Najděte si svůj vlastní drahokam
Drahé kameny a Český ráj k sobě patří od mladších třetihor, kdy tu vznikl vulkán dnes nazývaný Kozákov. Na svazích této hory s úchvatným výhledem si můžete při troše štěstí nakutat drahokamy i vy. Josef Votrubec, kterému patří zdejší lom, vám je tady i rád vybrousí.
U prastaré chalupy v Radostné pod Kozákovem stává v polovině května pěkná řádka aut a ještě víc návštěvníků dorazí "pěšmo". Právě začátek jara je totiž pro návštěvu rozkvetlého Českého ráje tou nejlepší dobou. V nevelké místnosti, kde je výstavka drahých kamenů, bývá docela tlačenice. Všichni čekají, až se dostanou k brusičskému stroji. Každý, komu se v nedalekém lomu pana Votrubce poštěstilo najít nějaký ten achát či jaspis, si ho totiž chce nechat vybrousit přímo od majitele.
Už třiaosmdesátiletý Josef Votrubec vyhoví každému, i když - jak sám říká - není to vždy jednoduché: "Přijde desetiletý kluk, celý nadšený mi dává kámen - a ono v něm nic není. To pak rychle sáhnu někam do nohavice, aby to neviděl, a nějakou pecku mu vybrousím. Aby nebyl zklamaný."
Josef Votrubec se vůbec snaží, aby těch neúspěšných hledačů bylo co nejméně. Rodinný lom, který mu byl vrácen po roce 1989, musí každoročně zvelebovat. Stačí, aby sem tam kopnul bagr, a je zase v čem hledat. Je však možné, že i tak bude váš nález velmi skromný nebo dokonce žádný. Pokud ovšem nepočítáte samotného pana Votrubce.
Jaspis na sarkofágu
Vstupenka do muzea u Votrubců dnes opravňuje návštěvníky i k vlastnoručnímu kutání v lomu. Tam vás přivítá symfonie geologických i obyčejných kladívek. Děti, dospělí, muži i ženy tu tráví dlouhé hodiny hledáním drahých kamínků, které uchvátily už Karla IV. - kozákovské acháty tvoří část výzdoby kaple sv. Kříže na Karlštejně, jaspisy zase nalezneme na sarkofágu v kapli sv. Václava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Kozákovské kameny patřily také ke skvostům sbírek Rudolfa II. Hora byla nalezištěm achátů, záhnědů, chalcedonů, citrín či křišťálu. Později se ale doba změnila a lom sloužil hlavně k vytěžování materiálů na stavbu silnic. To už tady podnikal otec současného majitele z rodu Votrubců.
První těžké roky
Na konci března zeje parkoviště před Votrubcovou chalupou zatím prázdnotou. Majitel ale nezahálí, zrovna myje podlahu ve "své výstavní síni", kde tvoří většinu exponátů jeho vlastní nálezy. "Chystám se na sezonu, to víte," směje se na přivítanou.
Celý svůj život prožil Josef Votrubec tady v chalupě v Radostné pod Kozákovem, do které si mezi světovými válkami přivedl svou ženu. Ta se usmívá, když její manžel vypráví, jak to bylo s lomem, který dnes přitahuje "drahokamokopy" z celé republiky.
"Začalo to tak, že okolní chalupníci chodili za mým dědečkem a chtěli si nakopat trochu materiálu, že potřebují zpevnit cestu a tak. To, co si tu vykutali, ale nebyl čedič, nýbrž melafyr. Podnikat začal až můj otec ve třicátých letech, kdy otevřel skutečný lom a těžil v něm a drtil štěrk na stavbu silnic. A bylo to těžké, někteří jeho zaměstnanci si na mzdu museli pár let počkat. Ale věřili mu a vyplatilo se jim to," vypráví Josef Votrubec.
Brusič samouk
V letech čtyřicátých už lom slušně prosperoval, na konci onoho desetiletí však o něj rodina Votrubcova přišla a v roce 1968 tu byla těžba zastavena úplně. O dvacet jedna let později získal lom zpět Josef Votrubec, pro kterého odchod do důchodu znamenal začátek podnikání. Naštěstí s láskou k drahým kamenům.
"Ty polodrahokamy mě provázejí od dětství. Brousit jsem ale začal až v roce 1971, když mi umřel tatínek. Chtěl jsem mu udělat hrobku z drahých kamenů, tak jsem to začal studovat, koupil jsem literaturu, ptal jsem se těch, co to uměli. A naučil jsem se to," vypráví majitel lomu.
Jak dobře, můžete posoudit sami, pokud se do Radostné pod Kozákovem vypravíte. A jaké šperky a klenoty mohou ze zdejších kamenů nakonec vzniknout, to zjistíte v nedaleké turnovské Klenotnici.
Město šperkařů
Turnov je s tradicí zpracování drahých kamenů svázán více než jakékoli jiné místo v Česku. Díky bohatství místních nalezišť tu totiž působila řada brusičů už od 16. století. O dvě století později zde navíc vznikaly sklářské hutě produkující tzv. skelnou kompozici. Z ní se pak brousily dokonalé napodobeniny přírodních drahokamů. Obchod s nimi kvetl zejména v 18. a 19. století, kdy se vyvážely do celého světa.
"Zdejší zlatníci neměli přísun jenom drahých kamenů z Českého ráje, ale dostávaly se sem také české granáty, které se vyskytují v Českém středohoří," vysvětluje Miroslav Cogan z turnovského Muzea Českého ráje, kde se o kamenářství, šperkařství a zlatnictví, tedy oborech spjatých s drahými kameny, dozvíte mnohé.
A co víc, na vlastní oči uvidíte drahé kameny z českých i světových nalezišť a nejrůznější mistrovské výtvory. V části expozice nazvané Granátová klenotnice je to třeba autorská replika kříže z českých drahokamů věnovaná v roce 1992 turnovským družstvem Granát papeži Janu Pavlu II. Jsou tu ale i starší granátové šperky, které z vitrín červeně světélkují.
Šperky potřebují prostor
Hitem sezony je ale Klenotnice, otevřená v podzemních prostorách muzea letos v únoru. Představuje unikátní práce studentů a učitelů Odborné školy pro broušení a zasazování drahokamů (dnes Střední uměleckoprůmyslová a Vyšší odborná škola v Turnově), založené roku 1884. Škola svými šperky sbírala ocenění na světových výstavách, například v St. Louis v roce 1904 či v Paříži v letech 1925 a 1937. Šperky, nádoby z drahých a ušlechtilých kamenů a stříbrnické a tepané práce z let 1895 - 1954, které v nové Klenotnici uvidíte, patří k tomu nejlepšímu z českého nebo dokonce evropského uměleckého řemesla první poloviny 20. století. Nejzdařilejší díla dokonce cestují na výstavy do zhraničí, vidět je mohli návštěvníci v Nizozemsku nebo v USA.
A Miroslav Cogan upozorňuje i na další rozměr Klenotnice: "Všimněte si, že každý šperk má dostatečný prostor. Jednotlivé výtvory tak můžete lépe vnímat."
Je to opravdu zvláštní. Uprostřed podzemní místnosti mezi pískovcovými zdmi a pod cihlovými klenbami se křehce vyjímají skleněné vitríny. V nich svobodně až majestátně trůní jednotlivé výrobky. Jsou to čelenky, náhrdelníky, brože - prostě krása ve své čisté podobě. Autor výtvarného návrhu expozice, Vratislav K. Novák, udělal dnes už mrtvým mistrům víc než dobrou službu. Díváte se na jejich tak jemně vypracovaná dílka a těžko si představujete, jak vůbec mohla vzniknout. I v tom vám ale Turnov pomůže, ve městě máte přes léto možnost nahlížet šperkařským mistrům doslova přes rameno.
Každoročně v červenci se tu totiž koná Mezinárodní šperkařské sympozium, jehož součástí je výstava spojená s netradiční živou prezentací šperkařských kreací. V červenci a srpnu se navíc můžete dozvědět víc i o broušení kamenů, a to v galerii U zlatého beránka (1. patro Regionálního turistického informačního centra). Každé pondělí a čtvrtek tu probíhají ukázky broušení na ručním brusu.
Město ale stojí za návštěvu i jindy. Na tamních kostelech se můžete učit slohy od baroka přes novorenesanci až po moderní architekturu svatostánku Husův sbor z konce třicátých let.
NA VRCHOLU
Kozákov, to nejsou jenom drahokamy, ale také výhledy. Panorama Českého ráje, Jizerských hor nebo i Krkonoš můžete pozorovat z tamní rozhledny.
JAK SE TAM DOSTAT
Do Radostné pod Kozákovem se dostanete nejlépe autobusem s přestupem v Turnově nebo v Lomnici nad Popelkou.
KAM NA VÝLET
PO NAUČNÉ STEZCE
Na Kozákově (744 m n. m.) se kříží turistické trasy. Stejnojmenná naučná stezka směřuje nejen k lomu, ale i k pískovcovému masivu Drábovna a končí u studánky Radostná.
KAM NA JÍDLO
BOUČKŮV STATEK
Ve stylové roubené chalupě v Malé Skále se nejen dobře najíte, ale v patře můžete zhlédnout sbírku obrazů a plastik více než 120 českých výtvarníků 20. stol., včetně zdejšího rodáka Josefa Jíry.
KDE SE UBYTOVAT
PENZION LOKTUŠE
Bývalá zemědělská usedlost asi 6 km od Turnova nabízí ubytování v apartmánech (od 800 Kč za apartmán), dále posezení u venkovních ohnišť či na terase s bazénem. K penzionu patří také kuželník, hřiště pro děti (na míčové hry) a golfové odpaliště s jednou jamkou.
Užitečné internetové stránky
www.kozakov.cz STRÁNKY MIKROREGIONU KOZÁKOV
www.cesky-raj.info TURISTICKÉ INFORMACE O ČESKÉM RÁJI
www.muzeum-turnov.cz STRÁNKY MUZEA ČESKÉHO RÁJE
www.geoparkceskyraj.cz WEB GEOPARKU ČESKÝ KRÁJ
