S kamerou krajinou zámeckých parků na Nymbursku
Na naší další cestě jsme se vrátili z období prosincových plískanic zpět do období klimaticky fotogeničtějšího. Podstatnou součást naší vypravy tvořily totiž zámecké parky. Procházet se budeme tentokrát polabskými rovinami na Nymbursku – mírně ovšem zabrousíme také k sousedům.
V případě Jabkenic, jimiž tato výprava s kamerou začíná psát úvodní kapitolu, se ocitáme na Mladoboleslavsku. Cestu jsme zahájili u rozlehlé žluté budovy čili bývalé myslivny, kde hudební skladatel Bedřich Smetana prožil posledních devět let svého života. Dnes objekt slouží jako jeho památník. Slavného hudebníka tu připomíná také pomník od Františka Bílka z let 1923–1924.
V obci jsme se na chvilku zastavili u dalších pozoruhodných objektů, jimiž tu jsou raně gotický kostel Narození Panny Marie z roku 1300 a v jeho těsném sousedství stojící dřevěná zvonice krytá šindelem (pochází z 15. století).U zámku Loučeň se nachází rozsáhlý anglický park.
Hlavní část návštěvy jsme zde věnovali procházce Jabkenickou oborou. Stezkou pojmenovanou – jak jinak – po Smetanovi jsme dokráčeli k Mlýnskému, Štičímu a Hrádeckému rybníku a pokochali se některými krásnými zákoutími tohoto 530 hektarů rozlehlého komplexu.
Loučeň je obec vzdálená od Jabkenic pouhých šest kilometrů (pro pořádek – nachází se již na Nymbursku), čemuž odpovídá i charakter krajiny. U zámku z roku 1704 se nachází rozsáhlý anglický park porostlý podobně kvalitním stromovým porostem jako území u Jabkenic.
Z parku v Loučeni se teď přesuneme do zámeckého areálu v Lysé nad Labem. Ovšem než se tam ocitneme, nahlédneme do metropole oblasti a zastavíme se v Nymburku.
Zdejší pamětihodností číslo jedna jsou mimo jakoukoliv pochybnost městské hradby vybudované na přelomu 13. a 14. století z cihlového zdiva. Dosahovaly až osmimetrové výše a vystupovalo z nich 45 čtyřhraných bašt. Do současnosti se těch bašt dochovalo sice jen šest (a s nimi zhruba 200 metrů hradeb), ale i v tomto rozsahu působí zbývající část opevnění stojící těsně u labského břehu víc než impozantně.
A teď již jsme v avizované Lysé nad Labem. Do dalšího zámeckého parku kráčíme od kostela Sv. Jana Křtitele z let 1719–1741, který se svou 55 metrů vysokou věží je ve městě naprosto nepřehlédnutelný.
U barokního zámku se rozkládá anglický park a francouzská zahrada – prostředí je tu mj. vyzdobeno ojedinělým sochařským souborem, na jehož tvorbě se podílela dílna Matyáše Bernarda Brauna.
Z parku v Loučeni se teď přesuneme do zámeckého areálu v Lysé nad Labem. Ovšem než se tam ocitneme, nahlédneme do metropole oblasti a zastavíme se v Nymburku.
Zdejší pamětihodností číslo jedna jsou mimo jakoukoliv pochybnost městské hradby vybudované na přelomu 13. a 14. století z cihlového zdiva. Dosahovaly až osmimetrové výše a vystupovalo z nich 45 čtyřhraných bašt. Do současnosti se těch bašt dochovalo sice jen šest (a s nimi zhruba 200 metrů hradeb), ale i v tomto rozsahu působí zbývající část opevnění stojící těsně u labského břehu víc než impozantně.
A teď již jsme v avizované Lysé nad Labem. Do dalšího zámeckého parku kráčíme od kostela Sv. Jana Křtitele z let 1719–1741, který se svou 55 metrů vysokou věží je ve městě naprosto nepřehlédnutelný.
U barokního zámku se rozkládá anglický park a francouzská zahrada – prostředí je tu mj. vyzdobeno ojedinělým sochařským souborem, na jehož tvorbě se podílela dílna Matyáše Bernarda Brauna.
Ještě jednou se krátce vymaníme z Nymburska a tentokrát nahlédneme na Jičínsko. Konkrétně do Starých Hradů – v centru obce zde stojí renesanční zámek. Jak už u nás bývá takřka pravidlem, nejdřív se jednalo o gotický hrad, který svou současnou podobu získal při přestavbě v letech 1571–1573.
V samotném závěru této nymbursko-mladoboleslavsko-jičínské cesty se pohybuje sice ne po vysloveně utajených či neznámých místech, nicméně naše zastávky dokazují, že nikoliv jen a výhradně na veleznámých turistických adresách je důvod k zastávkám.
Takovým příkladem je i Křinec (už opět na Nymbursku). Kromě zámku a kostela tu od roku 1915 mají most, který vyprojektoval slavný architekt Stanislav Bechyně. Dílo nakročené přes říčku Mrlinu zdobí barokní sochy vytvořené kolem roku 1707 v dílně Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a znázorňují čtyři živly – vodu, vzduch, zemi a oheň.
Cíl této cesty máme v obci, jejíž jméno se vzhledem k okolní krajině rovné jak stůl zdá až trochu nepatřičné. Jsme v Hrubém Jeseníku, zhruba šest kilometrů severně od Nymburka.
Od roku 2003 tu pár kroků nad obcí (vzhledem k terénu spíše za obcí) stojí architektonicky působivá rozhledna zvaná Romanka. Když návštěvník zdolá jejích 117 schodů, zjistí, že z její vyhlídkové plošiny přehlédne podstatnou část Polabí a při dobré viditelnosti spatří i vrchy rostoucí ze země až daleko za touto částí středních Čech.
http://www.novinky.cz Miroslav Šára
