Ralsko

Primátor/Starosta: Ing. Miloslav Tůma
Náměstek primátora/Místostarosta: - / Mgr. Šárka Kalvová
Tel.: +420 487 898 121, 487 898 122, 487 898 126
Mobil: +420 602 440 383, 605 007 071
Fax: +420 487 898 134 Web: www.mestoralsko.cz

Úřední hodiny:

Pondělí: 8:00 - 12:00   12:30 - 17:00
Úterý: 8:00 - 12:00   12:30 - 13:30
Středa: 8:00 - 12:00   12:30 - 17:00
Čtvrtek: 8:00 - 12:00 (odpoledne pro objednané)
Pátek: 8:00 - 13:00 (jen pro objednané)

Prezentace:

Vznik obce a od roku 2006 města Ralsko se datuje od počátku roku 1992, resp. od prvních voleb v únoru 1992. Název města je odvozen z názvu předchozího územního zřízení, kterým byl Vojenský újezd Ralsko.

Kuřívody vznikly královským založením mezi lety 1264/78 jako jeden z pokusů Přemysla Otakara II. založit královské město na kolonizovaném bezdězském panství. Předpokládaným lokátorem byl Hertvík z Kravař. Podle 1. zmínky, která pochází z roku 1279, kdy na blízkém Bezdězi byla držena královna (vdova po českém králi Přemyslu II. Otakaru) Kunhuta se synem Václavem, víme, že královna si vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu (Freistadt). Je jasné, že město tedy muselo být založeno již před tímto datem. Jméno Freistadt (lat. Libera civitas – Svobodné město) zhruba po sto letech mizí a od 15. století se používá již český název Kuřívody.

V 17. století se začíná užívat souběžně přeložený název do němčiny Hünnerwasser. Původ názvu Kuřívody je patrně odvozen od místní zeměpisné situace. Okolí je prakticky bez vodních toků, původní význam je tedy „nepatrné vody“, kolem nichž se sdružovaly kurovití ptáci. Byly to jen slabé pramínky, kde by se jen kury napojily“. Ještě v 19. století bývalo nedaleko Kuřivod velké tokaniště tetřevů hlušců. O vodu byla jinak v této oblasti velká nouze. Už Přemysl Otakar II:, král železný a zlatý, založil Kuřívody jako královské svobodné město, ale právě kvůli nedostatku vody se nikdy nerozrostlo do opravdu městských rozměrů. Během staletí několikrát dokonce změnilo půdorys včetně náměstí, ale ani to nepomohlo. Ze všech církevních staveb zůstal v Kuřívodech zachován do dnešních dob pouze kostel. Jeho jádrem je ranně gotická stavba, později často upravovaná a rozšířená o věž. Z vnitřního zařízení se zachoval hlavní oltář, přenesený v 50. letech do kostela ve Struhách u Všejan na mladoboleslavsku a také kamenná křtitelnice, kterou dnes najdeme ve farním kostele „Povýšení svatého Kříže“ v Bělé pod Bezdězem. V bělském kostele byly uloženy také čtyři obrazy evangelistů a velký dřevěný kříž. Ostatní zařízení kostela v Kuřívodech bylo zničeno. Poštovní stanice v Kuřívodech, byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868. V roce 1904 zde byla zřízena také samostatná telefonní a telegrafická stanice. Přes Kuřívody vedla již v 16. století poštovní cesta ze Žitavy do Prahy.

Jak dokládá Chytilův místopis, v roce 1921 město mělo 213 domů a 924 obyvatel. Jejich etnické složení bylo: 32 Čechů a 891 Němců. Jeden obyvatel byl nezjišťované národnosti. V místě byla římsko-katolická fara, četnická stanice, automobilová stanice (autobus), pošta, telefon, telegraf, železniční stanice byla vzdálena 10,5 km v Mimoni. Poštovní stanice v Kuřívodech, byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868. V roce 1904 zde byla zřízená také samostatné telefonní spojem a telegrafická stanice. Přes Kuřívody vedla již v 16. století poštovní cesta ze Žitavy do Prahy.

Památky a zajímavosti:
- www.mestoralsko.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=13922&id_ktg=1015&n=zajimavosti-a-pamatky&p1=2377

Oznam města/obce:

Čtvrtletník Dnešní Ralsko
- www.mestoralsko.cz/dnesni-ralsko/ds-1025/p1=2412 

Spolek Historie Mimoňska
- www.mestoralsko.cz/spolek-historie-mimonska/ms-3009/p1=3009

Služby: