Pohádka o tabákové chaloupce, kterou zachránilo několik odvážlivců

V mladičké zemi, kterou spravoval moudrý bělovousý vladař, byl půvabný park. Ten vladař byl štramák, žádný kmet s vousem až k břichu, ale chlapík s krátce zastřiženou bradkou, který se hbitě vyšvihl na jezdeckého koně, kdykoliv se mu zamanulo. Vládl moudře a moderně.

Lidu opakoval, že důležité je, aby nekradli a byli odvážní. Země vzkvétala, a jak se jí dařilo, rostl do půvabu i ten park. Cestičky se na okamžik schovaly pod košaté koruny stromů, aby za chvíli obtočily zahradní fontánku a osvěžené cestující přivedly k velkému nádraží.

Na půlnoční straně parku stávala malebná chaloupka. Nebyla z perníku a nebydlela v ní žádná ježibaba, protože v té době se tu žilo tak hezky, že v zemi ježibaby nebyly. Ty začaly lidem otravovat vzduch až po osmačtyřicátém roce, ale to bych, milé děti, předbíhal. Teď je v tom parku zatím pěkně a v chaloupce se prodávají tabák do čibuku, viržínka, cukrátka pro děti, Národní slovo, České listy, Venkov i Národní politika.

Chaloupka byla fortelná a moderní, až by si jeden řekl, že ji musel vymyslet nějaký zdatný junák. Jenže on to děti nebyl junák, nýbrž Janák a jmenoval se Pavel. Byl to tuze šikovný chlapík, uměl navrhovat domy jako málokdo a jeho práce byla tehdy žádaná. Zdobit domy obdélníky a kvádry a obloučky a kruhovými terči uměl tehdy ještě Josef Gočár, a pak už skoro nikdo.

Oba měli práce až nad hlavu, vždyť ten Pavel Janák, švarný architektonický junák, v době, kdy kreslil plán pro tabákovou chaloupku, navrhl ve stejném rondokubistickém stylu i vznešený palác Adria na Jungmannově náměstí.

Vesele malovanou tabákovou chaloupku měli lidé rádi a dělala jim radost. Jenže vladař s bílou bradkou zemřel, přišla válka a po ní komunisté. A to bylo, děti, horší než sto ježibab. Na kráse přestalo záležet, protože důležité bylo, aby všichni měli všeho stejně a bylo to stejné. Chaloupka začala chátrat, místo Českých listů se prodávalo Rudé právo a Práce a dobrý tabák se schovával pod pultem, na kterém byly vyrovnány cigarety Mars pro kosmonauty.

Naštěstí v době, kdy to s komunisty začalo jít z kopce, se našlo v osmdesátých letech několik odvážných lidí, kteří se pustili do opravy rozpadajícího se kiosku. Ruku k dílu přiložil i zedník Plíva, štukatér Počta, restaurátor Kratochvíl i vedoucí stavebních učňů Čížek. Nejprve museli chaloupku opásat dřevěnými prkny, aby se nerozpadla úplně, pak ji heverem nadzvedli, připravili novou podezdívku a nakonec vše pěkně natřeli. A díky nim stojí tabáková chaloupka na rohu Bolzanovy a Opletalovy ulice dodnes.

JAK SE TAM DOSTAT

Kubistický dřevěný kiosek najdete ve Vrchlického sadech u Hlavního nádraží na rohu Bolzanovy a Opletalovy ulice. Vedle je zastávka tramvají 5, 9 a 26.

http://cestovani.ihned.cz autor: Jiří Oulický