O zázračné studánce na Boušíně vypráví i Božena Němcová

Po naší republice je studánek, kde se stal zázrak, jak naseto. Ale jen o jedné z nich se píše v knize, jejíž název zná snad každý Čech i Moravan. O podivuhodném uzdravení na Boušíně se totiž vypráví v Babičce Boženy Němcové.

Boušín, nejstarší místo v podkrkonošské obci Slatina nad Úpou, tvoří jen kostel, fara, hřbitov a čtyři chalupy. Není div, že se tohle idylické místo zalíbilo režiséru Moskalykovi, jenž tu natočil pár scén z filmové Babičky.

Podivuhodné uzdravení

My se ale vypravíme ke studánce pod kostelem, k níž se pojí pověst o uzdravení hluchoněmé dcerky Jana Litobořského z Chlumu, jež se ztratila v hlubokém lese nad divoce pádící Úpou. Ve stráni však zahlédla studánku. Unavená pláčem i strachem se z ní napila - a stal se zázrak. Náhle promluvila a uslyšela i štěkot psa, jehož pán ji dovedl zpět k rodičům. Od těch časů se voda boušínské studánky považuje za zázračnou.

„Před pár lety jsme nechali udělat její chemický a biologický rozbor. Sice se zjistilo, že je ve studánce dobrá pitná voda, ale léčivé účinky se u ní neprokázaly,“ upozorňuje starostka obce Marta Kolísková. Přesto prý mnozí lidé dodnes věří na její blahodárný vliv na posílení všech lidských smyslů.

Špetlův buk

Od boušínské fary navede poutníky žlutá značka na polní cestu. Když jsme po ní šli, vypadaly okolní stromy osypané bílými kvítky jako veliké kytice na počest krále. A ten tu po 500 m čeká. Vlastně čekal, Špetlův buk totiž loni skácel mohutný poryv větru. Byl to vskutku král buků v Podkrkonoší. Při posledním měření se napřáhl do výšky 30 m při šestimetrovém obvodu kmene. A tenhle starý pán prý pamatoval třicetiletou válku.

Historie stromu byla pohnutá. Jméno dostal po dvou bratrech-zlodějích, kteří nelítostně vraždili a loupili. Do buku pak měli schovávat ukradené peníze. Ale jak ti lotři žili, tak i skončili. Úřady s nimi nedokázaly zatočit, proto vzali do rukou spravedlnost lidé, jimž ublížili, a nemilosrdně je ukamenovali.

Obě zmíněná místa tvoří součást sedmikilometrové Justýnčiny stezky, nazvané po jedné z hrdinek Jiráskovy kroniky U nás. Vypráví se v ní příběh židovky Justýnky, jež chtěla změnit víru. Ale hronovský farář se obával zdejších židů, a tak ji poslal za kolegou na Boušín. Po jejích stopách se pak vydala turistická stezka, připravená Společností pro záchranu Babiččina údolí v rámci projektu Naučné stezky za poznáním.

http://www.novinky.cz autor: Eva Müllerová