Na skok ve středověku
Uhníst voňavou mýdlovou kouli, odnést si domů roličku vlastnoručně vyrobeného papíru nebo třeba rýžovat zlato. To vše si mohou děti i dospělí vyzkoušet v Historické vesnici umění a řemesel Botanicus v Ostré u Lysé nad Labem.
Desetiletý Jirka Kinkor sedí u hrnčířského kruhu a opatrně klade prst na točící se váleček hlíny, z něhož se pomalu tvaruje zárodek budoucího svícnu. „Teď potřebuješ oba prsty. Namoč si je a tlač je směrem nahoru," radí usměvavá hrnčířka a nohou ještě více roztáčí kamenný kruh.
Když se po chvíli pod Jirkovýma rukama objevuje asi deset centimetrů vysoký svícínek, dostává chlapec ještě vybrat: „Zdobné vlnky chceš udělat nahoře, nebo dole?" Po chvilce váhání zvolí druhou možnost a ve spolupráci s hrnčířkou dokončuje svůj první řemeslný výrobek.
„Váza by byla těžší?" zajímá se ještě. To už ale odkládá zašpiněnou zástěru a pouští k dílu mladší sestru. Hrnčířka mezitím odkládá svícínek na dřevěnou polici, aby uschl. Až bude rodina z vesničky odcházet, staví se pro něj. Teď ještě děti potřebují volné ruce, čekají je další řemesla.
Hned vedle výská skupinka dětí u mistra provazníka. „Teď tě budu švihat. Máš poslední přání, pomodli se," volá na svého kamaráda Jakub, který si právě „vytočil" vlastní kus provazu. Nakonec ale jen mávne lanem nad hlavou a spokojeně odchází na něco k snědku do místní Hodovny. Děti si tu nejvíce pochutnají na keltských palačinkách plněných marmeládou nebo s tvarohem.
Provazník zatím od dalšího zájemce vybírá dva groše (dvacet korun) a chlapec roztáčí kliku pohánějící dřevěné kolo. Z něj se přenáší pohyb šňůrou na hák, od kterého se přede provaz. Právě vytáčení provazu a rýžování zlata si děti pochvalují nejvíc – u dřevěných lavorů se tísní asi dvacetičlenná výprava, jež si zajela do Botaniku z příměstského tábora.
Byliny, nebo řemesla?
Ve vesničce, plné tradičních řemeslných dílen, kamenných schodů a dřevěných mostů, nechybí ani domácí zvířectvo – nejmenší děti zvědavě okukují ohrádku s ovcí a dřevěnou králíkárnu. Další zvířata, třeba ovce plemen valaška, Sufolk a Charolais či burské kozy, jsou k vidění na přilehlých pastvinách.
Odpočinout si můžete v pečlivě udržovaných zahradách, kde se dětí dozví, jak vypadají nejrůznější byliny a koření. Otázkou ale je, zda je to v konkurenci hravých řemesel bude zajímat. Můžete si tu ale také jen sednout na lavičku, natáhnout se na anglický trávníček a děti poslat do bludiště – jsou tu hned tři. Nejlehčí je Krétské, které je osázeno trávou kostřavou sivou. Kostru největšího tvoří kameny, mezi nimiž je vysázený Yzop lékařský.
Odpoledne se pak sluší uzavřít ve vesnické hodovně – dospělí ocení Postřižinské pivo nebo domácí medovinu. Řidiči si mohou dát malinovku nebo sirup ze šípků a pampelišek.
Jak na to
Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin (během prázdnin), v květnu, červnu a září 10 – 16 hodin. Za vstupné zaplatí 90 Kč dospělý, 50 Kč dítě, dalších pár desítek korun však dáte za výměnu grošů, kterými se v areálu platí za osahání si jednotlivých řemesel i za občerstvení. Ve dnech slavností stojí vstupné 195 Kč pro dospělé a 60 Kč pro děti, rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) 430 Kč. Během slavností se kromě představení šermířů, divadelníků či kejklířů také rozšiřuje nabídka místní hodovny – ochutnat tu můžete například skopce na grilu, pečené brambory a další dobroty. Nejbližší akcí je 15. srpna Cirkus.
Přímo před vstupem do historické vesničky najdete obchod firmy Botanicus s nejrůznější bylinnou kosmetikou, ale i oleji, pečivem nebo medovinou. Pokud by techničtěji zaměřenou část rodiny historická vesnice už unavovala, může se podívat do Muzea kamen, které leží na cestě vedoucí k železniční zastávce.
IN.iHNed.cz autor: Milan Rokos