Nejkrásnější parky a zahrady v Česku

Nahlédněte do nejhezčích českých zahrad a parků
Zahrada je místem rajského klidu, v každé době si ovšem lidé představovali ráj trochu jinak. V renesanční zahradě v Kroměříži se proto můžete na chvíli ztratit v labyrintu, na Dobříši obdivovat rafinovaně tvarované obrazce ze zimostrázu a v Krásném Dvoře nebo ve Veltrusech se celý den toulat v nespoutaném přírodním parku. Zkuste si mezi desítkou českých zahrad a parků najít svůj vysněný ráj.

Nové Hrady

Kde: v obci Nové Hrady mezi Skutčí a Litomyšlí

Otevřeno: zahrady neomezeně

Kontakt: tel.: 469 325 353, www.nove-hrady.cz

Rokokovému zámku Nové Hrady z 18. století se přezdívá Malý Schönbrunn nebo také České Versailles. Stavbu ve stylu francouzských letních sídel obklopuje na předním nádvoří rokoková zahrada s fontánami a broderiemi (viz Slovníček na str. 14) ze stříhaného zimostrázu. Druhé nádvoří zámku se využívá pragmatičtěji a můžete se tu podívat, jak vypadala užitková zeleninová zahrada.

Zámecká zeleň dále pokračuje horní terasou, členěnou cestičkami a trvalkovými záhony. V jejím středu objevíte malý přírodní amfiteátr. Domek pro zahradníka i klasicistní altánek prošly rekonstrukcí stejně jako barokní špýchar, kde sídlí muzeum cyklistiky. Uvidíte tu velocipedy už z dob Rakouska-Uherska včetně doplňků, jako jsou cyklomapy, helmy nebo petrolejové lampy.

Oranžerie je dosud ve výstavbě, stejně jako rozsáhlý labyrint se čtyřmi dřevěnými rozhlednami. Ten by měl být ale přístupný už od příští sezony. Koho omrzí flóra, může se vydat do zámeckých stájí a využít nabídku lekcí jezdectví nebo se jít podívat na faremní chov jelenů a daňků.

Milotice

Kde: 7 km jižně od Kyjova

Otevřeno: zahrada je přístupná celoročně, vstupné se neplatí

Kontakt: tel.: 518 619 643, www.zamekmilotice.cz

Nejhezčí pohled na horní parter zahrady u milotického zámku je od června do září, kdy tu kvetou záhony červených růží. Přitom plocha parteru byla v době baroka řešena ještě náročněji, než je možné vidět v současné době - květiny byly vysázeny do krajkových obrazců.

Jak se na okrasnou zahradu francouzského typu sluší, horní část je ohraničena budovami konírny, jízdárny a dvou oranžerií (viz Slovníček). Odtud směřuje hlavní osa prostoru k fontáně umístěné v dolní části zahrady. I tato plocha měla původně bohatou květinovou výzdobu, ale v průběhu 19. století byla podstatně zjednodušena. Pouze zatravněnou plochu dnes lemují habrová loubí a špalíry jírovcových alejí.

K zahradě přiléhá ze severní strany bažantnice, kde v průsečíku hvězdicovitě se rozbíhajících cest najdete střelecký pavilon z roku 1766 a po chvíli také zříceninu gotického pavilonu, už zcela poplatnou estetickým nárokům anglického parku 19. století. Z druhově bohatých dřevin si v milotickém areálu všimněte urostlého jinanu dvoulaločného, dubu letního nebo tisu červeného.

Veltrusy

Kde: 5 km od Kralup nad Vltavou, nedaleko dálnice z Prahy do Lovosic

Otevřeno: park je celoročně přístupný zdarma, prohlídka historických skleníků stojí 40 Kč, půjčení kola vyjde na 50 Kč

Kontakt: tel.: 315 781 146, www.zamek-veltrusy.cz

Na současné podobě veltruského parku mají kromě Jana Rudolfa Chotka (1748 - 1824) velký podíl také povodně z konce 18. století. Po nich už totiž nebyla původní francouzská zahrada plně obnovena a místo ní vznikl na zhruba 270 hektarech rozsáhlý přírodně krajinářský park typu okrasný statek (ferme ornée). Jeho hlavním rysem jsou hospodářsky využívané plochy, které zároveň plní estetickou funkci.

Kromě dendrologického parku a dančí obory byly v krajině Dolního Povltaví založeny záhony s trvalkami, louky, pastviny, sady i pole. Jak taková symbióza v praxi vypadala, se můžete dodnes podívat v užitkové zahradě, kde se mimo jiné dochovaly skleníky s původním systémem vytápění záhonů - prochází pod nimi komín. Kromě hospodářsky užitečných ploch zaplnila na přelomu 18. a 19. století park i řada pavilonů - Marie Terezie, Laudonův, Přátelství, Dórský. Ze stejného období jsou i plastiky, pseudogotický Červený mlýn, kaplička, grotta (viz Slovníček) a několik můstků. Okruh po zajímavostech parku s odborným výkladem můžete absolvovat na vypůjčeném kole. Není vyloučeno, že cestou uvidíte srny, bažanty nebo zajíce.

Dobříš

Kde: 50 km z centra Prahy směr Strakonice

Otevřeno: květen od 8.30 do 19 hod., červen až říjen od 8 do 20 hod., vstupné do zahrady pro dospělé 25 Kč, s výkladem 60 Kč

Kontakt: tel.: 318 521 240, www.zamekdobris.cz

Kdo má rád zdobnou a rafinovaně tvarovanou zeleň, bude rokokovou zahradou nedaleko Příbrami nadšený. Podobně jako v Nových Hradech i tady vám květinové ornamenty a stříhané dřeviny nejspíš připomenou vídeňský zámek Schönbrunn. Může za to přestavba pod vedením francouzského architekta Jules-Roberta de Cotte z poloviny 18. století, kdy tu vznikla přísně symetricky koncipovaná zahrada na 200 metrů dlouhé ose.

Její vrcholy tvoří zámek na jedné straně a oranžerie na druhé. Zahrada se rozkládá na pěti terasách, z nichž nejspodnější hned u zámku je příkladnou ukázkou zimostrázové broderie.

Střed celé zahradní kompozice tvoří majestátní kaskádovitá fontána se sousoším Napájení Heliových koní z dílny Ignáce Františka Platzera z let 1760 - 1765. Vzácná skulptura byla několik let v péči restaurátorů, ale už je opět na svém místě, a dokonce ozvučena. Pokud byste se o fontáně chtěli dozvědět něco víc, můžete zde chvíli posedět a poslechnout si o ní namluvenou nahrávku. Zahradu uzavírá oranžerie a za ní už se do krajiny rozbíhá anglický park z počátku 19. století.

Pražský hrad

Kde: zahrady jsou přístupné z různých stran, například od tramvajové zastávky Prašný most, z Hradčanského náměstí nebo Klárova

Otevřeno: květen, září 10 - 19 hod., červen, červenec 10 - 20 hod., v srpnu o hodinu méně, zahrada Na Baště 5 - 24 hod., vstup zdarma

Kontakt: tel.: 224 372 423, 224 372 419, www.hrad.cz

Víte, kolik je na Pražském hradě dohromady zahrad? Možná správně napočítáte, že zeleň v hradním areálu se dnes člení do šesti celků. Za prohlídku stojí všechny, začít se dá třeba v historicky nejcennější z nich, v Královské zahradě na severní straně. Založil ji v 16. století Ferdinand Habsburský a je atraktivní nejen díky stavbám sloužícím zábavě renesanční dvorské společnosti: Míčovně, bohužel dlouhodobě zavřenému Královskému letohrádku s giardinettem (viz Slovníček) a Lvímu dvoru. Dnes je tam restaurace, ale dřív se tu kromě lvů chovali i levharti nebo orangutan.

Současná podoba Královské zahrady navazuje na přírodní úpravu z poloviny 19. století, zachovala si ale i barokní prvky - ornamentální květinové záhony. Nepřehlédněte ani novou oranžerii, postavenou koncem 90. let. Vyrostla na místě původně renesančního skleníku podle návrhu česko-britské architektky Evy Jiřičné ve stylu hi-tech.

Kolem severního křídla královského paláce nad Horním Jelením příkopem se dostanete do malé, ale cenné zahrady Na Baště, upravené podle návrhu Josipa Plečnika v italském a japonském stylu.

Slovinský architekt je podepsán i pod úpravou Jižních zahrad, jimiž lze za normálních okolností obejít celý Pražský hrad od západu k východu; letos je však část od Opyše až po Býčí schody, vedoucí ke III. nádvoří, až do konce října uzavřena. Zbytek zahrady Na Valech směrem k Hradčanskému náměstí je nicméně možné navštívit, a to včetně Plečnikovy Půlkruhové vyhlídky.

V 60. letech byla k zahradě na Valech připojena Hartigovská zahrada s hudebním pavilonem, jejíž současná podoba vznikla v téže době podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného. A která zahrada do šestice zbývá? Je to zeleň na terase Jízdárny, vybudovaná v 50. letech na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky. Stávající úprava je současná a je dílem hradních zahradníků.

Lednicko-valtický areál

Kde: mezi Lednicí a Valticemi, východní okraj areálu tvoří Břeclav

Otevřeno: park je celoročně volně a zdarma přístupný

Kontakt: tel.: 519 352 978, www.lednicko-valticky-areal.cz

Lednicko-valtický areál vznikl díky nebývalému bohatství rodu Lichtenštejnů. Zatímco jim barokní zámek ve Valticích sloužil jako rodinné sídlo, lednický zámek, naposledy přestavěný v novogotickém stylu v polovině 19. století, využívali šlechtici k rekreaci. Zvlášť v létě musel být pobyt osvěžující, protože Lednice je prý věrna svému jménu a městečko v prohlubni má skutečně chladnější klima.

Na území o rozloze 300 km čtverečních, které Lichtenštejnové v Podyjí vlastnili, vznikl v průběhu 18. a 19. století přírodně krajinářský park s mnoha průhledy na stavby v romantickém stylu (např. Minaret, Apollonův chrám, Janův hrad, Obelisk či Rendes-vous). Pokud se na prohlídku areálu vydáte z Lednice, nezapomeňte se zastavit u tamního skleníku, nejstarší litinové obloukovité konstrukce na evropském kontinentu (1843 - 1845). Novinkou letošního roku je bylinková zahrádka ve valtickém zámeckém parku, která bude slavnostně otevřena 29. května ve 14 hodin.

Lednicko-valtický areál je od roku 1996 zapsán v seznamy památek Světového dědictví UNESCO.

Kroměříž

Kde: zhruba 40 km jižně od Olomouce

Otevřeno: do Podzámecké zahrady je vstup zdarma a otevřena je po celý rok (v létě 7 - 19 hod.); stejně je přístupná Květná zahrada, za vstup se ale platí 30 Kč; letošní novinkou jsou vstupenky, které kombinují návštěvu zámku a zahrad, např. vstupenka UNESCO

Kontakt: tel.: 573 502 011, www.azz.cz

Ještě než nastoupilo nazdobené baroko, vládla v zahradní architektuře renesance. To ona přišla s geometrickými tvary, bludišti a antickými sochami. Jestli chcete vidět jeden z jejích pozdních mistrovských exemplářů, vydejte se do Kroměříže. Nejlepší dobou pro návštěvu jsou zejména červen a srpen, kdy se tu budou konat prohlídky s výkladem zahradních architektů či restaurátorů. Mimo jiné se na nich nejspíš dozvíte, že Květnou zahradu navrhla v 17. století dvojice italských architektů jako libosad. Jeho ústřední osa vede od hlavního vchodu přes rotundu v centru zahrady a pokračuje ke kuželně. Čtvercová a trojúhelníková pole po obou stranách jsou vyplněna ornamenty barevných záhonů nebo labyrinty z živých plotů. Nepřehlédnutelná je 244 metrů dlouhá galerie se sochami antických bohů. Hlavní vchod s čestným dvorem pochází ovšem až z 19. století.

V témže století byl v další významné kroměřížské zahradě, tzv. Podzámecké, vybudován krajinářský park o rozloze 64 ha. Jeho hlavními komponenty jsou vodní útvary (potůčky, rybníky) i romantické stavby (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr či Rybářský pavilon). Každé červnové úterý zahrada ožije koncerty studentských kapel.

Litomyšl

Kde: zhruba 50 km jihovýchodně od Pardubic

Otevřeno: klášterní zahrady jsou zdarma přístupné od dubna do října 8 - 22 hodin

Kontakt: tel.: 461 612 161, www.litomysl.cz/ic

Klášterní zahrady mezi dvěma litomyšlskými chrámy stojí za návštěvu hlavně proto, že se tu podařilo skloubit staré s novým. Původně barokní užitková zeleň dnes slouží jako veřejný park. Autor vítězného návrhu architekt Zdeněk Sendler pracoval s motivem "zahrada - divadlo, divadlo - zahrada" a dominantami kostelů s výhledem na pozadí historického města. Symbolem zahrad se však stal spíše bazén s mlhovištěm v jejich centru a sousoším, které městu daroval sochař Olbram Zoubek. V zahradě o jednom hektaru nechybějí ani šachovnice s trvalkami a květinové záhony. Prostor uzavírají staré i nově zbudované opukové zdi, jež se částečně nacházejí v místě původního městského opevnění.

Krásný Dvůr

Kde: v Krásném Dvoře nedaleko Podbořan, asi 18 km jihozápadně od Žatce

Otevřeno: park je celoročně přístupný zdarma

Kontakt: tel.: 415 210 036, www.krasny-dvur.cz

Přírodně krajinářský park v Krásném Dvoře je unikátní už proto, že byl prvním svého druhu v Čechách. Zasloužil se o něj Jan Rudolf Černín, který se módou krajinářsky upravených parků inspiroval při svých cestách západní Evropou. Zatímco tedy v polovině 18. století vzniká rafinovaná rokoková zahrada v Dobříši, v Krásném Dvoře se už mezi lety 1783 a 1793 rodí takřka na stech hektarech přirozená, lidskou rukou nemodelovaná krajina. Volné travnaté plochy oživuje pouze množství romantických staveb (např. Obelisk, Gotický templ), které coby dominanty ukončují různé průhledy. Patří sem i Poustevníkova rokle v jihozápadní části parku s poustevnou a umělou jeskyní, která je však letos kvůli špatnému technickému stavu nepřístupná.

Protože byl Jan Rudolf Černín vášnivým botanikem, roste v parku přes sto druhů dřevin, z nichž můžete obdivovat prastaré duby, buky, lípy, jírovce, platany nebo javory. Z tzv. Goethova dubu, jehož stáří se odhaduje na tisíc let, zbývá sice torzo, ale stále se počítá k nejstarším stromům v Česku.

V Krásném Dvoře nechybí ani tzv. francouzská zahrada, jež se dochovala za východní částí zámku. Parter je řešen vodní nádrží s prstencem květinového záhonu a travnatými plochami, které doplňují vzrostlé tisy a menší buxusy.

Kratochvíle

Kde: u Netolic, poblíž silnice do Bavorova, 30 km severozápadně od Českých Budějovic

Otevřeno: v květnu a září je zahrada přístupná v 9 - 16.15 hod., v červnu až srpnu o hodinu déle; vstup pouze do zahrady vyjde dospělého na 20 Kč, pokud je zahrada součástí prohlídkové trasy společně se zámkem, plné vstupné činí 90 Kč

Kontakt: tel.: 388 324 380, www.zamek-kratochvile.eu

Morava má Kroměříž, Čechy Kratochvíli. U loveckého zámečku na jihu Čech vyrostla v 16. století manýristická renesanční zahrada podle návrhu Baltazara Maggiho. Italský architekt koncipoval areál do velkého obdélníku ohrazeného zdí. Vilu pro Viléma Rožmberka neumístil do jeho středu, ale posunul ji do přední části zahrady, kolmo k hlavní ose zdůrazněné vstupní věží. Do tohoto zahradního rozvrhu včlenil Maggi v souměrném obdélníku samostatně ohrazený vodní příkop, takže se zámeček s částí zahrady ocitl na jakémsi poloostrůvku. Zápis v kronice z roku 1586 dokazuje, že k pobavení šlechty se pluly po hladině příkopu mechanicky se pohybující stroje a chrlily vodu.

Bylinkové a zeleninové záhony komponované do geometrických obrazců, které bývaly běžně součástí renesančních zahrad, umístil italský architekt k zadní, severní zdi. Naleznete je tam i dnes a společně s dětmi se o nich můžete díky didaktickému programu (ke stažení na internetových stránkách zámku) mnohé dozvědět.

Terén zahrady měl bažinatý podklad, a musel být proto vyztužen olšovými piloty, které za nepřítomnosti vzduchu v bahně "zkameněly". Přesto se podařilo dokončit náročnou stavbu celého areálu v obdivuhodně krátké době, mezi lety1583 až 1589, a to včetně rozsáhlé malířské a štukové výzdoby.

Prohlédněte si galerii nejhezčích zahrad a parků na www.ihned.cz.

Zahrada, nebo park?

Francouzské zahrady, které se zakládaly nejvíce v 17. a 18. století, se vyznačují symetricky řešenou kompozicí, jíž dominuje hlavní osa s pohledovými cíli. Rostliny se ve francouzských zahradách vysazovaly do tvaru ornamentálních obrazců a hvězdicovou síť cest lemovaly špalíry dřevin vedoucí oko k fontánkám s bohatým sousoším nebo k jiným pohledovým cílům.

Anglický krajinářský park vznikl oproti tomu v reakci na pravidelné záhony a tvarované dřeviny francouzského stylu. Myšlenka krajiny, v níž je zásah člověka považován za žádoucí, jen pokud je k nerozeznání od přírodních procesů, se začala prosazovat v Anglii během 18. století a později ovlivnila celou Evropu. Nový směr si liboval v loukách a lesících s průhledy na romantickou a novogotickou architekturu (chrámy, zříceniny) i na orientální motivy (pagody, mešity). Z klasicistní formy se v 2. polovině 19. století vyvinul přírodní park, zpravidla doplněný vodními díly, ovšem přírodního a člověkem zdánlivě ­neupraveného vzezření.

Slovníček

broderie - zahradní úprava terénu, vyvinutá ve Francii koncem 16. století, charakteristická symetrickým rozdělením prostoru cestičkami a záhony s ornamentálními obrazci. Nejtypičtějším příkladem broderie je zahrada ve Versailles.

čestný dvůr - (francouzsky cour d'honneur) jako architektonický prvek se uplatňoval od sklonku 17., a především v 18. století. Myslí se jím prostranství obklopené třemi křídly podkovové (francouzské, na rozdíl od uzavřené čtyřkřídlé italské) dispozice zámku nebo průčelím zámku a dvěma, často nižšími, souměrně umístěnými hospodářskými budovami. Čelní stranu čestného dvora zpravidla uzavírá zeď s výstavnou branou nebo oplocení s ozdobnou mříží a sochami či vázami na pilířích.

giardinetto - část zahrady před renesančním letohrádkem, s keři obvykle pěstovanými na způsob bludiště.

grotta - umělá jeskyně vybudovaná v parku nebo i v přízemí zámku, často vyzdobená umělými krápníky, mušlemi, barevným štukem, kousky skla apod.

oranžerie - zahradní stavba na způsob skleníku, určená především k pěstování citrusů a jiných subtropických rostlin. V zemích mírného pásu se oranžerie využívaly od středověku, později byly nahrazeny skleníky.

parter - část parku před průčelím zámku, která bývá členěna pravidelnými záhony ornamentálních obrazců, efektními především při pohledu z výšky. Parter často vyniká díky změně úrovně okolního terénu, ať už svahováním, nebo použitím opěrných zídek. Nejvíce se partery uplatňovaly ve Francii 17. a 18. století, kdy jejich dominantu tvořila obyčejně kašna zdobená sousoším (Dobříš).

salla terrena - architektonický prvek charakteristický pro zámecké stavby 18. století. Je to sál v přízemí zámku nebo paláce, jehož prostor je vestibulem nebo schodištěm spojen se zahradou či parkem.
Je zakončen arkádou, zpravidla o třech obloucích (např. ve Valdštejnské zahradě v Praze).

http://in.ihned.cz autor: Tereza Hromádková