Přes brody Bílého potoka. Na kole kolem mlýnů a skvělých hospod

Snad nikde jinde u nás nenajdete cestu, kde na poměrně krátkém úseku musíte překonat tolik terénních překážek, včetně mnoha brodů přes potok, jako v údolí Bítýšky v Jihomoravském kraji. Komu vadí terén, ať si jezdí po asfaltu, ale pokud zrovna nemáte kolo z hypermarketu, stojí tento 50 km dlouhý okruh za vyzkoušení.

Tento okruh začíná ve Velké Bíteši. Pojedeme zarostlým údolím Bílého potoka (Bítýšky) až do Veverské Bítýšky. Je to bezmála třicet kilometrů, možná o trochu méně, když nezabloudíte jako my.

Pokud máte rádi cyklistické hospůdky se zahrádkou, je lepší jet o víkendu, když se však chcete nerušeně projíždět opuštěnou přírodou, vyrazte ve všední den. Přestože pojedeme po proudu potoka, není to pořád po rovině, některá místa se objíždějí po okolních strmých svazích.

Centrum Velké Bíteše je dnes chráněnou památkovou zónou. Dominantu města tvoří kostel sv. Jana Křtitele s mohutným opevněním z 15. století. Velká Bíteš je každopádně město s dlouhou a zajímavou historií. Z té současné je dobré vědět například to, že na náměstí je hospoda s vyhlášenou kuchyní. Na výtečné hotovky se tu již řadu let zastavují na obědy televizní štáby jezdící na natáčení na Moravu. Od dálnice je to totiž jen kousek.

Pokud jako my zaparkujete auto na veřejném parkovišti mezi pekárnou a uzenářstvím, dejte si pozor na to, že přestože tu nejsou žádné značky s vyhrazeným stáním, místní obyvatelé respektují, že dvě místa před pekárnou jsou pro zásobování a tři místa před uzenářstvím pro pana šéfa a obchodní partnery.

Modrá značka nás zavede do údolí k potoku a po pěkné a široké lesní cestě, která se chvílemi mění v úzkou pěšinku, dojedeme do vesnice Křoví. Tady je první hospoda se zahrádkou, ale protože jsme ujeli jen pár kilometrů, pokračujeme dál.

Po velké louce u potoka dojedeme k lesu a tady je první stoupání. Dá se to vyjet, ale není to nic pro cykloturisty. Nahoře stejně musíme na chvíli sesednout, protože na pasece, přes kterou vede pěšinka, jsou vysazené mladé duby a prostor je obehnán pletivem. Za pasekou je prima sjezd zpátky na louku a cesta nás dovede zpátky k potoku. Tady je zase jeden krátký nesjízdný úsek a pak už to jede až do Veverské Bítýšky.

Cesta vede podél potoka z jednoho břehu na druhý. Všude jsou lávky pro pěší, kolo je nutné přenášet, ale většinou je vedle lávky i mělký brod. Pokud je teplé počasí, je jízda přes brody velmi osvěžující, pokud je chladno, jako jsme měli my, je to tak trochu adrenalin. Po jednom či dvou přejezdech potoka přestanete být opatrní a pak už jezdíte přes brody větší a větší rychlostí. Nakonec je těch brodů tolik, že po pátém či šestém už to přestanete počítat.

Drobnou vadou na kráse cesty jsou velcí komáři a klíšťata, ale když nikde nezastavujete, tak jim ujedete.

Další zajímavostí cesty údolím je velké množství bývalých mlýnů - Rýglovský, Pánovský, Spálený, Pavlovcův, Ve Žlebě, Javůrecký, Maršovský, Lažánský a Jarošův. Na stavu některých mlýnů je vidět, jak se na nich podepsal bývalý režim a jeho zákaz živností, některé budovy jsou velmi zchátralé. Z jiných se už po nemalých investicích současných majitelů stávají luxusní sídla.

Asi v polovině cesty do Veverské Bítýšky je malá vesnička Šmelcovna s velkou hospodou U Čadílků se zahrádkou s poetickým názvem Osvěžovna. V létě to tady hučí, je to oblíbená cyklistická hospoda. Dejte však pozor na to, že otevřeno je jen od čtvrtka do neděle. Název vesničky pochází z německého schmelzen - tavit. Na potoku poblíž byla řada hamrů a v letech 1722-1850 tu stála Veverská huť, podle které se osada jmenuje.

Ve Šmelcovně končí zajímavý terén, pokračovat budeme po široké cestě, naštěstí to bude z kopce do kopce, nejen po rovině údolní nivou. Ve Veverské Bítýšce je řada hospod, problém s občerstvením ve všední den tak odpadá. My jsme se posilnili v hospodě Omega s letní zahrádkou. Ta kachna, kterou jsme si dali se žluťoučkými knedlíky a obrovským množstvím zelí na sladko po moravsku, byla prostě nepopsatelná!

Já vím, teď se ozvou bikeři, že kachna a pivo na kolo nepatří, že jsou lepší sladké těstoviny, energetické tyčinky a isostar, ale přátelé, ta kachna, to se musí zažít. A pokud byste po ní už od stolu nevstali, nabízejí tu i ubytování.

Pokračujeme proti proudu Svratky po červené zahrádkářskou kolonií až k tábořišti Šárka, kde odbočíme na zelenou. Jeden úsek je tu zas trochu náročnější, ale jinak je to po rovině. Stoupání začíná až na zelené a teď to bude nějakou dobu do kopce. Na okraji chatové kolonie Pod Dřínovou je zajímavý zelený moderní dům. Zdáli to zprvu vypadalo jako neobvyklá trafostanice, ale zblízka je to velmi zajímavý objekt. Bohužel jsem nikde nic nenašel o jeho autorech, ale třeba budete mít víc štěstí.

Po široké lesní cestě vystoupáme až na vrchol kopce před Braníškovem. Při pohledu na okolní, jen mírně zvlněnou krajinu se ani nechce věřit, že jsme stoupali tak dlouho. Pokračujeme po polní cestě k hájovně, tu objedeme zezadu a pokračujeme po lesní cestě ve směru kolmo od silnice dolů do údolí Podhorky.

Klesání je čím dál prudší, ke konci je to adrenalin. Cesta, která má pokračovat do kopce do Svatoslavi, nenavazuje přímo jako na mapě. Prostě neexistuje. My jsme tedy rozdělili naši dvoučlennou partu na dvě poloviny a každá z nich se vydala hledat cestu opačným směrem. Totéž asi bude platit i pro vás, pomůckou vám může být trasa vytečkovaná na přiložené mapě.

Projedeme Svatoslaví a kousek pojedeme po hlavní silnici ve směru na Velkou Bíteš. Je to jen kousek a aut tu moc nejezdí. Odbočíme do Křoví, sjedeme do údolí Bílého potoka a po chvíli odbočíme na zelenou, po které dojedeme až do Velké Bíteše. Tady budeme projíždět kolem kostela sv. Jana Křtitele, kde stojí za to na chvíli zastavit.

Dnešní trasa může mít bezpočet variant, zvlášť úsek od tábořiště Šárka do Braníškova se dá projet drsnějším terénem než po pohodlné zelené, případně se dá padesátikilometrové kolečko prodloužit tak, že po červené dojedeme podél Svratky z Veverské Bítýšky až do Tišnova a po červené a zelené na Řikonín, pak údolím podél Haldy přes Níhov a po zelené zpět do Velké Bíteše. Pak to ovšem bude tak sedmdesát kilometrů a bude to jen pro opravdové muže (a ženy).

Anebo můžete jet úplně jinak, zvláště místní bikeři tu určitě znají spoustu vychytávek, o které se s námi mohou v diskusi pod článkem podělit.

Může se hodit

Délka: 50 km
Převýšení: 500 m
Obtížnost: střední
Typ kola: mtb
Popis trasy: Z Velké Bíteše po modré přes Křoví a Šmelcovnu údolím Bílého potoka (Bítýšky) do Veverské Bítýšky - po červené podél Svratky k tábořišti Šárka - po zelené na rozcestí Pravková - po lesních a polních cestách do Svatoslavi - kousek po silnici směrem na Velkou Bíteš - přes Křoví dolů k Bítýšce - po zelené do Velké Bíteše

http://cestovani.idnes.cz autor: Marek Tichý