Největší chloubou Národního technického muzea je dopravní hala. Na co se těšit?
Mercedes Benz 540 K, ve kterém jezdil K. H. Frank, nebo stíhačka Spitfire z druhé světové války. To jsou jen některá z lákadel Národního technického muzea v Praze, které se ve středu po dlouhé rekonstrukci znovu otevřelo veřejnosti. A právě dopravní hala přitahuje po zásluze největší pozornost návštěvníků.
Dopravní hala bývá prvním místem, kam vedou v muzeu otcové své děti. Motorky, letadla, lokomotivy nebo sportovní auta fascinují spoustu návštěvníků, a nejen ty technicky zaměřené. Mnohé exponáty totiž skrývají zajímavé příběhy: třeba automobil Z5 Expres, který vlastnil protektorátní předseda vlády generál Alois Eliáš, jehož stál odboj proti Němcům život. Automobil se zachoval v původním netknutém stavu, jak zůstal v garáži poté, co generála nacisté popravili.
"Expozice je koncipována tak, abyste poznali, že jste v Čechách. Chceme ukázat místní historii, věci, které u nás byly vyrobeny nebo provozovány a významným způsobem zasáhly do naší historie," vysvětluje Arnošt Nezmeškal, který má v muzeu na starost oddělení motocyklů.
Na první pohled největší novinkou je stíhačka Spitfire LF Mk. IX E, jež se do Národního technického muzea vrací po čtyřiceti letech, kdy byla zapůjčena Vojenskému muzeu ve Kbelích. Vystaven je i letoun typu JK systém Blériot z roku 1911, jedno z prvních letadel u nás, s nímž Jan Kašpar letěl z Pardubic do Prahy. Počátky letectví dokumentuje také drobný stroj zvaný Zanonie, který byl prvním pokusem o motorové letadlo v Čechách. Dokončit se však zatím nepodařilo letecké vitríny, kde budou vystaveny různé vrtule, motory a také modely letadel.
Automobilová sbírka zachycuje různé vozy od úplných počátků automobilismu u nás až po žhavou současnost - od slavného NW Presidenta z roku 1898 po prezidentský model Škody Superb, v němž se vozil Václav Klaus. Svůj vůz tu má ale i první český prezident Václav Havel. Nenápadný Renault 21 dostal v devadesátých etech od portugalské hlavy státu. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk jezdil pro změnu ve zde vystavené Tatře 80. Muzeum je ale pyšné i na Mercedes Benz 540K, který používal K. H. Frank, nebo na nejstarší zachovanou bugatku na světě.
Hlavní dominantou přízemního sálu jsou kromě výše zmíněného Spitfiru především lokomotivy. Fanoušky vlaků potěší především nejstarší u nás dochovaná lokomotiva Kladno, ale i salonní vůz z časů Rakouska-Uherska, který býval součástí salonního vlaku císaře Františka Josefa.
Na rekonstrukci muzea ale bezesporu nejvíce "vydělaly" motorky. Expozice čítající necelých 60 strojů je dvojnásobná, než bývala před rekonstrukcí. "Málokdo si uvědomuje, že jsme bývali ve výrobě motocyklů světovou velmocí. To se nedá říct o autech ani letadlech," připomíná expert Nezmeškal.
Skútry i Harley
Chronologicky seřazené motocykly začínají prvním strojem, který u nás jezdil: německou značkou Hildebrand & Wolfmüller, první sériově vyráběnou motorkou na světě. České motorky, na něž se kurátor expozice soustředil, začínají třemi stroji od firmy Laurin & Klement. V roce 1935 je muzeu daroval sám pan Klement, který je koupil od svých zákazníků a nechal zrestaurovat.
Další významná osobnost, od níž muzeum dostalo motorku, byl malíř Kamil Lhoták. Od něho pochází americký stroj Indian z roku 1915, jenž ve své době představoval světovou špičku a byl v porovnání s konkurencí o dvě generace vepředu.
Český zástupce firmy František Mařík dokázal ve dvacátých letech přesvědčit veřejnost, že motocykl je už spolehlivým dopravním prostředkem.
Z dvacátých let zaujme na první pohled třeba první skútr značky ČAS (Česká automobilová společnost) nebo Harley Davidson z roku 1928 po Karlu Kameníkovi, předsedovi českého Harley klubu. Spolek těchto nadšenců přežil okupaci i komunismus a je vůbec nejstarším Harley klubem na světě.
Na konci dvacátých let se zrodila i první Jawa. Typ s označením 500 OHV byl však drahý a nepříliš úspěšný. Československý motocyklový trh převrátil naruby až druhý model, lehká a levná Jawa 175. Díky ní už ve třicátých letech nevládly na našich silnicích zahraniční značky, ale domácí stroje. Kromě Jawy vyráběly kvalitní motorky třeba firmy ČZ nebo dnes už téměř zapomenutý Ogar.
S okupací pak do Čech dorazily spousty německých motorek – například spolehlivé a bytelné stroje BMW R11. K vystavenému "bavoráku" mají v muzeu i původní sajdkáru, ta se však do expozice nevešla.
Tajný dálník
Raritou, na jejímž vývoji se za války nevědomky podíleli Němci, je i jeden z prvních typů takzvaných dálníků z dílny Jana Anderleho. České firmy se totiž měly zabývat výrobou pro hitlerovské Německo a v Jawě se tedy nové prototypy vyvíjely tajně. I proto měla továrna po válce připravený typ Jawa 250 zvaný Pérák, který vyvážela do sto dvanácti zemí světa a díky němuž se Československo stalo skutečnou motorkářskou velmocí.
Z poválečných modelů vystavuje muzeum několik závodních motorek, třeba stroj s hřeby na kolech pro závody na ledové ploché dráze nebo šestistovku Praga, s níž jeli čeští závodníci motokrosovou Šestidenní v roce 2002. Uvidíte tu i první pionýr, na němž začínala spousta kluků, a také jeho smutný konec. Jeho současný model má na sobě logo Jawa a jmenuje se New Pioneer, dováží se ale z Číny; v Česku se výrobce nenašel.
Pro úplnost zmiňme i výstavu cyklistickou v horním patře dopravní haly. Díky panu Augustinu Vondřichovi, který počátkem dvacátého století začal jako jeden z prvních na světě sbírat kola, vystavuje muzeum spoustu unikátů a jeho sbírky patří k nejcennějším na světě.
Národní technické muzeum
Kostelní 42, Praha 7
Tel.: 220 399 200
OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ:
Po: zavřeno
Út – Ne: 10–18 hod.
První čtvrtek v měsíci: 10–20 hod.
Vstupné: 170 Kč
Snížené (studenti, senioři nad 70 let, děti 6–15 let): 90 Kč
Rodinné: 370 Kč pro rodiče s dětmi do 15 let, maximálně 6 osob
http://cestovani.ihned.cz autor: Milan Rokos
