Suchovršice

Primátor/Starosta: Lenka Hozová
Náměstek primátora/Místostarosta: - / Jiří Kocián
Tel.: -
Mobil: +420 724 180 520, 723 960 190
Fax: - Web: www.suchovrsice.cz

Úřední hodiny:

Pondělí - 8:00 - 17:00
Středa - 8:00 - 17:00
Ostatní dny:
Úterý - 7:00 - 15:00
Čtvrtek - 7:00 - 15:00
Pátek - 7:00 - 13:00

Prezentace:

Jsou jediná obec tohoto jména v České republice. Leží v nadmořské výšce 350 m na rozloze 429 ha. Jsou rozloženy po obou březích řeky Úpy, obklopeny jehličnatými nebo smíšenými lesy.V 97 domech zde trvale žije 365 obyvatel(2001).

Je zde mateřská škola pro 42 dětí, dobře zásobovaná prodejna smíšeného zboží a útulná restaurace s možností celodenního stravování. Sportovní vyžití občanů organizuje TJ Sokol buď v pěkné tělocvičně nebo na víceúčelovém hřišti. Hodně společenských akcí ve spolupráci s obecní zastupitelstvem pořádá Sbor dobrovolných hasičů nebo pro starší generaci velmi činný Klub důchodců.

V katastru obce se nachází lokalita zvaná „Zlatá jáma“, kterou prochází značená turistická stezka. V této lokalitě je také Stříbrný důl, na který byl podán návrh k zápisu do ústředního seznamu kulturních nemovitých památek, neboť se jedná o jediný dosud přístupný doklad středověkého hornictví v našem regionu.

Poloha obce je situována do západní části mikroregionu Jestřebí hory. Proto také tato obec a její správní území sousedí na severu a na východ s obcí Velké Svatoňovice a na jihu se správním územím města Úpice. Od západu tvoří hranice správního území obce a zároveň jediného katastru hranici mikroregionu a přímo sousedí s příměstskými katastry okresního města Trutnov. Obec Suchovršice patří svým podílem 3% na celkové rozloze mikroregionu k nejmenším obcím mikroregionu.

Celková rozloha správního území obce činí 429ha. Z toho 192ha patří do půd zemědělských, 188ha do půd lesních 32ha do půd ostatních, zastavěná ploch činí 7ha a vodní plochy zabírají 10ha.

Výrazné zastoupení vodních ploch je způsobeno malou rozlohou správního území obce a také meandrem řeky Úpy, který svými zákruty prodlužuje celkovou délku koryta v katastru obce.

Podél obou břehů Úpy a s ohledem na konfiguraci celé dotčené nivy je také rozmístěna hlavní historická zástavba obce. Zejména přímo podél zvýšených a zpevněných břehů, které jsou připraveny odolávat přívalovým vlnám, o čem jsme se již několikrát přesvědčili. Ty přicházejí buď v důsledku různě rychlého tání sněhu v horním úseku toku, který pramení v centrálním části Krkonoš pod vrcholem Studniční hory nebo také v souvislosti s odtokem vydatných dešťových srážek především v období měsíců července a srpna.

Podstatná část hospodářské činnosti v krajině se po ukončení všech těžebních prací soustředila na obhospodařování okolních lesů, ale především na činnost zemědělskou. Zemědělství bylo a je možné provozovat na poměrně omezených prostorách podél řeky, v těsném sousedství zástavby nebo na rozsáhlejších územích směrem na Velké a Malé Svatoňovice. Ostatní výrobní hospodářská činnost v obci byla a je soustředěna do malých dílen a provozů. Větší část ekonomicky aktivních obyvatel obce musí za prací dojíždět a to zejména do nedalekého města Úpice, nebo do okresního města Trutnov, který je vzdálený téměř 10 kilometrů, s kterými má obec Suchovršice dobré vlakové i autobusové spojení, kam dojíždějí nejen za zaměstnáním, ale i k lékařům nebo za kulturou a zábavou.

P o v ě s t o z a l o ž e n í o b c e (ze Šrejberových pamětí)

V místech, kde nyní stojí stodola u statku š.p. 16 Na kopci, stávala kdysi strážnice. Tam mělo své stanoviště 9 panošů, kteří dohlíželi na plavení dříví a rybolov na řece Úpě. Za své služby dostali tito panoši od vizmburské vrchnosti 9 usedlostí a tři pacholci po chalupě. To byli první obyvatelé Suchovršice. Usedlost čp. 10 koupil později od jednoho z těchto prvních majitelů jakýsi Šrejber, pravděpodobně prapředek kronikářské rodiny Šrejberů. Usedlost koupil za bochník chleba a malou částku peněz, které měl u sebe v opasku, jak se tehdy nosilo.. Původní majitel prý odešel do Josefova hledat svoji manželku, kterou mu tam odvlekli vojáci. Pozemky u stavení čp. 10 byly později rozděleny k číslům 10, 53, 60 a 63.

Výš proti toku řeky Úpy v místech dnešních Bohuslavic stála podobná strážnice jako u nás „Na Kopci“. Byla podřízena suchovršickému stanovišti a na povodí Úpy v ní dohlížel panoš Bohuslav. Od něho prý dostala pozdější osada své jméno – Bohuslavice.

Opsáno z Kroniky Suchovršic vedené v letech 1974 – 1992 panem Jiřím Kociánem, potomkem pana Adolfa Kociána.

Oznam města/obce:
Momentálně žádné oznámení.

Služby: