Skanzeny - zakonzervované vesnice

Zapomeňte na hluk a chaos měst, nechte za zády jednadvacáté století a vydejte se proti proudu času. Navštivte historické vesnice, kde můžete obdivovat architekturu minulých století.

Vstřebejte jedinečnou atmosféru, zjistěte, jak žili naši předci, a vyzkoušejte si některé z tradičních řemesel. IN magazín přináší tipy na návštěvu zajímavých českých a oravských skanzenů.

Třebíz

Na vesnické vlně

Dokážete ocenit romantiku typické české vesnice s jemným krajkovím štítů, charakteristickou návsí a nepostradatelným rybníčkem? Přesně takový půvab najdete ve skanzenu v Třebízi. Tato obec na Kladensku vám přiblíží tichou a klidnou atmosféru starobylé vesnice, jejíž první zmínky se datují na počátek čtrnáctého století. Jde o soubor zděné lidové architektury středních Čech ze sedmnáctého až devatenáctého století se stavbami zachovanými na původním místě v přirozeném prostředí.
Pokud jste se zhlédli v Ladových pohlednicích, stane se Třebíz zcela určitě vaší srdeční volbou. Najdete zde například Cífkův statek, v němž jsou k vidění klasické pokoje i hospoda. Na vaši návštěvu čeká taktéž Šubrtův statek, chalupy výměnkářů, vesnický obchod či vysoce romantickou chaloupku babky kořenářky. Třebíz tak poskytuje svým návštěvníkům průřez životem jak bohatých, tak chudých lidí. Kromě lidových staveb zdobí náves barokní kaple svatého Martina s dřevěnou zvoničkou a kašna s pitnou vodou, která nahrazuje neexistující vodovod.
Zajímavost: V Třebízi se narodil historik a spisovatel Václav Beneš Třebízský, součástí skanzenu je i jeho zpřístupněný rodný domek. Až vás omrzí historie, vydejte se na vycházku. Nedaleko vesnice se nachází menhir s poetickým názvem: Zkamenělý pastýř. Tento výlet je vhodný i pro rodiny s dětmi.
Otevírací doba: Od května do října můžete skanzen Třebíz navštívit každý den kromě pondělí od devíti do čtyř.
Vstupné: Za plné vstupné zaplatíte dvacet korun, za snížené potom patnáct.
Informace: Prohlídku si můžete rezervovat na tel.: 312 522 209, 312 579 540, nebo na e-mailu: slansko@muzeum.cz

Východní Čechy

Pestrá mozaika

Pokud jste se rozhodli navštívit skanzen ve východních Čechách, soubor lidových staveb Vysočina je v podstatě jedinou rozsáhlejší expozicí v této oblasti. Zvláštností skanzenu Vysočina je rozdělení do expozičních celků, které se nacházejí v několika osadách a ve městě Hlinsku. Pravděpodobně nejznámější expozicí je Veselý kopec, kde se návštěvníkům přibližuje způsob života, bydlení a práce drobných rolníků. Právě tady si můžete užít tématicky zaměřené víkendy ve znamení tradičního posvícení, jarmarků, Vánoc, masopustu a spousty dalších.
Další součástí areálu Vysočina jsou Svobodné Hamry, osada, která vznikla kolem železárny už ve středověku. Najdete tady kovací hamr, který připomíná zaniklou železářskou výrobu, roubenou hospodu, romantický mlýn a barokní zámeček. Možděnice jsou zase ve znamení dílen drobných řemeslníků. Poslední částí skanzenu je Betlém Hlinsko. Roubená zástavba ve středu města, která pochází z osmnáctého století, představuje jedinečný urbanistický celek. Expozice je věnována městským drobným řemeslníkům, jako jsou hrnčíři, tkalci, ševci, nebo hračkáři.

Zajímavost: Na Veselém kopci najdete jednu z nejstarších dochovaných zemědělských usedlostí v Železných horách, čtrnáctibokou polygonální stodolu ze Sádku u Poličky, která je již jedinou dochovanou v českých zemích.
Otevírací doba: Betlém Hlinsko má otevřeno každý den kromě pondělí od devíti do čtyř hodin, v hlavní sezóně je otevírací doba prodloužena od osmi do půl páté. Zbývající části skanzenu Vysočina mají mimo hlavní sezónu otevřeno stejně, v sezóně jsou otevřené od osmi do pěti hodin odpoledne.
Vstupné: Za vstup do jednotlivých částí skanzenu Vysočina zaplatí dospělí od dvaceti do čtyřiceti korun, snížené vstupné je poloviční.
Informace: Více informací o jedinečném skanzenu na Vysočině načerpáte na stránkách: www.pupce.cz , nebo na tel.: 469 333 175, 469 326 415.

Strážnice

Slovácká romantika

Oblast Slovácko zahrnovala nejrůznější způsoby života, od drsných podmínek horských oblastí až po úrodnou část Pomoraví s úrodnými vinicemi. Když se v roce 1973 začal budovat skanzen ve Strážnici, snažili se jeho autoři zachytit a ukázat návštěvníkům celé Slovácko. Skanzen je tudíž rozčleněn do areálů, které reprezentují jednotlivé regiony. Zdejší prostředí bylo navážkami vytvořeno a osázeno na základě vědeckého modelu tak, aby odpovídalo původní krajině. V současné době tady návštěvníci najdou pětašedesát zpřístupněných objektů, které přibližují život v Moravských Kopanicích, Luhačovickém Zálesí, nebo na Horňácku. Objevíte tady technické vodní stavby, vinohradnický areál i areál lučního hospodářství.

Zajímavost: U skanzenu je přístaviště lodí na legendárním Baťově kanálu, kde si můžete užít skvělou projížďku, nebo se vydat na naučnou stezku zdejší krásnou přírodou.
Otevírací doba: Strážnický skanzen je otevřený od května do října od devíti do čtyř hodin. V hlavní sezóně (červenec, srpen) je otevírací doba o hodinu prodloužena.
Vstupné: Plné vstupné stojí padesát korun, snížené vás vyjde na polovinu a rodinný vstup pořídíte za stovku.
Informace: Aktuální informace o připravovaných akcích můžete načerpat na adrese www.nulk.cz . Rezervaci provedete na tel.: 518 332 173. Pokud byste se rádi projeli po Baťově kanále, podívejte se na stránky: www.batacanal.cz

Zubrnice

Nejmladší skanzen

Pokud si pod pojmem skanzen představujete pouze soubor dřevěných staveb, nejmladší skanzen v republice vás překvapí svou pestrostí a mnohotvárností. V osadě umístěné v nádherné kopcovité krajině Českého středohoří návštěvníci objeví stavby roubené, hrázděné i zděné.
Nechte se obejmout klínem kopců a přenést do atmosféry minulých století. Navštivte unikátní, původně gotický kostel svaté Máří Magdaleny ze čtrnáctého století. Osvěžte se pohledem na barokní studnu, která sem byla převezena ze Střížovic u Ústí nad Labem. Vžijte se do každodenního života našich předků a navštivte vesnický obchůdek z devatenáctého století s mnoha cennými detaily. Na vaše ocenění čeká i malý vodní mlýn napájený z Lučního potoka, statek, špýchar i dobová škola.
Zúčastnit se můžete některé z tematicky zaměřených akcí například podzimu na vesnici. Naučíte se mlátit obilí cepy, sušit ovoce, zpracovávat len, dělat z mléka tvaroh a sýr nebo třeba zpracovávat ovčí vlnu. Podzimně laděné akce přitom samozřejmě nejsou jediné, které pro své návštěvníky mají Zubrnice připravené, podobné programy probíhají ve skanzenu po celý rok.

Zajímavost: V Zubrnicích najdete poslední funkční teplovzdušnou sušárnu ovoce v regionu. Navštívit můžete také malé železniční muzeum na zubrnickém nádraží.
Otevírací doba: Od května do září je skanzen otevřený od devíti do šesti hodin denně kromě pondělí. V dubnu a říjnu můžete muzeum navštívit od středy do neděle od devíti do čtyř hodin odpoledne.
Vstupné: Cena vstupného se liší podle okruhů a akcí. Za základní vstup zaplatíte od dvaceti do čtyřiceti korun. Rodinné vstupné vás vyjde od pětapadesáti do sedmdesáti korun. Dětské vstupné činí polovinu.
Informace: Jestliže se chcete dozvědět více o aktuálních akcích a programech skanzenu Zubrnice, podívat se můžete na stránky: www.zubrnice.cz. Rezervace prohlídek probíhá na tel.: 475 228 267, nebo na e-mailu mlazubrnice@mybox.cz .

Rožnov pod Radhoštěm

Monumentální klasika

Když se řekne skanzen, většině lidí se vybaví právě Rožnov pod Radhoštěm, který patří mezi naše nejznámější a zároveň i největší historické areály. Skanzen v Rožnově je rozdělen do čtyř rozsáhlých expozic, v nichž se nachází více než sedmdesát objektů. Nejstarší částí skanzenu v Rožnově je Dřevěné městečko, právě sem byly přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. Doplňkem obytných staveb jsou stavby hospodářské, zvonice a studny. Během roku tady můžete navštívit množství slavností a tematicky zaměřených víkendů, užít si tak můžete například Vánoce v dědině, živý Betlém, vánoční jarmark, masopust, stavění máje, tradiční pouť a mnoho dalších půvabných akcí.
Mlýnská dolina, která je druhou expozicí Valašského muzea v přírodě, získala své jméno díky tematickému zaměření staveb, které se v ní nacházejí. Kromě lisovny jsou totiž všechny zdejší mechanismy poháněné vodou a najdete tady například mlýn, pilu, hamr nebo valchu.

Nejrozsáhlejší areál skanzenu představuje Valašská dědina. Pokud vyrážíte do Rožnova s dětmi a máte strach, že se budou při prohlídce nudit, zamiřte právě do Valašské dědiny. Prohlídku vám ozvláštní stádo ovcí a další domácí zvířata, která patří ke stavením. Seznámíte se tady se způsobem bydlení různých sociálních vrstev od poloviny devatenáctého století.
Čtvrtým areálem skanzenu jsou Pustevny, jejichž základ tvoří bývalá poustevna a kaple. Navíc se tady můžete občerstvit i ubytovat.

Zajímavost: Nejstarší část rožnovského skanzenu Dřevěné městečko se pro veřejnost otevřela už v roce 1925.
Otevírací doba: V sezóně je Valašské muzeum v přírodě otevřeno každý den od devíti do pěti hodin odpoledne. Mimo sezónu je otevírací doba omezena, pondělí je zavírací den.
Vstupné: Základní vstupné do Dřevěného městečka a Mlýnské doliny činí padesát korun (děti platí polovinu), vstup do Valašské dědiny vás vyjde o deset korun dráž. Za rodinné vstupné dáte sto korun a za okružní sto dvacet.
Informace: Aktuality a další informace o rožnovském skanzenu najdete na adrese: www.vmp.cz . Prohlídky s průvodcem lze objednat na tel.: 571 757 111, 571 654 494 nebo na e-mailu: prohlidka@vmp.cz .

Pustevny: lidová secese

Zvláštní místo zaujímá ve správě rožnovského skanzenu jeho "expozice" na Pustevnách. Zdejší stavby svou "lidovou vyumělkovaností" působí na moravském kopci až orientálním či snad nepatřičným dojmem. Mají však velkou kulturní i uměleckou hodnotu a k Radhošti zkrátka patří už neodmyslitelně.
V polovině 18. století vznikla poblíž první dřevěné radhošťské kaple malá poustevna. Proto se místu v katastru obce Prostřední Bečva začalo říkat Pustevny. Atraktivity oblasti si byli dobře vědomi členové frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť, nejstaršího českého turistického spolku. Brzy po svém založení v roce 1884 odkoupili pozemek v blízkosti už rozpadlé poustevny a roku 1891 tam postavili první útulnu Pústevňa. Po třech letech vedle ní vyrostla druhá útulna Šumná. Turistů však přicházelo stále víc a kapacita nestačila.
Členové Pohorské jednoty se obrátili na vsetínskou stavební kancelář Michala Urbánka. Jeho tehdejší zaměstnanec, slovenský architekt Dušan Jurkovič, navrhl ve slohu tzv. lidové secese postupně dvě další útulny - Libušín a Maměnku. První turisté je mohli navštívit v roce 1899.
Na výzdobě interiéru Libušína se pak podílel český malíř Mikuláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895 (tam byla instalována mj. Valašská dědina s hospodou). Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval inte-riéry Libušína akademický malíř Karel Štapfer. Architektonické prvky exteriérů použil Jurkovič z lidových staveb řady nejen valašských vesnic.
Dva roky po válce, kdy už kolem stálo několik modernějších objektů, na Pustevny přijel tehdy téměř osmdesátiletý Jurkovič a přimluvil se za zachování "svých děl". Byť podotkl, že by je už takhle nepostavil. S myšlenkou zásadní rekonstrukce pustevenských útulen ale přišlo až v 80. letech Valašské muzeum v přírodě, podařilo se to ale dokonce až v roce 1995. A teprve o čtyři roky později se slavnostně znovuotevřela restaurace Libušín a v roce 2003 také hotel Maměnka. A areál Pusteven se stal Národní kulturní památkou.
www.libusin-mamenka.cz

Příbram

Expedice do hlubin

Máte zafixovanou návštěvu skanzenu jako procházky mezi několika roubenými staveními? Potom na svou představu před návštěvou Příbramského skanzenu zapomeňte. Toto muzeum vám totiž nabídne diametrálně odlišný zážitek. Příbramsko je proslulé hornictvím a tomu také odpovídá charakter této památky.
Najdete ji v areálu takzvané Ševčinské šachty, která byla vyhloubena na místě středověkého dolu, dolu Vojtěch a dolu Anna. Těšte se na unikátní komplex technických budov a zařízení rudných dolů, jako jsou těžní věže, cáchovny, šachetní budovy a další. Navštívit můžete typická obydlí horníků, kostel nebo například hornickou hospodu z devatenáctého století.
V rámci hornické expedice se samozřejmě nemusíte omezovat pouze na provoz na povrchu zemském, ale můžete se spustit i pod zem. Nově zpřístupněné podzemní prostory jsou v Anenském i Vojtěšském dole. V Prokopské štole se zase můžete těšit na jízdu důlním vláčkem k nejhlubší jámě revíru, která spadá do hloubky šestnácti set metrů.
V areálu tří historických šachet můžete navštívit celkem sedmadvacet stálých expozic, které vás dokonale zasvětí do těžkého života havířů. Vychutnat si můžete drsný půvab podzemí i fascinující výhled z ochozu Ševčinské věže.

Zajímavost: Příbramský skanzen je největším hornickým muzeem v České republice a jeho Ševčinská věž byla navržená do seznamu technických památek UNESCO. Najdete zde také unikátní parní těžební stroj Breitfeld-Daněk a historický žentour.
Otevírací doba: Od dubna do října je hornický skanzen otevřený od úterý do neděle od devíti do pěti hodin odpoledne. V březnu a listopadu je otevřeno od úterý do pátku od devíti do čtyř hodin.
Vstupné: Za základní vstupné zaplatíte čtyřicet korun, dětské vstupné vás přijde na polovinu. Skanzen nabízí i cizojazyčný výklad, který stojí osmdesát korun.
Informace: Více informací o historii regionu, objektech, které můžete v muzeu zhlédnout, i aktuálních akcích získáte na adrese: www.muzeum-pribram.cz. Pokud si chcete rezervovat, nebo domluvit individuální prohlídku, volejte na tel.: 318 626 307, 318 633 138, případně využijte adresy: info@muzeum-pribram.cz .

Kouřim

Skanzen na zelené louce

Nebýt stavby vodárenské nádrže Želivka, skanzen nedaleko města Kouřim by pravděpodobně nikdy neexistoval. Roku 1972 totiž započal záchranný projekt lidové a církevní architektury, která měla být zničena vodní plochou. Prakticky na zelené louce, na ploše necelých tří hektarů, tak vznikl skanzen, kam se postupně stěhovaly všechny ohrožené stavby. O čtyři roky později byla pro veřejnost otevřena první část skanzenu a postupem času, spolu s jeho rozšiřováním, se stal jedinečnou ukázkou nejrůznějších stavebních technik typických pro různé oblasti České republiky.
K nejzajímavějším stavbám, které v kouřimském skanzenu můžete objevit, patří zcela určitě rychta z Bradlecké Lhory s bohatě skládanou a malovanou lomenicí. Navštívit můžete i roubenou kovárnu, špýchary, chalupy malozemědělců. Kousek od kovárny se nacházejí Boží muka z červeného pískovce z devatenáctého století. Atmosféru dokresluje rumpálová studna a gotický kostel svatého Jana Křtitele, který sem byl přestěhován z Dolních Královic.

Zajímavost: Skanzen v Kouřimi je jediným skanzenem v republice, který na jedné ploše shromažďuje lidové stavby z celých Čech. Pestrou mozaiku tvoří hrázděný dům Českého středohoří, roubená rychta z Podkrkonoší, kovárna ze středního Povltaví, statek z povodí Berounky a další půvabné stavby, které vás rázem přenesou o několik století dozadu.
Otevírací doba: V hlavní sezóně (červenec, srpen) je otevřeno denně mimo pondělí od desíti do šesti hodin do večera. V září můžete skanzen navštívit denně mimo pondělí od devíti do čtyř hodin odpoledne. V říjnu je skanzen otevřený o víkendech od desíti do čtyř hodin.
Vstupné: Běžné základní vstupné stojí třicet korun, dětské stojí polovinu a rodinné vstupné pětasedmdesát korun. Při tematických akcích a programech se cena vstupného zvyšuje dvakrát.
Informace: Další informace a detaily o historii a jednotlivých stavbách skanzenu získáte na adrese: www.mesto-kourim.cz . Rezervace prohlídek můžete provést na tel. 321 783 249 nebo na e-mailu: muzeum@kolin.cz .

Řepora

Instantní středověk

Pokud netrváte nutně na tom, aby stavby ve skanzenu byly původní, zcela určitě zahrňte do svého cestovního itineráře středověké městečko Řepora, které najdete na území Prahy. Stačí ujít jen pár stovek metrů od metra Stodůlky a zcela jistě nepoznáte, že jste v hlavním městě. V půvabné lokalitě, která je dostatečně vzdálena od hluku velkoměsta, se nachází skanzen českého venkova čtrnáctého století.
Těšit se můžete na různé typy domů se zařízenými domácnostmi, dymnými jizbami, špýchary, nefalšovanou středověkou hospodou, tržiště, kostelík a vaši potomci zcela určitě ocení i živá domácí zvířata ve chlévech. Ačkoli samozřejmě nejde o původní stavby, všechny objekty byly vyrobené pouze z tradičních materiálů a za použití dobových technik. V městečku se v průběhu celého roku konají nejrůznější akce a programy, při kterých můžete ochutnat typické pochoutky či vyzkoušet si některé z řemesel.

Zajímavost: Městečko Řepora získalo svůj název podle byliny Řepíku, která v patnáctém století rostla v blízkosti královského města. Lidem, kteří tuto rostlinu vyrývali pro ranhojičské účely, se říkalo řeporyjci a středověké městečko se jmenuje právě po nich.
Otevírací doba: V hlavní sezóně je středověký skanzen otevřený od úterý do neděle od devíti do šesti hodin odpoledne. V září a říjnu je Řepora otevřena návštěvníkům od úterý do neděle od devíti do pěti hodin.
Vstupné: Základní vstupné vás přijde na padesát korun, děti zaplatí čtyřicet korun a rodinné vstupné vás vyjde na sto třicet korun.
Informace: Fotografie, informace a další aktuality získáte na stránkách www.repora.cz nebo na tel. 603 267 196 či e-mailu madlava@volny.cz .

http://hn.ihned.cz/predplatne/ autor: Bohuslav Dvořák