Sychrov, jeden z nejhezčích zámků severních Čech

Zámek Sychrov, ležící poblíž Turnova, mnozí zahrnují do Českého ráje. Součástí chráněné oblasti zámek sice není, ale "rajsky" to tu vypadá. Na nevysokém kopci se tyčí narůžovělá romantická stavba s věžičkami a pohádkovým nádvořím. Okolo pak najdete zachovalé lesy, tajemné zříceniny i zajímavá muzea.

Zámek Sychrov, který je otevřený celoročně, obepíná rozlehlý a půvabný anglický park. Navštívit můžete rovněž originální akvarijní expozici v jeho sklepení. Když se předem objednáte, po dohodě vám zde předvedou i ukázku letu dravců.

Dvořákův Sychrov

Sychrov je dnes zrekonstruovaný do podoby, jakou měl v době své největší slávy, tedy v 19. století. Honosné místnosti se chlubí kazetovými stropy, bohatě vyřezávaným nábytkem, záclonami až po podlahu a unikátními detaily. Kdysi tu v takovém přepychu žila rodina Rohanů a své bohatství i postavení dávala najevo. V průběhu staletí se sem sjela řada významných hostů.

Patrně nejslavnějším z nich byl Antonín Dvořák. Skladatel sem jezdil za svým přítelem Aloisem Göblem, zámeckým úředníkem, který měl velmi rád hudbu.

Na počest Dvořákových návštěv, jichž bylo dohromady devět, je dnes na Sychrově instalován památník s bustou Antonína Dvořáka, několika jeho osobními věcmi a klavírem, který Kamil Rohan, tehdejší majitel panství, věnoval Aloisi Göblovi. Dvořákovy cesty do zdejšího kraje připomínají i tradiční hudební slavnosti.

Otevírací doba a vstupné na www.zamek-sychrov.cz.

Tip: o víkendu 4.-5. dubna se zde pořádají od 9-16 hodin tradiční velikonoční trhy s doprovodným programem uměleckého sdružení Bohém a jeho hostů.
Když na Sychrov přijížděl Dvořák, měl už zámek dlouhou a bohatou historii. Původní barokní stavba ze 17. století, vystavěná pro jakousi rytířskou rodinu, brzy zchátrala. Až roku 1820 ji zachránil Karel Alain Gabriel Rohan, představitel francouzské šlechty, prchající do Čech před Velkou revolucí. Mnoho aristokratů se po utišení největší "bouře" vrátilo, on zůstal.

Byl to právě Karel Rohan, kdo ze Sychrova udělal honosný zámek, hodný vysoce postaveného šlechtického rodu. Stavba byla dokončena v roce 1834 v empírovém stylu. Později zámek prošel novogotickými úpravami a spolu s navazujícím parkem se stal tím, čím je dnes – pohádkovým areálem dýchajícím romantickou atmosférou.

Zámek Sychrov - interiéry

Smutnou etapou prošly zámecké interiéry za funkcionalismu, kdy tehdejší móda velela majitelům učinit sídlo co nepraktičtější. Pochopitelně na úkor bohaté výzdoby. Jednoho dne kněžna Margareta prohlásila, že jí přijdou cenné kazetové stropy nevkusné a kýčovité, tak byly odstraněny. Reprezentační prostory se změnily v dětské pokoje, zdi přišly o historické tapety a starý vyřezávaný nábytek byl vyměněn za nový, moderní.

Do sklepa za podvodní říší

Teprve po zestátnění se přistoupilo k rekonstrukci interiérů, které byly podle dobových fotografií upraveny do původní podoby. Když se tu dnes člověk prochází, má pocit, jako by se v čase propadl o půl druhého století do minulosti. Nebo jako by se ocitl na stránce dětské knížky o nafintěných princeznách, udatných rytířích a děsivých dracích.

Milovníci přírody ocení prohlídku zámeckého parku, která je příjemná i za mrazivého počasí. Rozsáhlý anglický trávník, zavátý sněhem, vede k chátrající – a o to romantičtější – kolonádě s někdejší vodní nádrží, ozdobenou sochou. Po vycházce se můžete ohřát v zámecké restauraci.

Zajímavá přírodovědecká expozice čeká v potemnělém sklepení zámku. Díky několika akváriím se odsud "přenesete" do hlubin dvou nedalekých řek: Jizery a Mohelky. Šplouchání, odrážející se od prastarých kamenných zdí, skutečně vytváří dojem, jako byste se ocitli pod vodní hladinou.

KAM ZE SYCHROVA?

Prohlídka sychrovského zámku zabere i s procházkou po parku asi dvě až tři hodiny. Odsud se ale můžete vydat na další výlet - nabízíme vám jednu variantu pro pěší turisty, druhou pro ty mobilnější.

Pěšky do Podještědí

Asi dvanáct kilometrů dlouhá trasa (modrá turistická značka, velmi mírně zvlněný terén) vás přes obce Sychrov a Vlastibořice s nepřístupným hradem zavede do Českého Dubu. Alternativou je o něco kratší červeně značená trasa, také vesměs vedoucí poli, tu a tam lesem. Narazíte na ní také na krásný kamenný železniční viadukt z poloviny 19. století, který je dlouhý 120 metrů a tvoří ho dvě řady oblouků.

V malebném Českém Dubu, jehož historické jádro bylo roku 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou, můžete navštívit Podještědské muzeum Karolíny Světlé. Expozice se pyšní předměty, spojenými se životem slavné české spisovatelky, původním vybavením vesnické školy a kabinetem grafiky místního rodáka Petra Dillingera.

Následující den se pak můžete z Českého Dubu vypravit dále na sever. Červená turistická značka vás po zhruba dvanácti kilometrech dovede přímo na Ještěd. Za vsí Horka (rozcestník Jiříčkov, BUS) je možné odbočit k asi kilometr vzdálenému Krucemburku (zelená trasa). Z tamního kopce Mazova horka je krásný výhled do kraje.

Autem, autobusem nebo vlakem do srdce Českého ráje

Máte-li auto, nebo povede-li se vám dobře chytnout autobus či vlak, jste za pár minut v Turnově, výchozím bodě pro výlety do Českého ráje. Přímo ve městě můžete navštívit krásný zámek Hrubý Rohozec se zámeckou stezkou, vedoucí do původního hradního příkopu, Dlaskův statek nebo Muzeum Českého ráje s expozicí drahých kamenů a zajímavostmi z Pojizeří.

Severně od Turnova se otevírá jakýsi ostrůvek CHKO Český ráj, protkaný křížem krážem turistickými trasami. Za návštěvu rozhodně stojí Malá Skála, nad níž se zdvíhá Vranov, největší skalní hrad u nás. V době romantismu byl upraven na úchvatný Pantheon s kaplí, z níž je pěkný výhled.

Po červené turistické trase můžete pokračovat na zříceninu Frýdštejn (asi 4 km), případně si užít výhledu také z nedaleké rozhledny Kopaniny (další asi 3 km po modré, návrat do Malé Skály možný po zelené – okruh).

Na jih od Turnova leží samé srdce Českého ráje. Pokud tady jste autem, stihnete za víkend určitě hned několik nejvýznamnějších památek: středověký hrad Kost s mučírnou, majestátní zříceninu Trosky či zámeček Humprecht s atypickým půlměsícem na střeše.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

iDNES.cz autor: Michaela 'Mysha' Košťálová