Svatému Václavu v patách

Bazilika sv. Václava - Stará Boleslav

Mezi Prahou a Starou Boleslaví leží několik vesnic na dohled oválné věže hradu Jenštejn. Protíná je cesta, kterou několikrát kráčely dějiny. Do Staré Boleslavi, kde byl zavražděn svatý Václav, směřovaly z Prahy davy poutníků. Dnes sem díky blízkosti hlavního města míří hlavně realitní kanceláře.
Architektura půvabných kapliček roztroušených v mikroregionu Jenštejnského podhradí odkazuje svými oblými tvary k baroku. Celkem 44 jich nechali v letech 1680 až 1690 postavit jezuité jako součást takzvané Svaté cesty (Via Sancta). Drobné sakrální stavby lemovaly starou komunikaci z Prahy do Staré Boleslavi na památku poslední cesty knížete Václava. Podle pověsti tudy vezli jeho mrtvé tělo do Prahy.
Ve druhé polovině 17. století se tu konaly poutě na všechny mariánské svátky i u příležitosti svátků ostatních světců spojených s Palladiem, což je měděný reliéf Panny Marie s Kristem, jemuž se připisuje ochranná moc českých zemí. V kritické chvíli je měl údajně svatý Václav u sebe.
Kapličky vyzdobené obrazy byly od sebe vzdáleny v průměru pět set metrů. Výklenek každé z nich zdobil velký obraz ze života knížete Václava. V obou horních rozích byl pak vymalován znak a jméno toho, kdo dal kapličku svým nákladem vybudovat. Mecenáši byly především šlechtické rody.
Do dnešních dnů se zachovalo pouze 29 kapliček, a protože původní cesta byla okolo roku 1790 přeložena, některé z nich zůstaly osamoceně stát uprostřed polí.

Spory s panovníkem

Při procházkách rovinatou krajinou vždy někde nad horizont zvědavě vykoukne vršek věže hradu Jenštejn. Stavba vysoká 22 metrů slouží jako orientační bod i přesto, že nestojí na žádném kopci, který by v minulosti zajišťoval její bezpečnost. Hrad byl totiž vodní, takže ho před nepřáteli chránil hluboký příkop, napájený z okolních rybníků. Obranný mechanismus dodnes připomíná malý rybník.
Jenštein či Jenceštejn, jak ho zmiňuje legendární historik August Sedláček, byl znám už v polovině 14. století, kdy patřil dvorskému sudímu Jenčovi z Janovic. Ten ho dal nejspíš i sám postavit.
K jednomu z pozdějších majitelů, Janu z Jenštejna, Sedláček dodává, že „jako mladý kněz byl velký světák a jako arcibiskup přílišný kajícník“. Tento přerod připisují badatelé nemoci, kterou pražský arcibiskup a nejvyšší zemský kancléř prodělal v roce 1380. Mohl to být mor, ale také epilepsie vyvolaná zánětem mozku, kvůli níž měl Jan z Jenštejna náboženská vidění. Po prodělané nemoci se zcela vzdal všech svých dosavadních světských radovánek – honů, turnajů, tance či skládání hudby – a přijal přísně asketický život. Krátce poté se Jan z Jenštejna dostal do sporu s Václavem IV. Konflikt s panovníkem se táhnul několik let a nakonec vyvrcholil arcibiskupovou abdikací a zabavením jeho majetku včetně hradu Jenštejn. Jan ho měl v držení od roku 1379 a během téměř dvaceti let ho nechal přestavět natolik velkoryse, že se řadil k nejhonosnějším rezidencím v Čechách. Pak se ale na Jenštejnu střídali různí majitelé a zhruba o dvě stě let později už se o něm píše jako o pustém.
Nejzachovalejší částí hradu je už zmiňovaná věž, kde je ve druhém patře dodnes patrná kaple s křížovou klenbou. Součástí prohlídky je dnes kromě kaple a sklepení také malá expozice věnovaná osobě Jana z Jenštejna a dějinám hradu.

Zašlá sláva

Na obci Cvrčovice, kam dojdete po dvou kilometrech z Jenštejna po červené značce, je vidět, že má období největší slávy za sebou. Pokusy o „resuscitaci“ tu ale ještě pocítíte. Tučné roky připomínají velké statky na návsi, které nestíhá jejich dnešní majitel udržovat a působí omšele.
Kostel sv. Jana Křtitele je důkazem oživovací kúry – kromě vysoké hradby ho chrání také památkáři. S opravou hradební zdi se s pomocí dotace ministerstva kultury začalo v minulém roce, nicméně vytlučenými okny povlávají igelitové plachty. Pod kostelem by měla brzy vzniknout nová zástavba více než třiceti rodinných domků. Možná právě jejich obyvatelé pomohou probudit obec znovu k životu.
Osud cvrčovického svatostánku nejspíš čeká i kostel sv. Bartoloměje v Dřevčicích. Pochází z 11. až 12. století a také se jedná o chráněnou památku. Na potřebnou opravu ovšem chybí peníze. Mše se tady dávno neslouží, v poslední době byla aspoň zajištěna statika stavby.
Starý hřbitov kolem chrámu se využíval až do poloviny předminulého století. Ve hřbitovní zdi ho připomíná zazděný kamenný kříž s ukřižováním.

Na jídlo radši do hospody

Rozporuplnou minulost má za sebou tvrz v Dřevčicích, kterou najdete blízko silnice na Brandýs. Na starém vyobrazení krajiny je zachycena jako pevnost na skalnatém výčnělku, kde stávala od 14. století. Po husitských válkách pozvolna pustla a v 18. století fungovala jako barokní sýpka. Kolem tvrze tak vznikla řada stavení pro koně a stodoly, později základ panského dvora.
Zůstala samotná tvrz. V přízemí sýpky jsou patrné zbytky dávného paláce. Zvenku ovšem mnoho nespatříte – kromě hradeb výhledu brání i palisáda. Tvrz, dnes pojmenovaná Villa Dreucici, je soukromá, konají se tady firemní večírky nebo dobové akce od gotiky a baroka až po country styl. Bez předem domluvené návštěvy na nás ovšem vyrazili psi. A tak turistovi bez objednání nezbude než místní hospoda U Holubů.

Nejcennější starožitnost

Svémyslice vznikly nedaleko cesty spojující Prahu a Slezsko a ve 13. století patřily klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Kostel sv. Prokopa na návsi je na rozdíl od jiných sakrálních staveb v kraji opravený a funkční. Pochází z roku 1323 a v roce 1776 byl přestavěn. Stojí na kopečku, a než se k němu po cestě mezi lípami dostanete, minete figurální sochu stejného zasvěcení.
Nejcennější „starožitností“ široko daleko je však zvonice na hřbitově za kostelem. Pravděpodobně se tudy kdysi procházelo do kostela bránou ve čtyřhranné věžovité stavbě. Na její východní straně se dochovalo schodiště do patra ke zvonům a v přízemí renesanční portál se zbytky psaníčkových sgrafit.
Ještě v 18. století byl ve Svémyslicích největší grunt na Brandýském panství. Rodinné domky přibývající na okraji však zemědělskou obec postupně zcela změní.

Jenštejnské podhradí

Mikroregion tvoří od roku 2002 obce Jenštejn, Dřevčice, Podolanka, Radonice a Svémyslice. Žije v nich bezmála tři tisíce lidí, ale počet obyvatel se bude kvůli nové výstavbě nejspíš zvyšovat. Dobře utajený mikroregion nemá vlastní internetové stránky, na www.radonice.cz je v rubrice Stručně o obci odkaz na některé obce, další informace najdete na stránkách
www.drevcice.cz, www.svemyslice.cz, www.podolanka.cz, www.jenstejn.cz.

Kam na kolo

Jenštejnský okruh
Z konečné metra v Letňanech zamiřte do Kbel, dále do Ctěnic a odtud po žluté do Přezletic. Ocitáte se na dávné neznačené „Staré cestě“, kudy se možná vezlo tělo mrtvého svatého Václava. Dojedete do Popovic (minete červenou značku), po dvou kilometrech do Dřevčic a poté k Svémyslicím. Zabočíte-li před nimi u božích muk vpravo, dojedete poklidnou, i když mizernou silničkou k odbočce do Jenštejna. Dva kilometry do Vinoře jsou otázkou minut, dalších zhruba šest kilometrů k metru pomůže k představě o dávné cestě Via Sancta. Celkem najedete asi 30 km. Odpůrci cyklistiky od pražské MHD (249) z Vinoře dojdou do Přezletic.

Jízdy na koních

Jízdárna Cvrčovice
www.jk-cvrcovice.wz.cz
Jízdárna – Radonice
Vinořská 31, Radonice
Tel.: 731 612 800
www.chov-koni.cz

Kde se ubytovat

Hotel Residence Vinoř
Mladoboleslavská 1
Praha-Vinoř
Tel.: 286 850 890,
602 163 163
www.residencevinor.com

Ubytovna Svémyslice
Tel.: 608 983 761,
723 809 134

IN.iHNed.cz autor: Richard Grégr