu a Schremsu v Rakousku. Dříve tady bydlel i hrobník a stála obřadní síň.

Židovské dějiny městečka lze dokumentovat od 20. let 19. století. Mnozí židé zpočátku měli pronajatou pálenkářskou živnost, ale postupně vynikali jako textilní podnikatelé, vlastníci pletáren a tkalcoven.

Nenápadné kameny označují například hroby židovských Poláků, kteří se sem za 1. světové války dostali z Haliče. Velké monumentální náhrobky připomínají významné místní rodiny, třeba Podzahradských, továrníka Wurmfelda neba rabína Hermanna Steinera, ušlechtilého, zbožného a velice vzdělaného muže, kterého si vážili nejen v Nové Bystřici, ale i v okolí.

Ludwig Podzahradsky zase roku 1900 pomohl deseti tisíci zlatých založit studentskou nadaci. Každoročně poskytovala stipendium dvěma chudým studentům - židovskému a křesťanskému. Obě ale prý často připadala křesťanům, neboť bývali chudší.

Slavný cech tkalcovský

Podobně jako Židé se do historie městečka zapsali také soukeníci a tkalci. Mívali svůj cech a bývali to lidé vážení, kteří měli v kostele svá "stále rezervovaná" místa k sezení. Stav nechyběl snad v žádné větší usedlosti, ale výrobky pokrývaly potřeby místních, případně se s nimi obchodovalo na lokálních trzích.

Když se v 18. století vytvořily vhodné podmínky, vznikly v Bystřici i okolí manufaktury a zdejší výrobky se vydaly do světa. V polovině 19. století byla v zámku tkalcovská škola. Nová Bystřice, Albeř i Hůrky rázem přestaly být v Rakousku-Uhersku neznámými pojmy.

Poslední dozvuky bývalé slávy připomínal v 50. letech 20. století podnik Partex, ze kterého po roce 1989 vznikla v Nové Bystřici akciová společnost. Výroba ale neměla v záplavě laciné konkurence mnoho šancí a postupně zanikala a s ní i práce pro asi pět set místních obyvatel. Dnes tkalcovskou slávu připomíná leda naučná stezka. A není jediná. Na několika dalších stezkách se můžete třeba vydat po přeshraničních okruzích do míst, kde se skrýval a loupil obávaný Johann Georg Grasel, po němž nám v českém jazyce zbylo slovo "grázl".

Průzkum okolí na lyžích

V zimě se v okolí Nové Bystřice udržuje několik lyžařských stop. Aktuální zimní zpravodajství najdete na internetových stránkách města. Na Hradišti je i sjezdovka. Její parametry sice nejsou alpské, měří 340 metrů a má převýšení 55 metrů, ale lyžuje se tady i při osvětlení. Lyžaře dopravuje vlek a hostinský upozorňuje na místní lahůdku - uzené klobásky.

Jak se tam dostat

Po silnici č. 128 je to do Nové Bystřice z Jindřichova Hradce pouhých devatenáct kilometrů, po dráze třiatřicet.

Jak na to

Běžecké trasy
Interaktivní mapu běžeckých tras v okolí Nové Bystřice najdete na stránkách města stejně jako informace o jejich aktuálním stavu a údržbě. Nejdelší měří 12, 3 km.

Kam na jídlo

Restaurace U malého vlka
Cenově dostupné a slušné jídlo dostanete v restauraci U malého vlka na náměstí. Pokrmy z kuřecího masa jsou v nabídce od 75 do 90 Kč, vepřové od 75 do 120 Kč. "Smažák" mají za 70,

Kde se ubytovat

Hotel-restaurant Fogl
Ubytovacích možností je ve městě i v okolí spousta, stylový nocleh nabízí například hotel-restaurant Fogl, ke kterému patří také vinárna. Za noc strávenou ve dvolůžkovém pokoji zaplatíte v zimě 690 Kč, za dvoupokoj se čtyřmi lůžky o třista korun víc. www.hotel-fogl.cz

Po stopách tkalců

Textilní stezka měří zhruba 25 km a má celkem sedm zastavení. Opisuje oblouk severovýchodním směrem a vrací se do Nové Bystřice.

Užitečné internetové stránky
www.jhmd.cz web provozovatele úzkokolejky
www.skibystrice.cz informace o lyžařském vleku Hradiště
www.novabystrice.cz precizně vytvořené stránky města, kde ve verzi pro turisty najdete vše potřebné.

IN.IHNED.CZ autor: Richard Grégr