Radešín

Primátor/Starosta: Ing.Miloslav Škorpík
Náměstek primátora/Místostarosta: - / Pavel Doležal
Tel.: -
Mobil: +420 608 454 089, +420 739 702 832
Fax: - Web: www.obecradesin.cz

Úřední hodiny:

Pondělí: 17:30 - 18:00

Prezentace:

Radešínský statek byl po dlouhá staletí lénem žďárského kláštera. Roku 1407 se po Radešíně psal jakýsi Jan, po polovině století pak Buzek z Radešína.
Zdejší původně nevelká gotická tvrz jednoduché obdélné dispozice, jejíž zbytky byly teprve nedávno rozpoznány v dnešní zámecké budově, vznikla zřejmě někdy v průběhu 15. století.
Roku 1597 získal lenní statek do dědičného vlastnictví Samuel Radešínský z Radešovic, který na přelomu 16. a 17. století rozšířil tvrz na mohutnou věžovitou stavbu téměř čtvercového půdorysu. Roku 1616 již tvrz patřila olomouckému biskupu Františku z Ditrichštejna, který majetek přičlenil k biskupství a později zpět ke statkům žďárského kláštera. Kolem roku 1720 nechal opat Václav Vejmluva k tvrzi ze severní strany přistavět patrové barokní křídlo snad podle plánu G. Santiniho, který v té době ve Žďáru působil.

V roce 1765 byla v rámci barokních úprav v okolí zámku instalována na výšině směrem k Bohdalci kamenná socha sedícího Krista trpitele v upomínku na Bernarda Henneta (8.10.1699-18.8.1770), který byl opatem (1738-1770) ve Žďáře po zesnulém V.Vejmluvovi. Velmi kvalitní pozdně barokní sochařská práce, typická drobná sakrální památka v barokní krajině, významně spoluvytvářející kulturně-krajinný charakter okolí obce. Socha je datovaná chronogramem k roku 1765, autor není znám. Typicky „barokně“ tvarovaný, čtyřboký, konvexně vypouklý sokl s bočními volutovými křídly je nahoře ukončen vyloženou profilovanou římsou. Na přední straně soklu se v plastické kartuši nachází rytý majuskulní latinský nápis: „GLORIA HONORISIT TIBI DOMINE IESU CHRISTE SPINIS CORONATE“ (Překlad: Sláva a čest Tobě Pane Jezu Kriste trním korunovaný). Na zadní straně soklu je pak v jednoduchém rytém rámu vyryt český nápis: „Czest a chvala na nebi ať gest Dana a na zemi korunie Ježíše“. Iniciály F.C.P.B.B.P.Z.I.R. na boční straně soklu se pravděpodobně vztahují k renovaci z roku 1858. Zdejší socha je unikátní především svým nepříliš častým a bezpochyby zajímavým námětem. Jedná se ikonografický typ „Sedícího Krista trpitele“, pro nějž se také někdy užívá označení „Melancholický Kristus“, které vychází z podoby pozice figury se slavnou rytinou „Melancholie“ od A. Dürera z roku 1513, přičemž gesto hlavy držené v dlaních bývalo již od antiky užíváno pro vyjádření zamyšlenosti a smutku – melancholie). Téma „Sedícího Krista trpitele“ se u nás poprvé objevuje na přelomu 15. a 16. století na pozdně středověkých plastikách, zejména ve Slezsku - kompozice typu je založena na sedící postavě Spasitele, charakteristické je jeho gesto pravé ruky podpírající si hlavu, zatímco levá ruka volně spočívá v klíně. Socha v Radešíně pak představuje ukázku barokního zpracování tohoto starobylého středověkého tématu.

Nemusíme zdůrazňovat, že zobrazení se objevuje v scénické souvislosti s Pašijemi. Námět vyjadřuje okamžik Kristova života svázaný s úsekem děje krátce po „Bičování“ (krvavé rány na těle), Posmívání (trnová koruna na hlavě a rákosová palice v ruce, ironicky připomínající královské žezlo) „Nesení kříže“ (který vyvlekl až na Golgotu, jak také zračí stopy únavy ve tváři) – a nyní je již připraven (svlečen pouze do bederní roušky) pro ukřižování. V tomto posledním okamžiku – těsně před ukřižováním - zatímco jeho katové připravují kříž – se Ježíš naposledy rozhlédne kolem sebe a s hlubokým smutkem i s důstojně nesenou bolestí se zahloubá nad svým lidským osudem a především nad nezměrnou tíží lidských hříchů, jež ho dovedla až sem.

Vznik této obrazové formy, i přes zjevné dějové souvislosti, nebyl patrně podnícen přímo obsahem evangelií, ale nejspíše vizemi středověkých mystiků (sv. Brigita Švédská, sv. Kateřina Sienská), i v souvislosti s tzv. „Spasitelovými nářky“, které bývají zpívány při liturgii na Velký pátek. Úsporná figurální kompozice je spíše něž na vnější stránku věci soustředěna na meditativní obsah a psychologické momenty tématu. Emocionální náboj nese zejména výraz Kristovy tváře, jehož expresivní vnitřní dramatičnost kontrastuje s  vnějším sošným klidem figury.

U typu „Sedícího Krista trpitele“ jde o v určitém smyslu slova o „nad-dějovou formu“, obsahově symbolizující „pašije jako celek“. Spasitel je zde představen v lidsky zranitelné podobě, se kterou se člověk snadno může identifikovat a do Kristova utrpení se tak vcítit. Téma „sedícího Krista trpitele“ představuje typický symbolický „devoční obraz“, jehož smyslem bylo diváka podnítit k bezprostřednímu mystickému prodlení a k vnitřnímu prožitku přímého subjektivního kontaktu s Kristem.

Socha byla v roce 2000 odborně zrestaurována.

Oznam města/obce:

Aktuality
- www.obecradesin.cz

Úřední deska
- www.obecradesin.cz/uredni-deska/

Služby: