Rabštejn, parádní skalní vyhlídka v podhůří Jeseníků

Krajina jižně od Skřítku se jmenuje Hraběšická hornatina a představuje nejzajímavější partii rozsáhlé Hanušovické vrchoviny v jihozápadním podhůří Hrubého Jeseníku. Vrcholky kopců pokrývá les, z něhož vystupují četná skaliska, tvořící ozdoby krajiny a zároveň překrásná vyhlídková místa.

Skalní hrad Rabštejn

K nejnavštěvovanějším místům jižně od Skřítku patří kopec a hrad Rabštejn (809 m), pod nímž stojí na překrásné louce uprostřed lesů stejnojmenná turistická chata. Ta je poměrně mladá, otevřela se v roce 2005 po dlouhotrvající přestavbě bývalé hájovny a pozdější turistické základny.

Citlivě rekonstruovaná budova si uchovala svůj původní vzhled a krásně zapadá do okolní krajiny. Zvláště v pátek a v sobotu večer bývá v restauraci veselo, neboť Rabštejn představuje největší lezeckou oblast na severní Moravě a je proto oblíbeným místem setkávání horolezců. Pokud máte vlastní spacák, přespíte tu se slevou.

Od chaty vede slepá odbočka na Rabštejn, jehož vrchol je upraven jako skalní vyhlídka. Cestou si můžete prohlédnout tzv. přední skály o výšce 15–20 m a zadní skály o výšce až 37 m s nepatrnými zbytky hradu. Okolní les je přírodní rezervací přirozených javorových bučin.

Chcete-li poznat další zajímavý vrchol, vydejte se z Rabštejna po žluté a zelené na turistické rozcestí Hvězda, kde se stýkají všechny barvy turistických značek. Červená a modrá odtud stoupají lesní pěšinou mladým porostem a pasekami na Kamenný vrch (952 m), ozdobený podobně jako Rabštejn vrcholovým skaliskem.

Na skálu je možné pohodlně vystoupit a mezi vzrůstajícími smrky a jeřáby vychutnat dnes již omezený výhled. Na obzoru se táhne hlavní jesenický hřeben od Ztracených skal až po Praděd, přímo dole se vine hluboké údolí s několika kilometry dlouhou obcí Sobotín, která v 19. století proslula železárnami – tehdy většími než Vítkovice.

Z Kamenného vrchu se nabízí několik variant, jak sejít z hor k železnici. Zajímavý sestup vede po zelené kolem potoka, jenž vytvořil úzké skalnaté údolí Malínské rokle. Trasa končí na nádraží v Novém Malíně, který se původně jmenoval Frankštát a své nynější jméno dostal po roce 1945, kdy se sem přestěhovali Češi z Českého Malína na Ukrajině.

Alternativní modrá trasa vás z Kamenného vrchu svede po hřebeni do sousední železniční zastávky Hrabišín. Sejít lze rovněž do Vikýřovic, Sobotína nebo k přírodnímu koupališti u osady Krásné. Zvláště v parném létě je posledně jmenovaná varianta velmi lákavá.

Pokud máte zalíbení ve skalních vyhlídkách, pak si určitě nenechejte ujít vrch Bradlo (600 m) v jižní části Hanušovické vrchoviny, kde vrcholové skalisko dosahuje délky 100 m a výšky až 25 m. Jeho zdolání umožňují vytesané schody, opatřené již od konce 19. století železným zábradlím.

Za jasných dní se z Bradla otevírá překrásný rozhled. Na severu se vlní jižní výběžky Jeseníků, za nimi vyčuhuje Králický Sněžník, na západě Zábřežská vrchovina a na jihovýchod nížiny Hané. S dalekohledem rozeznáte hrad Mírov, Svatý Kopeček u Olomouce a v dálce i kopuli chrámu na Svatém Hostýně.

Škoda jen, že některé stromy přerůstají linii zábradlí a ruší skvělou podívanou.

Do Libiny, odkud se obvykle na Bradlo chodí, můžete dojet vlakem anebo také dojít pěšky po modré značce hezkou krajinou a členitým terénem z Rabštejna. Sestup z Bradla je nejvhodnější do Nové Hradečné, kde hned vedle vlakové zastávky funguje Hospůdka Pod Bradlem.

Výlet na Rabštejn je možné také spojit s prohlídkou velmi hezkých Rešovských vodopádů, které vytvořila říčka Huntava.

Na úseku zhruba 300 metrů se údolí svírá do podoby úzké a divoké skalní soutěsky se čtyřmi kaskádami. Nejvýraznější je spodní 9 m vysoký vodopád stékající po ukloněné skalní ploše.
Rešovské vodopády.Rešovské vodopády.

Celá soutěska je přístupná pomocí dřevěných žebříků a lávek a její průchod patří k nevšedním zážitkům. K Rešovským vodopádům vás dovede červená značka z Rabštejna.

Může se hodit

Přístup

Ideální nástupní místo do popisované oblasti představuje sedlo Skřítek, kde zastavují několikrát za den dálkové autobusy Šumperk – Rýmařov - Bruntál – Opava – Ostrava. Je tu také velké parkoviště.

Ze západu lemuje Hraběšickou hornatinu železniční trať Šumperk – Kouty nad Desnou (resp. Sobotín) a z jihu trať Šumperk – Uničov – Olomouc, která se dá použít také pro výstup na Bradlo (stanice Libina a Nová Hradečná).

Do Bedřichova pod Rabštejnem jezdí autobusy z Uničova, naopak do vesnic v okolí Rešovských vodopádů jezdí autobusy z Rýmařova (bohužel však velmi sporadicky).

Návrhy túr

1) Skřítek – Rabštejn (modrá), 7 km – Třemešek (modrá), 13 km – Libina, žel. st. (modrá), 21 km – Bradlo (modrá), 25 km – Nová Hradečná, žel. zast. (červená), 28 km.

2) Skřítek – Rabštejn (modrá), 7 km – Hvězda (žlutá a červená), 10,5 km – Kamenný vrch a zpět (červená), 14 km – Nad Hraběšicemi (žlutá), 18 km – Vikýřovice, žel. zast. (zelená), 24 km.

3) Skřítek – Rabštejn (modrá), 7 km – Bedřichov (červená), 9 km – Tvrdkov (červená), 15 km – Rešovské vdp. (červená), 18 km – Rešov (červená), 20 km – Rýmařov (žlutá a červená), 30 km.
Výstupy na Bradlo

Libina, žel. st. – Bradlo (modrá), 4 km.
Nová Hradečná, žel. zast. – Bradlo (červená), 3 km

Hraběšická hornatina na kole

Jižně od sedla Skřítek nevedou prakticky žádné značené cyklotrasy, většina turistických tras ale vede po lesních cestách, které jsou sjízdné na kole. Kromě vrcholových partií je zajímavá také okružní trasa převážně po vedlejších silnicích, lemujících obvod Hraběšické hornatiny: Skřítek – Stará Ves – Bedřichov – Třemešek – Mladoňov – Nový Malín – Hraběšice – Rudoltice – Skřítek. (celkem asi 68 km).

http://cestovani.idnes.cz autor: Martin Janoška