Po stopách Keltů

Krabička chvíli pomrkávala a pak vydala své tajemství v číselném kódu označujícím přesnou zeměpisnou polohu. Bylo jasné, že její majitel propadl fenoménu zvanému geocaching a za svým cílem putuje ve šlépějích dávných Keltů. Každá z cedulí Keltské stezky Železnými horami mu dodala další číslo do tajenky, jež ho má zavést na místo s "pokladem".

Jde o multikeš, což znamená, že musíš projít několik míst, abys dostal výsledné souřadnice," vysvětluje mi kamarád Zdenek během putování naučnou stezkou. "Tam najdeš krabičku s ukrytými drobnostmi, které samy o sobě nemají v podstatě žádnou cenu. Skutečným cílem je projít si krajinu a v tomhle případě se dozvědět i něco z její minulosti. A neměl by tě na finálním místě nikdo nachytat."

Zatímco on odkráčel kamsi do terénu, já vyšlapal 32 schodů na vrchol rozhledny Boiika. Tento na první pohled chybný název je odvozen od občanského sdružení Boii. To si zvolilo jméno podle keltského kmene Bójů. V konečném výsledku mnohý z turistů považuje napsané jméno rozhledny za překlep.

Letmé rozhlédnutí shora odhalilo nelogickou stezku vyšlapanou ve zrajícím obilí. Mířila na okraj lesa, kde nevedla ani cestička, ani turistická značka. Zato tam někde byl ukryt jeden z "pokladů" Zdenkovy cesty.

Boiika není jedinou z rozhleden na Chrudimsku. Její výška 14,5 metru je o metr menší než Toulovcovy rozhledny nedaleko známých skalních útvarů Toulovcových a Městských maštalí.

Hradiště v Hradišti

Osada Hradiště u Českých Lhotic má svůj název naprosto po právu. Zhruba v 1. až 2. století před naším letopočtem zde stávalo keltské hradiště, což dokazují mohutné zbytky dnes listnáči porostlých valů i spousta archeologických nálezů. Místní oppidum zabíralo plochu dvaceti hektarů a je jediným známým keltským hradištěm ve východních Čechách.

Proto není divu, že informacím o dávných obyvatelích se věnuje hned několik naučných stezek, jež se tady protínají. Podle rozsáhlosti se dá snadno odhadnout, že oppidum bylo důležité nejen z hlediska osídlení - a tudíž i výroby předmětů domácí potřeby, ale hrálo i určitou úlohu v duchovním životě tehdejších obyvatel.

"Vnitřní plocha oppida byla ze severu a ze západu chráněna příkrými srázy spadajícími do údolí Chrudimky. Na straně východní a jižní však tato přirozená ochrana scházela. Proto zde bylo obyvateli oppida vystavěno rozsáhlé fortifikační dílo, jehož zbytky jsou patrné do dneška," informuje jedna z tabulí naučné stezky.

V úvozové cestě vládne příjemný stín a mírné šero. Stín zajišťují koruny stromů nad hlavou a několikametrové valy brání přístupu paprsků slunce klonícího se nad obzor. Dospělý člověk vyběhne na vrchol valů během několika vteřin, takže vlastně ani nevypadají jako první část opevnění.

Za nimi v minulosti Keltové budovali hradby s kamennými čelními zdmi vysokými okolo dvou metrů. Opevnění se po zhruba 20 až 30 letech obnovovalo. Železné a bronzové předměty dokazují, že Keltové bravurně zvládali práci s kovy. V praxi to znamenalo rychlé odlesňování, neboť k tavbě rudy potřebovali vyššího žáru - toho dosahovali spalováním dřevěného uhlí.

Peklo v Krkance

Ledňáček i datel, vzácné i vzácně chutné druhy hub, ale i chatová osada. To vše můžete vidět v přírodní rezervaci Krkanka, chránící tok Chrudimky a okolní lesy. Zatímco ve vodě rejdí vranka obecná a v podrostu roste lilie zlatohlavá, zdejší chaty pamatují zlaté časy trampingu.

Na místní nástěnce visí jídelníček nejbližší hospody, v řece se chladí pivo a okolím se line spolu s vůní opékaných buřtů pohodová atmosféra. Prostě paráda! Sběr hub je v rezervaci oficiálně zakázán, což musí být pro osadníky peklo. Tedy samozřejmě v případě, že by byli vášnivými houbaři a rozhodli se dodržet literu nařízení.

Peklo - přesně tak se jmenuje místo za poslední z chat označené rozcestníkem s kótou 350 metrů nad mořem. Správa CHKO Železné hory, na jejímž území přírodní rezervace Strádovské peklo leží, osadu a s ní spojený zvýšený výskyt letních osadníků a turistů považuje z hlediska ochrany přírody za problém. V současnosti tady platí stavební uzávěra, takže pokud by vás zdejší údolí okouzlilo natolik, že by se vám hlavou prohnaly nějaké stavební plány na vlastní chatku, narazíte.

Zatímco Strádovské peklo bylo roku 1994 vyhlášeno coby přírodní rezervace, Strádov je název zříceniny hradu založeného v 1. polovině 14. století na skále mezi Chrudimkou a Libáňským potokem. Sídlo nezískalo ani věhlas, ani proslulost a už v roce 1457 bylo připomínáno coby opuštěné. Nicméně stojí za návštěvu.

V maštalích se neřehtá

Kraj kolem Nasavrk v sobě skrývá mnohá zajímavá tajemství a zákoutí. Nejen ta popsaná na informačních cedulích podél turistických značek, ale i zcela mimo ně. Jedním z nich jsou ruiny větrného mlýnu nedaleko Příkrakova na Doležálkově kopci.

Podle historických pramenů mlel i za naprostého bezvětří, neboť používal sílu žentouru taženého koňmi. Podle obvodových zdí, pomalu se ztrácejících v příkrovu náletových dřevin, se dá snadno usoudit, že nešlo o zrovna malou stavbu.

Na zánik mlýnu existují dvě základní hypotézy. Prvá praví, že byl zbořen pro nedostatky ve stavbě. Druhá tvrdí, že za zánikem stojí "vnitromlýnský" konkurenční boj.

Kdo by v Městských maštalích čekal koňská spřežení, bude zklamaný. Jde o pískovcové skalní útvary, které společně s Toulovcovými maštalemi tvoří častý cíl turistů. Zdejší pískovce jsou prokazatelně mořského původu a bylo by s podivem, kdyby skalní město nemělo své pověsti a legendy.

Jedna z nich zmiňuje Vavřince Toulovce z Třemošné, který v letech 1407 - 1412 učinil "velké nadání", tedy dar, z něhož plynuly zisky městskému špitálu. Dnes by se moderně řeklo, že založil nadaci. Když v roce 1413 zemřel, začalo se spekulovat o původu jeho majetku. Odtud byl už jen krok k pověsti, že se vlastně jednalo o loupeživého rytíře, který chtěl darem očistit své svědomí. Koně v maštalích nepotkáte, ale žáby, čolky a celé spektrum zajímavých rostlin ano.

Jak se tam dostat

Nasavrky leží 13 km jižně od Chrudimi a asi 116 km od Prahy. Z Chrudimi sem jezdí pravidelně autobusy, cesta trvá 20 minut.

Informace
Keltská stezka (9,5 km)

Začíná v Nasavrkách a pokračuje přes Krkanku až do Hradiště. Zde navazuje okruh po oppidu a pokračuje do Českých Lhotic na rozhlednu Boiika. Druhá část vede od rozhledny zpět do Nasavrk.

Kam na jídlo
restaurace Pod Lipou

Restauraci Pod Lipou najdete v dolní části náměstí v Nasavrkách. Nabízí polední menu za 59 Kč
a otevřeno má od 11 do 22 (v pátek a sobotu do 24) hodin. Nedaleko je výchozí bod Keltské stezky.

Kde se ubytovat
Ubytovna U Lípy

Ubytovnu najdete v objektu Městského úřadu v Nasavrkách. K dispozici je šest útulných samostatných apartmánů pro 2 - 4 lidi s vlastním sociálním zařízením a společnou kuchyňkou. Za lůžko na jednu noc zaplatíte 300 Kč. Rezervace na telefonu 721 946 228.

Užitečné internetové stránky

www.boii.cz Občanské sdružení Boii: stezka, expozice, akce
www.nasavrky.cz Oficiální stránky města
www.keltove.cz Stránky o historii i současnosti Keltů
www.spzh.cz web Společnosti přátel Železných hor

Český Krumlov
koncert skupiny Bran

Bretoňskou hudbu si můžete poslechnout na Svatováclavských slavnostech. Skupina Bran tam zahraje 25. září.

25
sobota
září

Železné a bronzové předměty dokazují, že keltové bravurně zvládali práci s kovy.

Keltský skanzen
Na jaře příštího roku by měla být zahájena stavba keltského archeoparku v Nasavrkách. Půjde o rekonstrukci keltské vesnice z 2. - 1. století př. n. l.

Přehled keltských akcí najdete na cestovani.ihned.cz

Foto autor: Peníz Vstupné na Toulovcovu rozhlednu je 20 korun. Přehled Krajina kolem Toulovcových maštalí je skvěle značena
Památníky Nacisty vypálenou obec Ležáky označují tzv. hrobodomy. Podezdívka Zbytky větrného mlýna u Příkrakova. Rekreace Opuštěné žulové lomy v okolí Skutče.

cestovani.ihned.cz