Sedliště
Kontaktní údaje
Náměstek primátora/Místostarosta: - / Mgr. Petra Muchová
Tel.: -
Mobil: +420 724 179 923
Fax: -
Obecné informace
Počet obyvatel: 102Rozloha obce/města v ha: 159
První písemná zmínka: 1340
každé pondělí od: 19:00 - 20:00 hod. (letní čas) 18:00 - 19:00 hod. (zimní čas) pozn.: u starosty doma
Prezentace:
Název obce: Podle podstatného jména „sedliště“, které znamenalo místo, kde se někdo usadil. Název ovšem většina lidí odvozuje od kopcovitého terénu, kde si půda „sedá“. První zmínka o obci Sedliště se pravděpodobně datuje již do doby vlády Václava II. mezi léta 1290-1295. Jméno obce bylo zapsáno v urbáři pražské kapitoly, není však vyloučeno, že se mohlo jednat o jiné Sedliště. Nezpochybnitelný údaj vztahující se opravdu k naší obci najdeme v závěti Arnošta ze Staré z roku 1340. Vesnice patřila ke starohradskému panství, jehož centrem byla jeden kilometr vzdálená tvrz Stará, přestavěná za doby vlády Karla IV. na gotický hrad a kolem roku 1573 na renesanční zámek. Majitelé tohoto panství se ve středověku a raném novověku často střídali, mezi nejvýznamnější patřili páni ze Staré a Pardubic, Lobkovicové, Pruskovští z Pruskova a samozřejmě Albrecht z Valdštejna. Od roku 1637 až do roku 1906 vlastnili panství Schlikové. V meziválečném období se Sedliště rozvíjely. V roce 1921 bylo v obci napočítáno 220 obyvatel (to znamenalo ovšem úbytek oproti roku 1880, kdy jich bylo 260). Roku 1923 začaly pravidelně obcí projíždět autobusy linky Jičín-Libáň, roku 1926 se zavedla elektřina z dražické elektrárny, zřídila se knihovna. V obci prosperovaly dvě hospody, tři vodní válcové mlýny a malý krámek. Hojně se rozvíjel i spolkový život (ochotnické divadlo, zájmová odnož agrární strany Domovina a samozřejmě hasiči). Druhá světová válka nijak výrazně občany nepoškodila, pouze několik mladých bylo nuceně nasazeno a po skončení konfliktu odsunuta jedna německá rodina. Samostatnost Sedliště získaly zase až roku 1990. Malá obec se s vervou pustila do řešení svých dlouholetých problémů, jako byla např. místní komunikace k horním domům (v roce 1992 zpevněna a potažena asfaltem, v roce 2006 opraven povrch), chátrající sídlo úřadu (v roce 1998 byla přestavěna budova na návsi, ve které obecní úřad nyní sídlí), prodejna (za socialismu se chodilo nakupovat do místní Jednoty, soukromí podnikatelé provoz neutáhli, a tak od roku 2001 zajíždí do Sedlišť dvakrát týdně pojízdná prodejna), nedokončená kanalizace. Po revoluci zkoušelo živnost několik soukromých malých podnikatelů (výrobna hřebíků, hřebenů na psy či švadlena). Udržel se však jen podnik Kůrana, který vyrábí kancelářský nábytek. Pamětihodnosti v obci: Kalvárie Sousoší ukřižovaného Krista a postranních soch apoštola Jana a Panny Marie z roku 1765. Na jejím podstavci nápis: "Léta 1765 přítomné vypracoval František Fiala řezbář z města Turnova za časů rychtářství Jana Javůrka mlynáře zdejšího." Při neúspěšném pokusu o ukradení v roce 1999 došlo k poškození obou postranních soch. Obec se rozhodla vzácné sousoší zrestaurovat (prostředky získala nejen ze svého rozpočtu, ale i příspěvkem z okresního úřadu, z veřejné sbírky a z nadace Open Society Fund). Krátce po znovuvysvěcení Kalvárie však byly kopie postranních soch definitivě ukradeny. Originály najdou návštěvníci v expozici zámku ve Starých Hradech. Pomník Antonína Švehly Postaven na památku oblíbeného politika, dlouholetého předsedy agrární strany a československého premiéra sedlišťským spolkem Domovina v roce 1935. Autorem pomníku je Josef Vít. Za druhé světové války ani v období komunismu však nebyly vzpomínky na osobnost Antonína Švehly vítány, a tak se místní rozhodli pomník nenápadně odstranit. Objeven byl až v roce 1990 na zahradě jednoho domku, zrestaurován a postaven na sedlišťskou náves. Pomník padlým Jako ve většině obcí, i v Sedlištích uctili občané své blízké, kteří padli během první světové války, postavením pomníku. Autorem tohoto je sochař z Konecchlumí Josef Vít. Původně byl postaven u silnice, v rohu zahrady u domu čp. 6, v roce 1962 přemístěn na náves do parčíku před budovu dnešního obecního úřadu. Hřmínský (Pažoutův) křížek Lidová památka na okraji obce postavená jako upomínka na tragickou událost (přepadení svatebního průvodu bývalým nápadníkem nevěsty). Pomník byl vybudován roku 1788, dnes z něho zbyly ale jen ruiny a jeho větší část je ve správě Obecního úřadu Markvartice. Smírčí kameny Nedaleko od Pažoutova křížku se nachází tzv. smířčí kameny. Jedná se zřejmě o hraniční kameny Kosteckého a Kopidlensko-starohradského panství. Najvrtův křížek Další drobná památka postavená v poli na okraji vesnice roku 1846 jako připomínka tragické události. Z fůry zde spadl čeledín a zabil se.
Oznam města/obce:
Momentálně žádné oznámení.
Služby: