Pro víno na Šumavu
Prachatice sice už přišly o bohatství plynoucí z polohy na slavné obchodní stezce, zato se ale můžou pochlubit jednou z nejzachovalejších památkových rezervací v Česku. Krásné renesanční náměstí a centrum obehnané hradbami připomíná časy, kdy sem z bavorského Pasova putovali soumaři se solí.
Pokud jste v Prachaticích nikdy nebyli, v příštím roce se pro návštěvu nabízí ještě jeden důvod navíc. "Budeme slavit tisícileté výročí Zlaté stezky," zve turisty Růžena Štemberková z místní radnice.
Právě s touto středověkou obchodní cestou jsou dějiny města úzce spojeny. Na stezce, o níž jsou první zmínky z roku 1010, se vozila sůl z alpských ložisek nejdřív po řece do bavorského Pasova, z něj pak na zádech koní do Čech. Původním cílem Zlaté stezky byla osada stojící na území dnešních Starých Prachatic. Soudobé Prachatice pak vznikly na přelomu 13. a 14. století v kotlině pod Libínem.
Starou tradici se Prachatičtí rozhodli hned po pádu komunismu obnovit. I když Zlatá stezka přestala fungovat už v průběhu 18. století, mohou návštěvníci města vždy v poslední červnový týden vidět karavanu se solí přijíždějící do Prachatic. Na příští rok chystá město kromě už tradičních oslav i triatlonový závod Xterra Zlatá stezka a otevření speciální expozice věnované obchodní cestě. Po delší době oprav bude také zpřístupněna vyhlídková věž kostela, která tak trochu připomíná minaret.
Město dvou radnic
Než se průchodem skrz Dolní (neboli Píseckou) bránu vnoříte do historického centra, stojí za to se krátce zastavit na náměstí pod branou. Najdete tu největší sluneční hodiny v Česku (a údajně i ve střední Evropě). Sochař Zdeněk Šimek je počátkem 70. let neumístil na dům, jak bývá obvyklé, ale přímo na zem. Plastika ze zbuzanského vápence měří úctyhodných sedm metrů, inspiraci čerpal autor v observatořích starověké Indie.
Hlavní prachatické památky najdete až uvnitř městského opevnění ze 14. století. Renesanční domy se sgrafitovou výzdobou zaujmou už při cestě kolem kostela, ty nejkrásnější ale zdobí až Velké náměstí.
Hned po pravé ruce je to třeba Sitrův dům, v němž dnes sídlí městské muzeum. Malíř Šebestián Hájek na jeho dolní římsu zobrazil podobu deseti českých králů, od Václava IV. až po Rudolfa II. Právě tento panovník udělil Prachaticím v roce 1609 práva královského města.
Slávy si ale dlouho neužilo - na začátku čtyřicetileté války byly Prachatice vypleněny a s úpadkem Zlaté stezky začal i postupný pád města. Druhou pohromou pak byl rozsáhlý požár v roce 1832, kdy řada domů lehla popelem a část zdobených renesančních domů na náměstí přišla o sgrafitové fasády.
Dominantou náměstí je ale samozřejmě radnice - v Prachaticích by se ale mělo spíš použít množné číslo, protože radnice tu mají hned dvě, starou a novou. Unikátní je zejména Stará radnice a její fasáda. Na rozdíl od ostatních domů se sgrafity zde byla použita metoda chiaroscura - nástěnné malby využívající odstínů hnědých okrů, která vytváří dojem plastičnosti.
Pálenka, nebo likér?
Technika pochází z Itálie a právě Italové (nebo spíš Vlachové) se také na stavbě podíleli. Motivem maleb jsou soudní procesy, třeba biblický příběh o křivém obvinění proti krásné Zuzaně. Ani Stará radnice neunikla požáru v roce 1832. Přišla o svou původní střechu s věží a malby na fasádě musel rekonstruovat malíř Felix Faber. O tom, nakolik se držel původních vzorů, se dnes můžeme jen dohadovat.
U Staré radnice se vyplatí se zastavit i z dalšího důvodu - v jejím přízemí se ukrývá i místní infocentrum. Kromě map a běžných suvenýrů tu dostanete také Prachatickou pálenku.
Pálenka byla jedním z tradičních výrobků, které se vozily po Zlaté stezce, ale opačným směrem než sůl. Dnes sice nápoj připravený "podle původní receptury" prodávají v informacích, na etiketě se ale překvapivě dočtete, že se vyrábí v Liberci.
"Dnes se vyrábí bylinný likér, původně šlo ale o skutečnou pálenku, která se dělala z obilí," upřesňuje historik František Kubů z městského muzea.
Podobně bizarním suvenýrem je i víno Via aurea (Zlatá stezka), které do města dodává moravské vinařství Kovács.
"Kdysi tu prý vinice byly a pan starosta je milovníkem kvalitních vín," vysvětlují na radnici.
Jen o kousek dál najdete novorenesanční Novou radnici, na jejíž věži je zobrazeno předávání městských privilegií Prachaticím posly krále Václava IV. Za zmínku stojí i Bozkovského dům (čp. 184), a to nejen kvůli fasádě s rožmberským jezdcem.
V jeho druhém patře se můžete přenést z renesančních dob do moderního umění 20. století - své obrazy a sochy zde má totiž jedna z osobností města, Otto Herbert Hajek. Rodák z nedalekých Nových Hutí, který v Prachaticích vychodil gymnázium, si potrpěl na barvy a svými výraznými obrazy se snažil vnést život do šedivého prostředí měst. Hajek prožil většinu života v Německu a stal se prvním západoněmeckým umělcem, který v 60. letech vystavoval v komunistickém Československu.
Ještě dál sahají stopy nejslavnějšího prachatického rodáka, Jana Nepomuka Neumanna (1811 - 1860). Jeden z českých zemských patronů (spolu se svatým Václavem nebo svatým Janem Nepomuckým) zakládal jako misionářský kněz katolické kostely pro německé osadníky v Americe. Ve Filadelfii se stal dokonce biskupem, a když byl v roce 1977 ve Vatikánu svatořečen, stal se prvním svatým Spojených států. V Prachaticích je po něm pojmenován park u stejnojmenného hospicu.
Výhledy
Panorama Prachatic si nejlépe vychutnáte z vrchu Libín, vzdáleném asi 6?km z centra města, nebo od Žižkovy skalky, tyčící se vedle budovy pošty.
Jak se tam dostat
Prachatice leží asi 150 km od Prahy. Z metropole jeďte na Strakonice. Přímé autobusy jezdí tuto trasu zhruba 2,5 hod,
Tip IN magazínu
Muzeum české loutky a cirkusu
Když přejdete dvůr muzea, ocitnete se v loutkovém divadle, kde si děti mohou zkusit, jak je těžké ovládat jednotlivé figuríny. Muzeum se věnuje historii loutkařství a přibližuje cirkusové umění.
Kde se ubytovat
Hotel Parkán
Věžní 51, tel.: 388 311 868, www.hotelparkan.cz
Hotel kousek od náměstí sídlí v domě ze 14. století a za dvoulůžkový pokoj tu mimo sezonu zaplatíte 890 Kč.
Kam na jídlo
Restaurace Tandoor
Horní 165, tel.: 388 310 618, www.indicka.cz
Indické speciality v centru města. Ceny většiny jídel se pohybují mezi 90 až 150 Kč, připravují je indičtí kuchaři. Další pobočky má Tandoor v Písku a Českých Budějovicích.
Užitečné internetové stránky
www.prachatice.cz portál města Prachatic
www.prachatickemuzeum.cz muzeum o historii města
www.muzeumkrajky.euweb.cz muzeum paličkované krajky
www.kraj-jihocesky.cz server jihočeského kraje
